Hrad s bohatou historií, kde se točily slavné filmy. Točník je lákavý letní cíl

I když hrad Točník na Hořovicku někdo navštíví poprvé v životě, může se mu zdát povědomý. Opakovaně se totiž stal kulisou mnohých tuzemských i zahraničních filmů. Mezi jeho mohutnými zdmi se natáčel například seriál Borgia. Vhodné lokace pro své snímky tu našli také režiséři filmů Bathory, Johanka z Arku, Mladý Ivanhoe, Zvoník od Matky Boží, Kytice či Jabloňová panna.

Točník má však také zajímavou historii, která přímo souvisí s jeho nedalekým sousedem, hradem Žebrák. Právě po požáru na tomto starším sídle se král Václav IV. rozhodl vybudovat na protějším návrší – pouhých 500 metrů od Žebráku – hrad nový. Oblíbil si ho natolik, že v roce 1400 do jeho útrob nechal převézt a uložit část královského pokladu.

Všímavějším návštěvníkům při pohledu na celek hradu neunikne, že nemá hlavní věž. „Točník je posledním typem českých hradů, který má potlačené obranné prvky, upřednostňuje rezidenční účel a je spíše na rozhraní mezi hradem a zámkem. Nikdy nebyl dobyt zvenku, nýbrž ho zevnitř zničili místní lidé, kteří se na něm ukryli před Švédy za třicetileté války. Od 18. století lákaly zříceniny hradu návštěvníky k romantickým procházkám, nejinak tomu bylo i v případě Točníku,“ líčí ve zkratce další osudy Točníku vedení Národního památkového ústavu (NPÚ), pod jehož správu patří.

5. července 2008

Při prohlídce je pak dobře patrné, že jde opravdu o hrad. Vybavení je střídmé, k zajímavostem však patří původní gotická truhla či kaple svatého Bartoloměje.

Na své si přijdou i děti, na něž jsou na hradě připraveni. K dispozici je malé pískoviště a k tomu i několik zvířecích nájemníků někdejšího královského sídla. Stálými obyvateli tamního hradního příkopu jsou rovněž Agáta a Martin. Pro nezasvěcené – jde o dvojici medvědích sourozenců, kteří se v útlém věku stali hlavními hrdiny večerníčkových příhod režiséra a scenáristy Václava Chaloupka.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Na hrad těsně po soumraku

Od jara do podzimu hrad hostí rozmanité kulturní akce. O letních prázdninách ještě zájemci stihnou přinejmenším dvě.

V sobotu 12. srpna obsadí nádvoří Okořská garda. V ten den budou prohlídky Točníku vskutku netradiční. Svými vystoupeními je od 10 hodin až do pozdního odpoledne okoření šermířská vystoupení. Skupina historického šermu z Prahy předvede souboje jeden na jednoho i skupinové šarvátky.

Na samém konci dvouměsíčního školního volna si milovníci tajemna a nevšedních zážitků prohlédnou památku v netradičních večerních hodinách. V sobotu 26. srpna se připojí k celonárodnímu projektu Hradozámecká noc. Vstup na nádvoří a do komnat bude mít v tento den dvojí režim. Jednak si mohou příchozí Točník prohlédnout samostatně. A to kdykoli vpodvečer a večer. S průvodcem pak mohou vyrazit ve 20:30 a ve 22:00 hodin.

Praktické informace

• Jak se tam dostat: Na hrad Točník je nejlepší vyrazit po dálnici D5, ať už od Prahy, či z opačné strany od Plzně, a sjet na exitu 34 Žebrák. Dál dle ukazatelů až k nedalekému hradu. Dojet sem lze také linkovými autobusy z Berouna, Zdic, Broum anebo Hořovic.
• Otevírací doba: červen–srpen: út–ne 9.00 – 18.00 hodin
• Vstupné do areálu: Dospělí 160 Kč, mládež do 24 let a senioři 130 Kč, děti do 17 let 50 Kč, děti do 5 let a ZTP zdarma
• Kontakt: telefon na pokladnu 778 761 741, do kanceláře 778 761 740, e-mail: [e-mail]
• Měli byste vědět, že.... Návštěvníci procházejí hradem bez průvodce s tištěnými texty a mapou. Texty jsou k dispozici v osmi jazycích v pokladně hradu. Délka prohlídky není časově nikterak omezená. Komentovaná prohlídka s průvodcem je pak možná pro jednotlivce pouze v červenci a v srpnu, a to každou celou hodinu. Skupiny nad 15 lidí je však nutné předem objednat.
• Co navštívit v okolí: V bližším i vzdálenějším sousedství Točníku se nachází několik dalších neméně pozoruhodných hradů. Nejblíže z nich je Žebrák, založený ve 2. polovině 13. století pány Zajíci. Rezidence se ve 14. století dostala díky Janu Lucemburskému do královských rukou. Pobýval zde též mladší bratr císaře Karla IV. Jan Jindřich. V letech 1383–96 zde často dlel král Václav IV. Po požáru roku 1526 nicméně Žebrák už jen pustl. Pozoruhodnou historii má i nedaleký Zbiroh. S datem založení po polovině 13. století náležel k nejstarším šlechtickým hradům. Císař Rudolf II. jej v 16. století nechal proměnit v renesanční zámek. V 19. století objekt přestavěl podnikatel, baron Bethel Henry Strousberg. V zámku Alfons Mucha tvořil proslulou Slovanskou epopej. S pobytem Jana Husa v roce 1414 je pak spjat hrad Krakovec. Představuje jeden z vrcholů vývoje české hradní architektury 14. století. Vybudoval jej jeden z oblíbenců krále Václava IV., Jíra z Roztok. V roce 1783 dřevěná část hradu vyhořela a stavba postupně chátrala.