Zoo sestavila poslední den v roce bilanci. Z ní vyplývá, že kvůli koronaviru, který její brány letos zavřel na 114 dnů, přišla na tržbách o 90 milionů korun. Branami zoo totiž letos prošlo 851 623 návštěvníků, což je o téměř 605 tisíc méně než v roce 2019.
Podle mluvčí zoo Lucie Dosedělové však navzdory tomu zůstane rok 2020 spojen s řadou pozitivních událostí a úspěšných projektů. Přečtete si níže bilanci uplynulého roku, jak jej vidí lidé ze zoo.
1. Pomoc Austrálii
Na základě podnětů veřejnosti zřídila Zoo Praha sbírku na pomoc australské fauně zasažené ničivými požáry. Podařilo se vybrat neuvěřitelných 23 milionů korun. Část těchto prostředků byla poskytnuta na léčení zvířat bezprostředně postižených požáry (zejména koalů), část na ochranu ohrožených druhů původní fauny, jejichž situaci požáry ještě zhoršily (např. paropuch corroboree a vakoplchů trpasličích), či na podporu vybraných chráněných území.
Tomuto koalovi, který byl ošetřován v zoo v Melbourne, poranil požár vedle tlapek také oči.
2. O 114 dnů kratší rok
Na jaře byla Zoo Praha uzavřena 45 dnů, od 13. března do 27. dubna, ve druhé polovině roku pak 55 dnů, od 9. října do 2. prosince, a dalších 14 dnů, od 18. do 31. prosince. I mimo tyto uzavírky však po dlouhá období musela fungovat s nejrůznějšími omezeními: s limitem počtu návštěvníků, s výhradně elektronickým prodejem vstupenek, s částečně či zcela uzavřenými vnitřními prostorami apod. Navíc do Prahy přijíždělo minimum zahraničních turistů. To vedlo k zásadnímu poklesu příjmů nejenom z prodeje vstupenek, ale i z parkovného, z nájemného gastrozařízení či z prodeje suvenýrů. Podstatnou část ztrát za jarní období (45 milionů Kč) však sanoval zřizovatel, hlavní město Praha, a velmi významná byla i podpora veřejnosti.
Pohledy na zcela liduprázdnou zoo jsou pro její zaměstnance nezvyklé, ale současně i velice smutné.
3. Narození dvou sloních „princezen“
Obě mladé slonice ze Srí Lanky – Tamara a Janita – porodily na jaře v pražském Údolí slonů svá dvě dlouho očekávaná slůňata. V obou případech jde o samičky. První se narodila 27. března a druhá 9. května. Pro obě slonice jde již o druhé potomky a porody proběhly přirozeně a bez komplikací. Sloní „princezny“, které představují dlouhodobou budoucnost pražského chovu slonů indických, dostaly posléze jména Lakuna a Amalee. Dnes již přijímají i veškerou pevnou potravu jako dospělí sloni a jejich hmotnost se začíná přibližovat čtyřem stům kilogramů.
13. května 2020 |
4. Krátce ze zoo
Z jednoho krátkého videa natočeného na začátku jarní uzavírky zoologické zahrady se rychle vyvinul projekt Krátce ze zoo, který ji návštěvníkům prostřednictvím stejnojmenného youtubového kanálu pootevírá alespoň virtuálně. Chovatelé pořizují na chytré telefony krátká videa zachycující jejich svěřence i zákulisí zoo. Postupně se jich zapojilo více než čtyřicet a vzniklo přes osm set videí, z nichž mnohá nejen vzbudila mimořádný zájem, ale nejednou také zaznamenala skutečně pozoruhodné chování zvířat.
5. Otevření Darwinova kráteru
V sobotu 30. května byla v Zoo Praha otevřena nová expozice tasmánské a australské fauny – Darwinův kráter. Jejími nejvýznamnějšími obyvateli jsou čtyři ďáblové medvědovití, představuje však také tři tasmánské druhy klokanů (dva z nich v návštěvnicky mimořádně atraktivním průchozím výběhu), ježury, dva druhy hadů a více než desítku ptačích druhů. Nedílnou součástí Darwinova kráteru, pro který byl inspirací stejnojmenný kráter na Tasmánii, je rovněž autentická flóra včetně stromových kapradin rostoucích pod širým nebem. Expozice Darwinův kráter zaujímá plochu 3 700 m² a náklady na její vybudování činily 102 milionů korun.
