Spolupráce mezi magistrátním obrem a trpaslíkem se změnila v nelítostný boj. Hnutí ANO, které má na radnici hlavního města nejvíc křesel, dříve vycházelo poměrně v dobrém se čtyřmi pirátskými zastupiteli. Nyní už si jdou obě strany tvrdě po krku.
Zatímco na začátku loňského roku ještě opozičníci podporovali některé kroky vládnoucí koalice, později během roku přešli hlavně na kritiku a rýpání. Nutno dodat, že přestože jsou Piráti na magistrátu jen čtyři, bývají z opozičních klubů nejlépe připraveni na každé jednání zastupitelstva. U mnoha projednávaných věcí se doptávají, někdy několikrát každý z nich, což zároveň celé jednání prodlužuje.
Otázky však nepokládají jen při jednání zastupitelstva. Za minulý rok podali čtyři pirátští zastupitelé na radnici hlavního města 81 žádostí o informace podle zákona číslo 106/199 Sb. o svobodném přístupu k informacím, kterému se přezdívá „stošestka“. V průměru to vychází na 1,5 dotazu týdně.
A taková záplava otázek vadí primátorce Adrianě Krnáčové (ANO). „Piráti nesmyslně zahlcují celý úřad takzvanými ‚stošestkami‘, které nás jen za minulý rok stály necelého čtvrt milionu korun a neměly vůbec žádný výsledek,“ tvrdí Krnáčová. Magistrát na přesčasech pro úředníky a nákladech třeba za tisk utratil 232 tisíc korun.
„Úřad má podle zákona možnost si za přípravu informací naúčtovat zaplacení nákladů, pokud jde o mimořádné vyhledávání. Výjimku však mají zastupitelé, kteří mají přístup k informacím zdarma. A je to dobře, když toho využívají,“ říká právník Marek Zelenka, který pracuje v organizaci Oživení, jež se věnuje odpovědnosti a transparentnosti ve veřejné správě.
Úřad: Bylo to 700 hodin práce
Najít všechny potřebné informace k zodpovězení 81 dotazů zabralo podle tvrzení magistrátu zaměstnancům úřadu zhruba 700 hodin.
Zdroj: Magistrát hl. m. Prahy |
„Jde o kapku v moři, když se to přepočte na všechny úředníky,“ říká předseda zastupitelského klubu Pirátů Jakub Michálek. Zároveň dodává, že díky „stošestkám“ mohli zastupitelé upozornit na důležité kauzy a řešit je.
Jako příklad uvádí situaci, kdy se na klub obrátila dcera seniorky z Černého Mostu s tím, že město dává sociální bydlení podnikatelům s velkými příjmy, čímž na ubytování nedosáhnou právě osoby v důchodovém věku.
„Díky infožádosti jsem zjistil, že nejde o jediný případ a že dotované byty za sociální nájemné dostávají i další vysokopříjmové skupiny, například soudci a státní zástupci,“ popisuje Michálek.
Na problém následně upozornil a město zavedlo opatření, aby sociální byty nově dostávali ti skutečně potřební. Zároveň si Piráti připisují částečnou zásluhu na zveřejnění návrhu nového územního plánu, podle kterého se má v Praze stavět.
Naopak problém získat informace měl Michálek ohledně dění v kauze Opencard. Sám loni žádal město o kopie právních posudků, z nichž údajně vyplývá, že metropole začala odpovědnost za předražený projekt z éry primátora Pavla Béma (ODS) řešit pozdě a kauza se kvůli tomu promlčela (víc o kauze zde).
„Magistrát nám odmítl posudky poskytnout, k čemuž zpracoval čtyřstránkové rozhodnutí, které ministerstvo vnitra zrušilo jako nezákonné. Právě produkce ‚blábolodokumentů‘ zabere nejvíce času,“ hodnotí Michálek.
Podle právníka Zelenky z Oživení by měl být magistrát nastaven tak, aby si zastupitel mohl najít informace sám, aniž by mu musel úředník sekundovat. „Co je lepšího, než mu dát informace v surovém stavu, ať si v tom najde, co potřebuje?“ ptá se Zelenka.
Je tu i jiná cesta, míní Krnáčová
Podle primátorky Krnáčové však nemusí Piráti podávat své dotazy cestou zákona o svobodném přístupu k informacím, protože mají k dispozici jinou cestu.
„Nerozumím tomu, proč se nejprve nepokusí odpovědi získat standardní cestou. To znamená zavolat, napsat nebo prostě za tím úředníkem zajít. Piráti na úřadě sedí, mají tu svého tajemníka, který je placen městem – a toto by měla být jeho náplň práce,“ míní primátorka.
Jako zvláštní případ použití „stošestky“ byl letošní dotaz Pirátů na primátorku, zda by mohli být členové opozičních stran v magistrátní komisi věnující se Metropolitnímu plánu. Což je otázka, která nutně nemusí jít přes radniční podatelnu. V tom případě by se jí však ani netýkala zákonná lhůta 15 dnů, do kterých musí instituce poslat odpověď.
Piráti namítají, že ze začátku svého angažmá na magistrátu posílali dotazy neformální cestou. „Příliš často dělají úředníci a politici mrtvého brouka nebo informace slíbí, ale neposkytnou,“ vysvětluje Michálek důvod, proč nakonec od klub ustoupil od neformálního přístupu a vrhl se na „stošestky“.
Podle informací radnice hlavního města je klub pirátských zastupitelů jediným, který na úřad metropole podává dotazy na základě zákona o jejich svobodném přístupu k informacím.
