Centrum ponese název Institut Paměti národa. Za jeho přípravou stojí nezisková organizace Post Bellum, která už šestnáct let provozuje velkou internetovou sbírku příběhů lidí, na kterých se totalitní režimy podepsaly.
V projektovém týmu jsou například spisovatel Jiří Stránský, ředitel Židovského muzea Leo Pavlát, metodik vzdělávání Jaroslav Pinkas či historik Jan Synek z Ústavu pro studium totalitních režimů. Podílejí se také podnikatelé Jan Dobrovský a Petr Pudil.
Úmyslem je vybudování veřejně přístupné expozice, která dokáže zkušenosti lidí s totalitními režimy - a příběhy těchto lidí - zprostředkovat s využitím nových technologií a co nejpřístupnější formou. Tedy tak, aby centrum oslovilo mladou generaci a například i zahraniční turisty. Inspirací podle Post Bellum je například berlínské Topography of Terror nebo izraelský památník holokaustu Jad Vašem. Jejich obdoba podle Post Bellum v Česku schází.
„Seznámení se s minulostí této společnosti otvírá prostor pro pochopení přítomnosti a částečně oživuje schopnost předvídat a připravovat se na budoucnost, vážit si a chránit principy liberální demokracie a svobody,“ uvádí Post Bellum v krátké prezentaci projektu.
Žádné „vitríny s odznáčky“
Ten bude zároveň od začátku stavěný jinak než jako klasické „muzeum“. „Nelíbí se nám vitríny s odznáčky a dobovými uniformami nebo umělá bitevní pole jak od Marolda. Sázíme na multimediální zážitkovou výstavu, která naši minulost bude vyprávět prostřednictvím vzpomínek konkrétních lidí. Chceme drama zasahující naše smysly, audio a video projekce, virtuální technologie, dotykové obrazovky, které nám budou vyprávět příběhy,“ uvedl ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa.
Pět let stará myšlenkaProjekt Institutu paměti národa pochází z roku 2012. Charakterizovat ho mají multimediální expozice, konání besed s pamětníky či vzdělávacích programů pro mládež, profesní rozvoj pedagogů či zážitkové workshopy. Součástí mají být i archiv, studovna a dokumentační centrum. |
Expozice v centru mají být proměnlivé, aby lidé měli důvod se vracet a seznámit se s více příběhy ze století zasaženém dvěma totalitními režimy.
Podle Kroupy patřilo mezi motivace založení centra i evropská „politická krize, kterou jsme tu neměli od roku 1989“.
„Ohrožuje nás sílící populismus, nedemokratický režim v Rusku i uprchlická krize, kterou využívají extrémistické politické proudy. Proti tomu se lze bránit vzděláváním a pohledem do minulosti. Dozvíme se, jak se s podobnými krizemi vypořádávali naši předkové. A v tom by měl sehrát nemalou roli právě institut,“ rozvedl šéf Post Bellum důvody, které myšlenku podnítily.
Symbolicky do 28. října 2017, tedy k 99. výročí vzniku samostatného Československa, chce projektový tým mít vytipovaný seznam možných lokací, podobu expozic a vzdělávacích programů a koncept financování. Jednou z možností, kde by institut mohl sídlit, jsou prostory pod bývalým Stalinovým pomníkem na Letné. Rok po vzniku projektové dokumentace by se podle plánů tvůrců mohlo začít stavět a po dalším roce otevřít.
