Hosté o Mládkové mluvili jako o přísné a předvídavé správkyni sbírek, milovnici zvířat či mecenášce, která stála v druhé polovině minulého století za studii českých historiků umění v zahraničí.
Zakladatelka muzea se oslavy osobně neúčastnila, protože po zlomenině kyčle se hůře pohybuje. Jak ale uvedl předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových, europoslanec Jiří Pospíšil, dění sledovala za jedním z oken budovy.
Jako už na několika předešlých oslavách narozenin zahrál Mládkové na dudy vinšování Daniel Dřímal z Domažlic, milovnici folkloru přijeli zahrát i muzikanti z jižní Moravy.
Na pódiu ve dvoře muzea se odpoledne v hlavní části oslavy vystřídali se svými vzpomínkami výtvarníci Vladimír Kopecký a Stanislav Kolíbal. Socioložka Jiřina Šiklová vzpomínala, jak Mládková z New Yorku řídila na dálku záchranu sbírek v době povodně, hraběnka Mathilda Nostitzová promluvila o společné vášni k ochraně zvířat.
Připít na zdraví přišly Mládkové stovky lidí, což Pospíšil ocenil, současně se ale přiznal, že musí jako pořadatel akce improvizovat, protože takový zájem nečekal. Desítky až stovky gratulantů přinesly kytice, někteří pak čokoládu či menší dárky.
U příležitosti narozenin mecenášky umění bylo v neděli Museum Kampa stejně jako nedaleká Werichova vila a Muzeum skla Portheimka na Smíchově otevřeno zdarma. Děti mohly paní Medě vyrobit šperky nebo doplnit omalovánku s jejím obrysem.
Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvSoučástí oslav je také výstava Meda Ambasadorka umění, která představuje sběratelku prostřednictvím fotografických i filmových dokumentů, věcí, jimiž se obklopovala, i uměleckými předměty z její rozsáhlé sbírky.
Mládková se narodila se 8. září 1919 v Zákupech v severních Čechách. V mládí tančila v kabaretech v litevské Klajpedě či ve Vídni. Hned po válce prý kvůli otřesným zážitkům, které souvisely s odsunem Němců, odešla do Švýcarska. V Ženevě vystudovala ekonomii a podílela se na vydávání časopisu Současnost. V Paříži vystudovala dějiny umění a založila první československé exilové nakladatelství Editions Sokolova.
Tato práce ji přivedla k setkání s budoucím manželem Janem Mládkem, který jako mladý ekonom v Paříži přispěl na činnost nakladatelství, ale jen skromně. A tak ho slečna Meda osobně navštívila a požádala o větší příspěvky. Později se za něj provdala a s Mládkem, který většinu života pracoval v Mezinárodním měnovém fondu, procestovala celý svět.
Meda Mládková. Ta, která „objevila“ nejdražšího českého malíře |
V 60. letech začala navštěvovat Československo. Objevila moderní umění za železnou oponou a rozhodla se místním umělcům pomoci - přesvědčila Fordovu nadaci, aby pro ně založila šestiměsíční stipendium. Řadu obrazů těchto malířů i sama koupila.
Po smrti manžela v srpnu 1989 Mládková na jeho přání celou kolekci věnovala Praze. Po revoluci pro ni vybrala zchátralou budovu Sovových mlýnů a založila nadaci. Význam daru ale postupně přehlušil vleklý spor s úřady o konečnou podobu budovy. Muzeum bylo otevřeno v roce 2003.
