Jména pohřbených jsou známá jen z literatury. Památkáři našli záznam sedleckého faráře Josefa Františka Devotyho. Ten vydal v roce 1824 knihu, ve které popisuje, jak v roce 1821, když obnovovali interiér kostnice, vstoupil do krypty a z cínových tabulek u rakví opsal šest jmen.
Leží tu například otec s dcerou rodiny Logdmann de Auen. To byla měšťanská rodina irského původu, otec zemřel roku 1764. Uloženi tady jsou i manželé Klusákovi z Kostelce, kteří vlastnili panství Hlízov. Pohřbeni byli nejprve nedaleko kostnice v kostele Filipa a Jakuba. Ten se ale začátkem 19. století zřítil. Tyto dvě rakve z něj byly vyjmuty a uloženy v kostnici.
Kdo je kdo, archeologové určit nemohou
Archeologové přesto nemohou přiřadit konkrétní jména k jednotlivým nalezeným kosterním pozůstatkům, protože ty jsou v takovém stavu, že nelze provést antropologické určení.
Proto vše jen zdokumentovali a zjistili, že krypta sloužila půl století. "Některé rakve jsou zdobeny malbou, doplněné ozdobným kováním či řezbářskými doplňky. Ostatky v nich byly uloženy včetně oděvů, zachovaly se zbytky obuvi," uvedl archeolog Filip Velímský.
Podle něj se dá předpokládat, že tehdy se pořádaly zádušní mše, při nichž byla rakev s nebožtíkem vystavená v kostele. "Dokládají to pozůstatky polštářů. V kryptě jsme objevili tři pohřební polštáře. Byly plněné pilinami, vlnou a slámou," dodal Velímský.
Kostnice se pravděpodobně propadá
Ve čtvrtek se odborníci poprvé podívali i do vyhloubené sondy u jednoho z pilířů a zjistili, že je kostnice velmi mělce zahloubená. To může být důvod, proč se naklání. Nyní se už stoprocentně ví, že kvůli kryptě statické poruchy nemá.
"Mělké základy nás překvapily. Hypoteticky lze říci, že stavba se za 700 let celá zapustila do země o patnáct až dvacet centimetrů. Teď se bude prověřovat únosnost zeminy a bude se počítat teoretická váha celé stavby," uvedl Aleš Pospíšil z Národního památkového ústavu. Příští týden se podle něj bude dělat další sonda.
