Školy v okolí Prahy volají o pomoc. Docházejí místa pro prvňáky

Problém s nedostatkem míst se začíná přesouvat z mateřských školek do základních škol. Starostové obcí z okresů Praha-východ a Praha-západ se už obrátili na vládu a ministerstva. Varují, že kapacity některých škol jsou již na hraně a do dvou tří let nebudou mít možnost přijmout všechny děti.

Z analýzy současného stavu vyplývá, že v okresech Praha-západ a Praha-východ je potřeba postavit celkem 138 tříd, pět jídelen a pět tělocvičen. (Ilustrační snímek) | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Podle urbanistických studií vzrostl v letech 2001 až 2010 počet obyvatel v takzvaném "prstenci" kolem Prahy o třetinu.

"Už před několika lety jsme museli přestat přijímat děti z okolních obcí," uvedl starosta Dolních Břežan Věslav Michalik. Přitom stejně jako většina obcí z okolí metropole už tu vytvořili kmenové třídy i z odborných učeben či kabinetů.

Společně s místostarostkou Mnichovic Petrou Peckovou Michalik zpracoval analýzu současného stavu. Z ní vyplývá, že v obou okresech je potřeba postavit celkem 138 tříd, pět jídelen a pět tělocvičen. "Odhadované náklady jsou zhruba 1,5 miliardy korun. Na ty ale obce nemají peníze. Jsme schopni ze svých rozpočtů postavit školky, ale ne školy," řekl Michalik.

Co školám chybí

Psáry
2x devět tříd, jídelna a tělocvična

Dolní Břežany
devět tříd, jídelna a tělocvična

Mnichovice
devět tříd, jídelna a tělocvična

Roztoky
deset tříd

Horoměřice
devět tříd a jídelna

Černošice
čtyři třídy a tělocvična

Mukařov
devět tříd

Dobřichovice
devět tříd

Pozn.: jde o výběr obcí

Obrátil se proto na Středočeský kraj, kde vznikl nápad využít peníze z operačního programu Vzdělávání a Konkurenceschopnost. Problém je ale v tom, že tyto peníze nejsou určeny na investice. "Pokud podáme jasné důkazy o tom, že je ohrožena dostupnost základního vzdělání, mohla by jednání s Evropskou komisí dopadnout dobře," podotkl náměstek středočeského hejtmana Marcel Chládek.

Odborné učebny zaniknou

Starostové padesátky obcí z okolí Prahy proto poslali dopis vládě a ministerstvům, kde na potřebu rozšíření základních škol upozorňují. "Okolí hlavního města je specifické tím, že nárůst počtu obyvatel je daný migrací z města. Problém s nedostatkem míst ve školách tedy není jen krátkodobý, způsobený generací Husákových dětí," vysvětlil starosta Psár Milan Vácha.

Právě tam je situace asi nejhorší - mají jen první stupeň a ročně se v obci rodí zhruba padesát dětí. "Potřebujeme novou školu. Jdeme už na dřeň," poznamenal Vácha.

Obce, jejichž školy pojímají i děti z okolních vesnic, jsou na tom ještě hůř. "Měli jsme místo pro padesát dětí, k zápisu jich ale přišlo 90. Mohli jsme vzít jen 46 dětí s trvalým pobytem v Mnichovicích. Zbytek musí pro přijetí počkat do srpna, až během léta změníme cvičnou kuchyňku a místnost pro družinu na třídy. Jinak by neměly kam jít," popsala místostarostka Pecková.

Příští rok kvůli tomu padne i díky dotacím skvěle vybavená počítačová učebna, která se rovněž změní v kmenovou třídu.

Projekt na vybudování přístavby má přitom obec připravený stejně jako téměř dvacet dalších. Z vlastních rozpočtů však obce nejsou schopny stavby "utáhnout".

Ministerstvo školství připouští, že nápad starostů není nereálný. "Je to v jednání," uvedl Hynek Jordán z tiskového odboru ministerstva. Pokud se situace v nejbližších dvou třech letech nevyřeší, hrozí problémy i městům, která jsou zatím "v klidu".

"Už letos máme rekordní počet prvních tříd, jedenáct. Chodí k nám zhruba 300 dětí z okolních vesnic, ale podle informací z evidence obyvatel to vypadá, že zhruba v roce 2017 nebudeme moct přijmout žádné dítě z okolních vesnic," varuje místostarostka Říčan Hana Špačková.