Šest tematických okruhů v šestici sálů na přibližně pěti stech metrech čtverečních si návštěvníci projdou po kompletním otevření muzea.
Témata jednotlivých expozic se dotknou mimo jiné postavení Československa v Evropě 20. století, okupace, tří odbojů, cest k sovětizaci země, ale též proměnami Prahy v obou totalitách 20. století či problematiky techniky a totalit.
Letos od 10. do 12. listopadu instituce plánuje festival Nezlomní a obětovaní. Akce představí například dokumenty Atentát na Heydricha: Příběh Josefa Gabčíka a Jana Kubiše nebo Hitler, Stalin a Já. Ten popisuje příběh Hedy Blochové z Prahy, deportované za války do vyhlazovacího tábora v Osvětimi.
„Naším cílem je živá, otevřená instituce. Inspiraci hledáme i v zahraničí, například u polského muzea Varšavského povstání, nebo budapěšťského Domu teroru,“ sdělil historik Muzea XX. století Petr Blažek.
V Domě pážat se počítá také s knihovnou či místností pro nahrávání vzpomínek pamětníků. „Bude to dobrodružství politiky paměti. To je velké téma současné Evropy,“ uvedl historik Petr Hlaváček.
Limity v penězích a místě
Návrh expozic a stavební studie proměny paláce vznikne na podzim letošního roku. „Pokud bude příznivá situace, doufáme, že se někdy v příštím roce začne budova adaptovat,“ sdělil ředitel muzea Jan Kalous. Plné zpřístupnění expozic se dá očekávat v říjnu 2023.
„Zatím slabou stránkou muzea je financování,“ popsal jeden z problémů historik Petr Blažek. Ročně instituce hospodaří s 13,5 milionu korun. „Místo má své limity i v prostoru,“ řekla pražská radní a předsedkyně správní rady muzea Hana Kordová Marvanová (STAN).
Nové prostory lze prý časem získat na Strahovském stadionu. Expozice o historii 20. století by pravděpodobně zaplnily kompletní severní stranu stadionu.
„Po rekonstrukci Strahovského stadionu se zde dá uvažovat o umístění Muzea paměti XX. století, ale i o prostorách pro další aktivity, kulturu a sport,“ představila vizi Kordová Marvanová.
Vedení Prahy zvažuje, že umístí plánované Muzeum paměti XX. století do prostor stadionu na Strahově. (13. května 2020)
Koněvův pomník i bedna filmů
Muzeum vlastní desítky exponátů. Asi nejznámější představuje Koněvův pomník z Bubenče. V depozitářích se nalézá i rubaška (pracovní košile, pozn. red.) studenta Jana Palacha. Tu dovezl ze Sovětského svazu krátce před okupací Československa v srpnu 1968.
Instituce schraňuje i originální bednu z 50. let, jež uchovávala filmy zachycující Rudolfa Slánského. Muzeum získalo také dokumenty Bedřicha Hostičky, lidoveckého politika odsouzeného v roce 1950 v monstrprocesu s Miladou Horákovou na 28 let.
„Do zahrady bychom rádi získali kámen z podzemí letenského Stalinova pomníku. Považujeme to za symbolické,“ řekl historik Petr Blažek.
Dům pážat na Hradčanech v Praze, kde bude sídlit Muzeum paměti XX. století. Za branou na zahradu by historik Petr Blažek rád umístil symbolický kámen ze Stalinova pomníku. Zahrada by mohla sloužit taky jako letní kavárna. (15. června 2021)
Poprvé Dům pážat otevírá brány o tomto víkendu. Komentované prohlídky, výstava, prezentace knihy i debata s historiky čekají v sobotu 19. června od 10 do 17 hodin na návštěvníky v Kanovnické ulici poblíž Pražského hradu.
„Diskusi o připravované historické expozici povede historik Petr Hlaváček, architekt Tomáš Hradešný a historici Muzea XX. století. Prezentována bude kniha výtvarníka Jiřího Sozanského Post scriptum,“ popsal sobotní program Jan Kalous. Po celý den budou moci lidé navštívit výstavu Rok zázraků, mapující zlomové období roku 1989. K vidění bude i nová expozice Franz Kafka Proces od Jiřího Sozanského.
