„V mapě se nacházejí plastiky, sochy, reliéfy, skulptury, mozaiky, malby nebo pamětní desky rozeseté po zákoutích celé Prahy 12. Od těch, které vznikly v minulém století, až po ty nejnovější,“ vysvětlila Olga Novotná, mluvčí Prahy 12.
Inspiraci a některé snímky z terénu a informace autorům aplikace pomohl získat jeden z žáků místní školy.
Deset tisíc uměleckých děl
Zmapováno a popsáno je až dosud pět desítek položek. Další díla z terénu zamýšlejí autoři dále postupně doplňovat.
„Po Praze 12 je rozeseta spousta umění, o kterém ani mnohdy nevíme. Stačí využít naši aplikaci a hned můžete vyrazit a objevovat,“ uvedl Pavel Ehrlich, radní pro kulturu. Mapu je možné najít na webových stránkách Prahy 12 pod odkazem Umělecká díla ve veřejném prostoru.
Ulice i zákoutí se ve výstavní prostor mění od počátku stavby velkých sídlišť. „Tehdy zde mnoho artefaktů vzniklo díky zákonné povinnosti dávat čtyři procenta rozpočtu stavby na umění,“ vysvětlil Jan Adamec (Piráti / Piráti s podporou Zelených), starosta Prahy 12.
Pražská sídliště tak od 60. let ozdobily v době normalizace i po roce 1989 tisíce uměleckých děl a „dvanáctka“ v tomto ohledu není výjimkou. K tradičním autorům, s jejichž díly je možné se v tomto koutě Prahy potkávat, jsou Pravoslav a Jindřiška Radovi.
„Se sérií jejich keramických plastik se lze setkat téměř ve všech mateřských školách,“ shrnuje dílo Radových památková mapa. Z jejich dílny z 80. let pochází například Pán, vytvořený pro školku v Levského ulici, reliéf Motýl v ulici Pejevové nebo Lev v Mendelově ulici.
Veřejný prostor zaplňuje umění také po roce 1989, pískovcového Kinga a další sochy inspirované Karlem IV. lze nalézt mezi kolekcí plastik okolo modřanského viničního domu, jedné z místních velkých architektonických památek.
Modřanské osobnosti
Nedaleko něj si lze prohlédnout Císaře Karla a Karlovu gotiku, výsledek sympozia Karel IV. – odkaz v kameni. Mapa představuje i další zajímavá drobnější díla, v ulici K Dolům jsou to zastavení křížové cesty z mrákotínské žuly. Jde o 14 smírčích křížů nedaleko kostela Nanebevzetí Panny Marie. Mapa představuje také umělecká díla, jež jsou připomínkou někdejší industriální proslulosti Modřan. Cukrovar, jehož demolice začala přibližně před 20 lety, připomíná v současnosti mozaika s logem zmizelého podniku areálu Rezidence Modřanka.
Umělecká díla připomínají také osobnosti, které jsou spjaty s Modřany. Například portrétní reliéf na schodišti domu v Rozvodové ulici odkazuje na Jaromíra Weinbergera. Známý hudební skladatel a tvůrce například Švandy Dudáka odtud v roce 1938 zamířil do amerického exilu z obav před rasovou perzekucí. Betonový reliéf Hvězdárna Karla Anděla v areálu Rezidence Modřanka připomíná další z osobností spjatých s touto částí metropole. Představuje pedagoga a spoluzakladatele České astronomické společnosti. Jeho jméno nese také kráter na přivrácené straně Měsíce.
Nejen existující, ale také již zmizelé umělecké předměty představuje mapa uměleckých předmětů v ulicích Prahy 12. K nim náleží například Květy z bazénku v Modřanech.
Zachycená minulost
Exkurze za uměním ve veřejném prostoru, jakou představuje zmíněný projekt mapy Prahy 12, patří ve virtuálním prostoru spíše k méně frekventovaným. Zajímavé artefakty se dají objevit například v aplikaci Umění pro město Galerie hl. města Prahy nebo Sochy a města. Aplikace provede zájemce celou Českou republikou, v rámci Prahy upozorňuje mimo jiné na některé pozapomenuté předměty, jako například reliéf Ženy před bývalým sídlem Ředitelství výstavby automatizace meziměstského telefonního styku v Olšanské ulici.
S poštou a komunikacemi souvisí Fontána z nehodívského mramoru pro atrium Poštovní a přepravní budovy v Malešicích. Výzdobu na sídlištích v hlavním městě reprezentuje ve zmíněném průvodci mimo jiné i plastika ze sídliště Novodvorská. V hlavním městě v současnosti při umisťování uměleckých předmětů do veřejného prostoru pomáhá manuál vypracovaný Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), představený na počátku loňského roku.
„Nechceme dávat návod umělcům, jak vytvořit dobrou sochu. Nyní však víme, které kroky lze začít podnikat, chceme-li kvalitní a veřejně dostupné umění podporovat, rozšiřovat a propagovat,“ uvedl k manuálu Ondřej Boháč, ředitel IPR.