27. května 2020 |
6. Ocenění návratu koní Převalského
Počet koní Převalského v Přísně chráněné oblasti Velká Gobi B, kam směřovala většina jejich leteckých transportů ze Zoo Praha, překročil v roce 2020 již tři sta. Celkově ve vnitřní Asii žije přes tisíc koní Převalského. „Poslední divoký kůň“ se tak postupně přesouvá z červeného na pomyslný zelený seznam a je uváděn jako příklad úspěšného ochranářského úsilí. Jistě i proto byl na říjnové Výroční konferenci Světové asociace zoologických zahrad a akvárií vybrán projekt Zoo Praha Návrat divokých koní do finálové čtveřice na udělení vysoce prestižního ocenění WAZA Conservation Award.
7. Stravenky pro zvířata i větší zájem o adopce
Na podzim představila Zoo Praha projekt Stravenky pro zvířata. Online nákupem příslušné stravenky uhradí zájemce jednu krmnou dávku vybraného zvířete a získá certifikát. Stravenky pro 55 druhů se pohybují v cenových hladinách 50 až 600 Kč a jsou na ně navázány informace o složení potravy i potravním chování zvířat. Do konce roku zakoupili příznivci Zoo Praha přes 40 tisíc stravenek v celkové hodnotě převyšující 4,1 milionu Kč. V souvislosti s tísnivou situací Zoo Praha zásadně vzrostl i zájem o adopce a sponzoring. Příjem z adopcí zvířat stoupl oproti roku 2019 téměř dvojnásobně (na 9,3 milionu Kč) a ze sponzoringu zvířat pětinásobně (na bezmála 2,1 milionu Kč). Úspěšný byl i na jaře spuštěný fundraisingový projekt Vstupenka na lepší časy, který vynesl přes 1,3 milionu Kč.
Koně Převalského v západním Mongolsku. Úsilí Zoo Praha o jejich návrat do přírody kvitovala i ředitelka Úmluvy o biologické rozmanitosti Elizabeth Maruma Mrema.
8. Mládě orangutana sumaterského
Od 17. listopadu se Zoo Praha může chlubit mládětem orangutana sumaterského. Jeho matkou je Mawar a otcem Pagy. Třebaže pražský chov tohoto druhu má již téměř šedesátiletou tradici, jde tu teprve o třetí orangutaní mládě. Tím prvním byl v roce 1971 Kama, jehož rodiče ještě pocházeli z volné přírody a který se posléze stal otcem Pagyho. Nedávno narozené mládě je prozatím jediným pokračovatelem této linie, a proto je mimořádně geneticky cenné. Jak se brzo potvrdilo, jedná se o samečka. S narážkou na dílo spisovatele a ochránce orangutanů Terryho Pratchetta dostal jméno Pustakawan, indonésky Knihovník. Celkově přišlo za rok 2020 v Zoo Praha na svět 1369 mláďat 216 druhů savců, ptáků a plazů.
Sameček orangutana sumaterského Pustakawan, zkráceně Kawi, ve věku dvou dnů.
9. Příchod rajek
Zoo Praha se stala teprve třetí zoologickou zahradou v Evropě, která chová rajky volavé. Získala je díky svým dlouholetým chovatelským výsledkům ze Zoo San Diego poté, co pro ně vybudovala speciální chovné zázemí. Jde o objekt s pěti venkovními a sedmi vnitřními voliérkami, jež spojuje kruhový prostor. Ten bude sloužit samičce, která si odtud bude vybírat ze samců umístěných ve voliérkách. Přibyly však i další pozoruhodné druhy, např. užovka urartská, trnorep somálský, ibis bělolící, trogon límcový či bércoun Petersův. Z nově příchozích jedinců tradičně chovaných druhů uveďme alespoň samici pandy červené ze Zoo Záhřeb.
Kurátor Antonín Vaidl umisťuje do nového chovného zařízení prvního mladého samce rajky volavé.
10. Suvenýry pomáhají
Uzavření zoo vyvolalo potřebu nabídnout jejím příznivcům merchandising, jehož nákupem by ji mohli podpořit. Například během jarní uzavírky proto vznikly nejrůznější suvenýry spojené s „mláďaty narozenými v karanténě“ – počínaje samolepkami, přes fotografie až po trička. Samozřejmě byl připravován i standardní merchandising, typicky k otevření Darwinova kráteru nebo k Vánocům. Sortiment jako trička, tiskoviny, krabičky s „vánočním štěstím“ nebo vánoční ozdoby se vzhledem k situaci v nebývalé míře prodával prostřednictvím e-shopu, jehož tržby v prodejích zboží stouply oproti předchozímu roku čtyřapůlnásobně.
Samolepka s jedním z nejatraktivnějších mláďat narozených do jarní karantény – samečkem tapíra čabrakového Morsem.
