Kontejnery na bioodpad po Praze jsou, ale objevují se často jen jako iniciativa zástupců městských částí nebo nadšenců z řad občanů, kteří se o kompostéry starají.
Čas od času je totiž potřeba materiál v nádobě přehodit a zkontrolovat, zda do něj lidé nevyhazují třeba plast. Kompostéry tak obvykle v jednotlivých oblastech slouží těm, kteří od nich mají klíče.
Soukromé iniciativy obyvatel svědčí o tom, že zájem Pražanů o třídění odpadu rok od roku roste. To dokládají i čísla Pražských služeb, kde si lidé mohou rovněž objednat sezonní odvoz bioodpadu nebo i celoroční sběr.
„Aktuálně evidujeme téměř třináct tisíc zákazníků, kteří využívají tuto službu,“ říká Radim Mana, tiskový mluvčí Pražských služeb, podle kterého kontejner na bioodpad mají nejčastěji rodinné domy. Hlásí se o něj rovněž i celé bytové domy třeba na sídlištích. Odpad pak končí na kompostárně.
Mnozí lidé rovněž kompostují doma. I tak biologicky rozložitelný odpad končí často v popelnicích. A to i přesto, že objem svezeného bioodpadu od roku 2012 stoupá. „Zjistili jsme, že téměř pětinu pražského komunálního odpadu tvoří biologicky rozložitelný odpad, který by mohl být kompostován,“ shrnuje Mana závěry analýzy, kterou zpracovaly Pražské služby.
Kompost za bioodpad
Lidé, kteří třídí bioodpad, jej podle magistrátu odvážejí do kompostárny ve Slivenci, která funguje v Praze už více než rok. Pražané tam mohou měsíčně zdarma uložit až 250 kilogramů biologicky rozložitelného odpadu a za každých pět kilo odevzdaného bioodpadu si po roce odnést jeden kilogram hotového kompostu.
Kromě pražských služeb organizují přímo vlastní kompostování i jednotlivé městské části nebo lidé, kteří o to mají zájem. Vznikají tak komunitní kompostéry, které slouží více domácnostem. Někde uzavřené komunitě, jinde je může využívat i veřejnost. Lidé pak hnojivo mohou použít do květináčů či na své zahrady.
V Praze 12 vzniklo několik společných kompostérů už v roce 2011. „Kompostování chceme rozvíjet, už se nám ozvalo několik lidí, kteří o to mají zájem a starali by se o kompostéry. Hlavně na sídlištích, protože u rodinných domků může mít každý svůj kompostér,“ vysvětluje místostarostka Prahy 12 Eva Tylová (Bezpp./Piráti s podporou Zelených).
Ta byla místostarostkou této městské části i v letech 2010 až 2014. V té době radnice umístila kompostéry pro obyvatele na zhruba dvaceti místech. Některé byly zamykatelné a určené především pro domácnosti. Některé z těchto nádob nechalo vedení otevřené, a tedy zcela veřejné, mnohé z nich fungují dodnes.
„Nestalo by se, že by tam lidé házeli něco, co tam nepatří,“ dodává Tylová. Otevřené kompostéry slouží především na posečenou trávu a podobně. Lidé nicméně využívali tyto nádoby i na bioodpad z domácností. „Spíše docházelo k tomu, že lidé kompostéry přeplňovali a nerespektovali to, že je kompostér plný a musí se počkat, než materiál slehne,“ dodává Tylová. Vzniklé hnojivo městská část následně používala například na hnojení městských záhonů, v plánu má také založit komunitní zahrady.
Iniciativy lidí
Kompostování rovněž funguje v Praze 10, kde jsou kompostéry na jedenácti místech. Myšlenka na společné kompostování tam vznikla už v roce 2009 za pomoci organizace Ekodomov.
Komunitní kompostování také funguje v Řepích, menší nádoby na bioodpad stojí i v dalších městských částech. Často se jedná o iniciativu samotných lidí, kteří nechtějí vyhazovat bioodpad do popelnic. V Praze 8 se rozhodli lidé pod záštitou městské části umístit loni pět kompostérů.
Projekt s názvem Spolu8bio tak letos v zimě slaví rok. „O kompostéry se starají dobrovolníci a město nemá s kompostéry žádné provozní náklady,“ popisuje Hana Matoušová (Zelení), tehdejší radní Prahy 8, nyní zastupitelka.
„Komunitní kompostér má svého správce, který hlídá složení materiálů a také to, aby se včas kompost překopával. Lidé kompostují společně,“ říká Hana Doležalová z organizace Ekodomov, která se kompostováním zabývá.
