Praha se pro tento krok rozhodla poté, co letos poslední květnový den vypršela platnost licencí od vlastníka práv ke kartě Opencard, společnosti eMoneyServices (EMS), a Praha je znovu už neprodloužila.
Tímto krokem zároveň skončí i poslední pravidelná platba spojená s Opencard. Za chod Pražského centra kartových služeb, jak se systém nazývá, dosud město platilo 144 tisíc korun měsíčně.
Opencard vs. Lítačka
|
Ukončení původního systému by nemělo znamenat žádné komplikace, už od nástupu Lítačky totiž magistrát služby spojené s Opencard postupně omezoval a nyní jen přistoupil k poslednímu kroku.
Tisíce Pražanů, kteří mají původní kartu stále platnou, se obávat nemusí, pro ně se nic nemění. Teprve až jim platnost Opencard skončí, vymění ji za novou Lítačku.
Názory na cenu Lítačky se liší
„Nejdůležitější je, že jsme se zbavili letitého problému, o kterém v minulosti řada politiků tvrdila, že se s ním vypořádá. Až naší radě se to ale podařilo a náklady na novou kartu jsou nízké,“ tvrdí primátorka Adriana Krnáčová (ANO).
Podle ní vyšlo pořízení Lítačky na 8,2 milionu korun, její nynější provoz stojí každý měsíc 3,1 milionu korun.
Část opozice se ale už dříve k těmto propočtům postavila kriticky. Podle ní je nutné k nákladům ještě připočítat provoz Operátora ICT, který Lítačku spravuje. Rozpočet této městské společnosti se pohybuje kolem 80 milionů korun ročně.
V pilotním režimu fungovala zelená Lítačka půl roku, teprve potom přešla do běžného režimu.
„Od loňského března až dosud bylo vydáno zhruba 530 tisíc karet Lítačka. Předpokládaný odhad vystavení nových karet do konce letošního roku je mezi 80 až 100 tisíci,“ uvedla Ivana Kohoutová z Operátora ICT.
Projekt „karty Pražana“ Opencard vznikl v éře primátora Pavla Béma (ODS) a Prahu nakonec vyšel na 1,7 miliardy korun.
Magistrát se ale ani teď společnosti EMS úplně nezbaví. Vlastník Opencard se totiž domáhá stovek milionů soudní cestou. V posledních letech už na hlavní město podal několik žalob, například kvůli Lítačce, kterou považuje za kopii původního systému, a její fungování tudíž označil za nezákonné.
Letos v květnu se firma EMS obrátila také na Městský soud v Praze kvůli újmě údajně způsobené prozrazením důvěrných informací a poškozením pověsti. Firma po Praze v této věci požaduje 100 milionů korun plus úroky.
Obě strany vedou celkem deset soudních sporů, v žádném z nich ale soud dosud nerozhodl. Dohromady si společnost nárokuje na hlavním městě, dopravním podniku a Operátorovi ICT až 300 milionů korun. Všechna obvinění magistrát dosud odmítal. MF DNES požádala o aktuální vyjádření také výkonného ředitele EMS Petra Stranského, ale neodpověděl.
Politici zamotaní v Opencard
Soudy řeší i odpovědnost osob za údajné předražení projektu Opencard. Z politiků si už loni v září vyslechli nepravomocné podmíněné tresty čtyři bývalí pražští radní včetně bývalých primátorů Bohuslava Svobody (ODS) a Tomáše Hudečka (dříve TOP 09). Důvodem bylo, že v roce 2012 prodloužili stávající smlouvu s firmou Haguess (později EMS) bez řádného výběrového řízení. Hájili se tím, že neměli na výběr.
Naopak exprimátor Pavel Bém se případného stíhání obávat nemusí. Radní Prahy letos koncem června rozhodli, že na něj žalobu v této věci nepodají. Podle právních analýz, které si město nechalo zpracovat, nebyla šance na úspěch.
O možnosti hnát Béma a další tehdejší radní k soudu jednalo vedení města už loni v listopadu. O potrestání viníků z řad bývalých politiků usilovali především opoziční Piráti, kteří upozorňovali na riziko promlčení celé kauzy. Podle nich šance na vymáhání údajných škod existovala. Bém už dříve tyto snahy označil za ztrátu soudnosti.
Konec Opencard oznámila před časem primátorka Adriana Krnáčová:
