Na Praze 6 se budou ve větší míře testovat v tramvajových kolejích koberce ze sukulentů. Projekt městské části Praha 6, dopravního podniku, Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví spadajícího pod ministerstvo životního prostředí či Výzkumného ústavu rostlinné výroby bude zkoumat, jaký druh sukulentu nazvaného rozchodník je nejlepší pěstovat pod projíždějícími tramvajemi.
Něco takového by mělo znamenat i finanční úsporu. Sukulenty totiž nepotřebují na rozdíl od travního koberce tak intenzivní zavlažování – sukulenty totiž bez vody vydrží i tři měsíce. Když ani pak nezaprší, nějaká forma zavlažování by přijít musela. Oproti trávě, která uschne po jednom letním dnu, jde o značnou úsporu vody.
Technologický grant
Malá náročnost sukulentů je asi největší motivací pro nový výzkum, vědci už projekt připravují. „Minulý týden ve čtvrtek jsme podali žádost o grant na Technologickou agenturu ČR. I kdyby projekt nakonec financování nezískal, budeme se snažit sehnat peníze jinak,“ říká Marián Šinko, který na projektu bude pracovat jako odborný řešitel z Výzkumného ústavu Silva Taroucy.
Sukulenty
|
Jeho kolega Martin Dubský již na podobném projektu dříve pracoval s tramvajovými pásy v Praze 9 na Střížkově, kde byly vysazeny i první sukulenty. Plánovaný výzkum by ale měl problematiku a hlavně praktickou stránku věci vyřešit do větších detailů.
Cílem projektu bude produkce rozchodníkových koberců, které by měly usnadnit přípravu dalších zelených pásů. Koberce se samozřejmě v kolejích instalují rychleji a jejich příprava znamená velkou úsporu času ve srovnání s tím, kdyby se v kolejích přímo sázely jednotlivé rostliny.
Na některých tratích jezdí denní i noční tramvaje a kvůli delší výsadbě by byla nutná výluka tramvajového provozu. Ale kdyby se zelený pás zřizoval v návaznosti na rekonstrukci – výměnu kolejí, tak by se tyto práce i nepopulární uzavírka provozu protáhly.
Kdo by se domníval, že koberec se sukulenty je možné snadno zasadit tam, kam se naveze jen určitá vrstva zeminy, se mýlí. I v tomto směru se technologie a postupy vyvíjejí.
Inovativní plsť
Nové materiály pomáhají zadržet vodu a díky tomu dochází k další úspoře na zalévání. Také zeminy bude stačit jen centimetrová vrstva, protože pod substrátem bude vrstva jiného materiálu – tím by měla být hydrofilní minerální plsť. Martin Dubský moc dobře ví, proč její použití navrhuje. „Plsť je velmi pórovitá a má i vysokou vodní kapacitu. A známe ji například z hydroponického pěstování zeleniny a řezaných květin ve sklenících,“ vysvětluje výzkumník. A připomíná, že stejný materiál se již ujal také ve výstavbě zelených střech.
Řidič ochromil tramvaje v centru Prahy, nestáhl rameno a strhl trolej |
Vše pak nasvědčuje tomu, že i využití v tramvajových kolejích by se u plsti měl ověřit plánovaný výzkum. Podobně jako to, který ze sukulentů se přesně osvědčí. Zkoumané rostliny navíc pocházejí také z Česka.
„Ty základní druhy jako rozchodník šestiřadý a rozchodník bílý se u nás vyskytují naprosto běžně. V rámci výzkumu ale budeme zkoušet různé varianty,“ říká Šinko.
Bezúdržbové sukulenty v kolejích budou mít vyšší pořizovací cenu. To, že se nemusí sekat a zalévat, je ale jen jednou stranou mince. Dopravní podnik má problém i s načasováním údržby zeleně. Práce totiž překážejí v povozu.
Výzkum se sukulenty v kolejích bude probíhat na Praze 6 a z toho má radost i vedení tamní radnice. „Spolupráce s odborníky zaručuje rozhodování o jednotlivých opatřeních v souladu s prověřenými zkušenostmi, nebo naopak dostáváme zajímavé podněty, jak by bylo možné s přírodou, životním prostředím a vodou pracovat,“ říká radní pro strategický rozvoj městské části Eva Smutná (TOP 09).
