Brázdy z ulice Ve Struhách jsou podle archeologů nejvýznamnějším nálezem výzkumu, který se uskutečnil i v nedaleké Papírenské ulici.
"Celkem se podařilo identifikovat čtyři nepravidelné paralelní brázdy (šířka linií 8 až 10 cm a maximální hloubka 8 cm) v celkové délce 9 metrů. Předběžně lze vznik brázd datovat do starší fáze eneolitického období cca 3800 až 3500 před naším letopočtem," uvedl ve zprávě Archeologický ústav Akademie věd.
Nejstarší doklady používání háků a jednoduchých pluhů se podle archeologů v Evropě objevují v přibližně stejné době, tedy kolem roku 4000 před Kristem.
"Zpravidla se jedná o takzvanou křížovou orbu, avšak vyskytují se i případy jednoduchých paralelních linií, především pod mohylami. V tomto případě hovoříme o rituální orbě. Výjimečnost nálezu z Bubenče tkví ve skutečnosti, že nalezené paralelní linie pravděpodobně nelze pokládat za rituální orbu," napsali archeologové. Pokud se jejich domněnky potvrdí, objevili nejstarší doklad zemědělského pole na našem území.
V ulici Ve struhách našli výzkumníci také doklady kontinuálního osídlení sahajícího od neolitického období až po raný středověk. Archeologové tu prozkoumali osídlení tellového charakteru. Tell je sídlištní pahorek, který charakterizuje silné sídlištní souvrství, které vzniká v důsledku dlouhodobého hromadění pozůstatků lidské činnosti.
"Tell je charakteristický především pro oblast Blízkého východu, v našem prostředí je zcela výjimečný. Mocnost souvrství dosahuje až 190 centimetrů. Tato skutečnost je v rámci české archeologie zcela výjimečná," uvedli archeologové.
Archeologové v lokalitě našli důkazy nejméně pěti hlavních chronologických fází osídlení - neolitického a eneolitického období, doby bronzové a železné a nalezena byla i keramika z období laténského a římského.
Při výzkumu byly nejčastěji nalezeny pozůstatky dřevěných konstrukcí domů - kůlové jámy a jamky a základové žlábky - a jejich zahloubené interiéry. Objeveny byly i doklady pohřbívání.
"Lidé, co tu žili, byli vlastně čuňata"
Vedoucí archeologického výzkumu Jan Frolík o osídlení s nadsázkou mluví jako o pražských Pompejích. Netvoří je však láva a sopečný popílek, ale odpadky. "Lidé, kteří na tomto místě žili před mnoha tisícovkami let, měli sice už poměrně vyspělou kulturu, ale pokud jde o hromadění či vyhazování odpadků, tak to byli čuňata. Za dobu, kdy toto území po staletí obývali, jich pod sebou nahromadili až několikametrové vrstvy. Ty pak ve srovnání s okolním terénem vytvořily jakési sídlištní pahorky – telly."
Objev Frolík hodnotí jako archeologickou událost posledních desetiletí. Analýza ohromného množství vykopávek může ale hodnotu nálezu ještě podstatně zvýšit. Tajemstvím zatím je, jakým jazykem vlastně hovořili lidé, kteří v těchto sídlištích žili. "Určitě bychom se s nimi ale nedomluvili," dodává Frolík.
Archeologové narazili na památky po Keltech
V Papírenské ulici na ploše 410 metrů čtverečných nalezli archeologové doklady osídlení již z 5. tisíciletí před Kristem. Náleželo lidem kultury s lineární keramikou a kultury s vypíchanou keramikou. Objeveno bylo například velké množství zásobních jam, keramických fragmentů a soubor štípaných nástrojů.
Odborníci nalezli i stopy po Keltech z 2. století před Kristem. Jde o tři zahloubené stavby, pozůstatky ohrad a plotů, zahloubené sídlištní jámy. Nalezena byla keramika, tkalcovská závaží, několik fragmentů železných spon, či zlomky náramků ze skla, bronzu, keramiky či švartny.
"Nálezy z obou zkoumaných ploch se navzájem doplňují a pokrývají celé pravěké období od nejstarších zemědělců po germánské kmeny po přelomu letopočtu. Jejich detailní vyhodnocení je otázkou nejbližšího období," uvedl Archeologický ústav.
Na archeology čeká dvě stě beden artefaktů a více než tuna půdních vzorků pro přírodovědné rozbory.
