S komunistickým režimem, který dlouhodobě Marta Semelová hájí, se stejně jako s nacisty, kteří věznili jejího otce, pojí kromě jiného totalitní pojetí vlády a zbavování se nepohodlných lidí. Podobnost obou režimů ale lídryně pražských komunistů odmítá.
„To nejde srovnávat. Podle mě udělala komunistická strana pro lidi mnoho dobrého,“ tvrdí Semelová, jež je řazena mezi zástupce velmi konzervativního křídla KSČM. V minulosti to stvrdila několika kontroverzními výroky.
Upozornila na sebe pravidelným uctíváním prvního komunistického prezidenta Československa Klementa Gottwalda. Zajímala se o ni i policie. V roce 2014 v České televizi zpochybnila okolnosti justiční vraždy Milady Horákové, sovětskou okupaci označila za internacionální pomoc a Vasila Biľaka, jednoho z autorů zvacího dopisu, popsala jako významnou osobnost. I proto si vysloužila označení Rudá Marta a stalinistka.
Kandidáti na primátoraKomunální volby 2018 Každé úterý a pátek přinese iDNES.cz v rámci seriálu profily lídrů jednotlivých politických stran, kteří se chtějí po podzimních komunálních volbách stát primátorem hlavního města. Dosud vyšlo: Pirát Hřib vsadil na béžovou. Chce být primátorem, ale Pražané ho neznají ODS do voleb povolala opět Svobodu, nového kandidáta na primátora nenašla |
„Lidé se chytli jedné dvou vět a témat a nevšímají si toho, že většina mé práce je zaměřena na veřejnost. Léta se věnuji problematice školství a sociální tematice,“ říká k tomu Semelová.
Výroky, kvůli kterým dosud slýchá kritiku, jsou podle ní jen malým procentem toho, co dělá.
„Jen překryly celou mou práci. Člověk dostane nálepku a už nic dalšího nechce nikdo vidět,“ dodává současná magistrátní zastupitelka.
Že se problematice sociálních věcí a školství Semelová na radnici aktivně věnuje, potvrzuje pražská radní pro vzdělávání Irena Ropková (ČSSD). „Je jednou z nejaktivnějších členů výborů pro školství a sociální oblast,“ zhodnotila radní, jež hodnotila pouze práci Semelové na magistrátu a nikoli její výroky.
Nejspíš právě pošramocená pověst stála Semelovou v loňských volbách post poslankyně. Byla lídryní KSČM v Praze do parlamentních voleb. Strana sice dostala v hlavním městě 4,60 procenta hlasů, ale stačilo jí to na zisk jednoho mandátu. Přestože je Semelová výraznou tváří strany, přeskákal ji díky preferenčním hlasům její kolega Jiří Dolejš. Politička tak musela opustit Sněmovnu, v níž byla od roku 2010.
Stahují se mračna
„Praha je pravicovější prostředí než třeba venkov, takže tu máme těžší podmínky,“ říká Semelová.
Pokud by výsledku pod pět procent dosáhla strana i v podzimních komunálních volbách, opustí Semelová s ostatními zastupiteli KSČM radnici. Pro předsedkyni pražské KSČM by šlo o druhý špatný výsledek pro kandidátku, které je lídryní. Že by ji po dalším špatném výsledku už nemusela strana nasadit, si ale nepřipouští.
Jestli by sama upustila od snahy být nadále v čele pražské KSČM, nechce prozradit. „V tuto chvíli nechci předjímat. Záleží na tom, jak vše dopadne,“ říká Semelová.
U KSČM se jména na předních příčkách kandidátky často nemění. Semelová však odmítá, že by to bylo tím, že strana trpí nedostatkem osobností, které by mohla postavit do čela.
„Důvod, proč na předních místech kandidátky jsou stále stejní lidé, je ten, že je za nimi vidět práce, kterou dělají,“ tvrdí Semelová.
I kdyby však po volbách došlo k „personálnímu zemětřesení“ a v čele pražské KSČM se ocitli noví lidé a Semelová by už dále nekandidovala, nadále by pravděpodobně pracovala pro stranu jako nyní, za což dostává plat.
Katedra už je minulost
K původní profesi učitelky už se nevrátí. „Školství je má srdeční záležitost. Za katedrou jsem strávila 25 let. Nicméně život jde dál. Zapojila jsem se do politické činnosti a v té chci dál pokračovat,“ popisuje Semelová.
Být pedagožkou ji lákalo už od dětství. Nakonec se stala učitelkou na prvním stupni základní školy. Když se o kladném vztahu Semelové ke Gottwaldovi dozvěděla radnice Prahy 12, pod niž spadá modřanská škola, kde Semelová učila, poslala do její hodiny školní inspekci.
Přestože inspektoři nenašli žádné pochybení, komunistka už poté neučila prvňáky prvouku. Sama škola tehdy odmítla, že by Semelová tahala politiku do vyučování. Ke komunismu má však, stejně jako ke školství, Semelová dlouhodobě vztah. Do KSČ vstoupila už v roce 1981.
Stejně jako se socialismus snažil docílit lidské tváře, ani Semelová nemá vše, co dělá, spjaté s rudou hvězdou. Propadla kupříkladu španělštině.
„Učím se ji už deset let každý den, víkendy a svátky nevyjímaje. Vstávám kvůli tomu o dvě hodiny dříve,“ popisuje s tím, že se jazyku věnuje coby samouk.
Vedle toho chová dva kocoury, a jak říká, vedle tance i ráda moderuje. S mikrofonem ji mohou lidé pravidelně vidět kupříkladu při každoročním prvomájovém setkání komunistů na pražském Výstavišti.
Do komunálních voleb v Praze jdou komunisté s tím, že chtějí budovat více dostupného bydlení, které by připadlo seniorům, matkám samoživitelkám, učitelům či policistům. V dopravě vedle výstavby metra D prosazují hromadnou dopravu zdarma. Na magistrátu však pro tento návrh nenašli zatím podporu.
Přestože jsou zástupci KSČM na radnici hlavního města několik volebních období, pravidelně končí v opozičních lavicích. Kde o jejich hlasy často strany nestojí.
„I tak má člověk do voleb jít znovu. Občas se něco podaří prosadit, což člověku dodá elán,“ líčí Semelová.
