Jaké jsou hlavní závěry vašeho výzkumu?
Snažíme se mimo jiné upozorňovat na to, že opatření pro zlepšení tepelného komfortu ve městě mohou ovlivnit kvalitu ovzduší, a naopak. Uvedu příklad. Když vysázíte alej, snížíte tím sice jak teplotu vzduchu, tak pocitovou teplotu, zároveň tím však ovlivníte i proudění vzduchu, čímž změníte kvalitu ovzduší. Snažíme se přesvědčit lidi, že tyto dvě věci je rozumné uvažovat společně.
Takže když politici tvrdí, že sázením stromů ochladíme Prahu o pět stupňů, není to pravda?
Milion stromů do pražských ulic, slyšel jsem. Celá záležitost je komplikovanější, stromy skutečně stíní sluneční záření, ale způsobí i další efekty. Teď budu mluvit velmi zjednodušeně, tak to tak, prosím, berte. Když do uličního kaňonu, který je úzký a je v něm velmi frekventovaná doprava, vysázíte husté řady stromů a jejich koruny budou navíc „nalepené“ na fasádách domů, je vysoká pravděpodobnost, že se v ulici během mnoha meteorologických situací výrazně změní turbulentní proudění. Protože když vítr proudí nad ulicí a narazí na stěny domů, v ulici se vytvoří vír. A pokud do ulice vysadíme husté stromy, vír tam nevznikne. Proudění víru ale způsobuje ochlazování povrchů i to, že odnáší zplodiny z dopravy z ulic a chodníků nad střechy domů. Ve chvíli, kdy vír nevznikne, znečištění zůstává dole, v prostoru ulice.
Proč při vysázení alejí může v noci teplota mírně stoupnout?
Jedna z hlavních příčin je, že stromy, velmi zjednodušeně, způsobí to, že povrch ulice „nevidí“ přímo na oblohu. Každý materiál vyzařuje tepelné záření. Obloha také vyzařuje, ale v noci jen velmi málo. Koruny stromů v této době stále mají teplotu okolo 20 stupňů, vyzařují tedy výrazně více než obloha. Když je v ulici alej, chladnou vrcholky korun stromů, ale povrch ulice naopak vychládá méně. To znamená, že v noci bude dole v ulici o něco vyšší teplota, reálná i pocitová.
Vědec Jaroslav Resler
|
Jaká opatření se tedy dají ve vašem modelu nasimulovat?
Nejčastěji vysazujeme stromořadí, měníme materiály fasád a chodníků, drsnosti povrchů, zkoumáme změny tvaru budov, jejich zateplení nebo vliv vodních prvků, zatravněných tramvajových kolejí či alejí. Připravujeme odborný článek, který popisuje výsledky simulací téměř padesáti takovýchto úprav. Simulace například ukazují, že pokud ulici ucpete stromy, obzvlášť pokud je přirazíte ke krajům ulice na domy, můžete narušit proudění natolik, že se koncentrace znečištění z dopravy zvednou běžně i o třicet, padesát, v některých případech i o sto a více procent. Což je docela zásadní. Tím ale nechci říct, že nemáme sázet stromy. Právě naopak, musíme vědět, jak a kde je sázet, aby plnily svou funkci. A pokud jde o rušnou ulici, tak zvážit, jestli současně neprovést úpravy například v organizaci dopravy.
Tím myslíte?
Omezení nebo odvedení dopravy. Například pro odbor životního prostředí magistrátu budeme modelovat jednu z uvažovaných úprav v Praze-Dejvicích. Jde o připravovaný dopravní obchvat v oblasti Svatovítské ulice, který bude veden v blízkosti železniční trati. Naším úkolem je zjistit, jakým způsobem ovlivní přesměrování dopravy situaci na Vítězném náměstí a okolí.
Stromy mohou změnit proudění, co jiná opatření?
Překvapivá věc možná je, že když bude někdo měnit tepelný komfort tím, že vydláždí ulice třeba bílým vápencem a fasády rovněž natře na bílo, může tím změnit čistotu ovzduší.
Jak to?
Změní se odrážení a pohlcování slunečního záření a tím tepelné poměry, přesněji teploty zdí a vzduchu. Teplejší vzduch stoupá vzhůru, to znamená, že změna teploty vzduchu změní jeho proudění v ulici. Většinou není efekt tak výrazný jako u stromů, ale pokud se vám podaří vylepšit tepelný komfort v ulici, může se stát, že v určitých částech dne, většinou v dopoledních a večerních hodinách, se mírně zhorší kvalita ovzduší.
Co třeba když natřete na bílo jen zdi domů?
Opět budu zjednodušovat. Pokud v ulici necháte tmavé asfaltové ulice a zdi domů nabarvíte na bílo, způsobíte, že zdi většinu slunečního záření odrazí a nebudou se tolik ohřívat. Ale záření se odrazí dolů na ulici a ta, protože je černá, pohltí třeba devadesát procent záření. To znamená, že o to víc se bude ohřívat asfalt ulice.
Takže bude chodec jako v hrnci.
Ano, bude zahříván zespodu. A když toto vložíte do modelu a spočítáte takzvané pocitové teploty, zjistíte, že průměry se zhorší. Ale je to hodně zjednodušené. Je potřeba si uvědomit, že to dále ovlivní proudění, a tím zase ochlazování povrchů a výměnu tepla.
Co zelené střechy, ty jste také zkoušeli?
Zelené střechy modelujeme, dělali jsme první pilotní simulaci pro Dejvice. Ta příliš velký vliv zelených střech na situaci dole v ulicích nepotvrzuje. S touto problematikou jsme ale teprve v začátcích, před jakýmikoliv závěry je potřeba udělat další detailní simulace.
Mně z toho vyplývá hlavně to, že akce „zasadíme milion stromů“ nebo „natřeme všechny zdi na bílo“ by se měly nejdříve promyslet...
Opatření proti horku má smysl dělat, ale je potřeba ověřit, jaký to bude mít přínos. Můžeme udělat deset různých opatření, ale máme peníze třeba jen na dvě. Představme si, že zvažujeme dvě opatření. První bude stát deset milionů a sníží pocitovou teplotu o pět stupňů a druhé opatření bude stát sto milionů a sníží pocitovou teplotu o 0,1 stupně. Obě sice sníží pocitovou teplotu, ale vyplatí se hledat efektivnější a ekonomičtější řešení. Další věc je, že změny zasahují do urbanistického i dopravního řešení městských částí, mají své technické požadavky a také socioekonomické dopady.
