V loňském roce uplynulo už 100 let od první kremace na území Prahy. Ta se odehrála v obecní kapli na Olšanských hřbitovech, v dnešní Nové obřadní síni, která tehdy sloužila jako provizorní krematorium.
Rostoucímu zájmu Pražanů o pohřeb žehem ale provizorní krematorium nemohlo vyhovět, a městská rada proto v roce 1926 rozhodla o zřízení moderního krematoria s obřadní síní. To se začalo stavit v roce 1929 na pozemku v sousedství Vinohradského hřbitova. Dne 23. ledna 1932 krematorium slavnostně otevřel tehdejší primátor Karel Baxa, přičemž vlastní zpopelňování začalo 4. dubna téhož roku.
Olomouc chce převzít krematorium od pohřební firmy a narovnat tím podmínky |
Monumentální konstruktivistická stavba je téměř bez výzdoby, výjimkou je plastika od akademického sochaře Josefa Palouše umístěná nad katafalkem. Ta znázorňuje pět životních etap, zrození, dětství, dospívání, založení rodiny a smrt.
„Pokud se účastníme pohřbu, většinou nemáme sílu vědomě vnímat krásu architektury, a přesto na nás působí. Je proto dobře, že hřbitovy jsou venkovní galerií plnou uměleckých děl. Jedním z nich je právě tato krásná stavba, která v sobě nezapře, že její tvůrce Alois Mezera byl žákem věhlasného architekta Josipa Plečnika,“ říká pražská radní pro oblast sociální politiky a zdravotnictví Milena Johnová.
Pohřební turistika na vzestupu. Až faktura prozradí, že tělo zpopelnili jinde |
Dosud bylo v krematoriu zpopelněno téměř 800 tisíc zesnulých. V posledních letech se ročně uskuteční 4 500 až 5 000 kremací a 2 300 smutečních obřadů.
V letošním roce chce město začít tento 90 let starý objekt rekonstruovat.
Budova bude nejprve izolována proti zemní vlhkosti a zřídí se retenční nádrž pro zachycení srážkové vody ze střechy a z nádvoří.
„V dalších letech je plánována rekonstrukce jedné ze dvou kremačních pecí, při které bude zřízen rekuperační výměník umožňující využívání tepla z kremačních pecí k vytápění obřadní síně,“ dodává ředitel Správy pražských hřbitovů Martin Červený.
