Komunistický primátor řešil telefonní přípojky do bytů, výstavba vázla

  7:26aktualizováno  8:26
Poslední komunistický primátor Zdeněk Hořčík sliboval devadesátiprocentní vybavenost bytů telefonem do roku 2005. Také se například plánovala velkorysá výstavba sto tisíc nových bytů, ale práce stagnovaly. Nebylo to kvůli nedostatku peněz. Dělníci podle dochovaných materiálů místo práce pili pivo.

Normalizační primátor Zdeněk Štafa (s primátorským řetězem) na tribuně v říjnu 1988 s vládními a partajními špičkami. Po jeho levé ruce stojí prezident Gustav Husák, po pravici generální tajemník ÚV KSČ Milouš Jakeš a vpravo od něj šéf městského výboru KSČ Miroslav Štěpán. Štafa mluví k účastníkům slavnostního shromáždění pracujících a mládeže k 70. výročí vzniku Československa. | foto: ČTK

K primátorskému řetězu se od ponku v „Kolbence“ vypracoval Zdeněk Horčík, dělnický kádr a normalizační politik ze Štěrbohol. Vrcholnou pozici pražského lídra jako poslední komunistický primátor nuceně opustil v prosinci před 30 lety.

Coby penzista o sobě dal později vědět pouze tím, že v rodné čtvrti choval kozy a koně. „Starého pána jsem už delší dobu neviděl. Ani to jeho stádo,“ řekl aktuálně na adresu někdejšího politika jeden z obyvatel Štěrbohol.

Soudě podle tisku probíhalo v říjnu 1989 z pohledu vládnoucí strany vše takřka ideálně – prezident Gustáv Husák z celého světa přijímal blahopřání k 71. výročí vzniku republiky, zasedal výbor pro stranickou práci KSČ v českých zemích a Československá akademie věd v Praze se soudruhy z Bulharské lidové republiky rozdávala společné ceny. Tehdy se ve světle ramp v roli úspěšného pražského mocipána Horčík ocitl zřejmě naposledy. Odehrálo se to tři týdny před 17. listopadem a zhruba měsíc před Horčíkovým politickým pádem. Primátor, partajní funkcionář politbyra KSČ a poslanec České národní rady (ČNR) prezentoval plán rozvoje Prahy do roku 2005.

Před poslanci ČNR sliboval stavbu bytů, rozvoj dopravy a komunikací, zdravotnických zařízení, ale třeba i velkorysé zapojení domácích telefonních přípojek. Na telekomunikacích totiž ležely desítky tisíc nevyřízených žádostí o zapojení telefonu. „Cílem je ve výhledu dosáhnout více než devadesátiprocentní vybavenosti bytů telefonem do roku 2005,“ sliboval primátor. Všedních trablů, které Pražany trápily, bylo mnohem více. Například sehnat řemeslníka či součástky k čemukoliv představovalo obtížně řešitelný rébus. „Drobných provozoven tohoto druhu je v Praze 35. Pro informaci, ve Středočeském kraji, který je přibližně srovnatelný v počtu obyvatel s Prahou, bylo zřízeno již 450 drobných provozoven,“ uvedl v debatě poslanec ČNR Čestmír Adam.

Místo lopaty půllitr

Stagnovat začala i výstavba bytů a rekonstrukce stávajícího fondu. Nešlo však toliko o problém váznoucích investic a chybějícího materiálu. „Na některých stavbách v pracovní době kolem desáté hodiny dopoledne nebyla noha,“ shrnuli poslanci ČNR tristní výsledek kontrol na řadě stavenišť. Rozličné inspekce dělníky odhalily zpravidla s půllitrem piva nebo sklenkou rumu v restauraci či stavebních buňkách.

Praha a tři pětiletky

1986 – v tomto roce se v Praze konaly poslední volby za vlády KSČ. K volebním urnám se dostavilo 97,99 procenta oprávněných voličů, 99,89 procenta dalo hlas kandidátům Národní fronty.

1988 – do čela pražské radnice se 8. července dostal Zdeněk Horčík, bývalý frézař ČKD a pozdější absolvent vysoké školy politické, který se komunální politice věnoval od roku 1960. Z funkce byl odvolán 8. prosince 1989.

50 tisíc nevyřízených žádostí o zapojení telefonu evidovaly telekomunikace v Praze v říjnu 1989. Největší problémy měli lidé na sídlištích. Rozvojový plán na tři pětiletky do roku 2005 sliboval vyřízení 90 procent žádostí.

96,5 tisíce bytů sliboval zmíněný plán vystavět v Praze do roku 2005.

408 tisíc tun tuhého odpadu tehdy ročně produkovala Praha, více než 85 procent z něj končilo na skládkách.

30 procent – takovou ztrátovost vykazovala vodovodní síť v Praze.

12 procent lékařů bylo před 30 lety starších 60 let, nejhorší situace panovala v Praze 3. V ordinacích denně chybělo 20 procent lékařů.

Potřebu bydlení chtěl v nastávajících 15 letech zmíněný rozvojový plán řešit stavbou takřka 100 tisíc nových bytů. Nešlo však jen o velká sídliště, ale i o menší komplexy, vestavby, zahušťování zástavby a renovaci starších objektů.

Bytové výstavbě měla pomoci komplexní přestavba Vysočan, Žižkova, oblasti Břevnov-jih, Karlína, Horní Libně, starých Malešic. „Později přijdou na řadu Dolní Libeň, Holešovice, Smíchov i některé další lokality,“ sliboval Horčík.

Primátorem velkoryse prezentovaný rozvoj metropole na podzim 1989 nabízel i řešení dalších citlivých problémů. Pražany trápila „první linie“ zdravotní péče, nedostatek lékařů zdravotních středisek. Statistiky uváděly, že 12 procent lékařů je starších 60 let. V některých obvodech na tom byly ještě hůře. Například na staré periferii, na Žižkově ve třetím pražském obvodu, šlo o více než pětinu doktorů. Denně v ordinacích scházelo z různých důvodů 20 procent lékařů. Chyběli také další lékařské kapacity, nedostatek chirurgů míval i fatální následky.

„Nezvládnutí rychlé chirurgické pomoci je jednou z příčin úmrtnosti přijatých pacientů. V Praze jde o 5,6 procent, v ostatních krajích pouze 3,6 procenta,“ upozornila v debatě poslankyně ČNR Marie Jarošová. Problém měla odstranit i výstavba nových nemocnic na Proseku a Košíku.

Rok 2010: konec tuhých paliv

Tristní stav životního prostředí trápil před 30 lety obyvatele metropole stejně jako dalších průmyslových regionů v zemi. Problém měla řešit například modernizace průmyslu. Plán počítal s koncentrováním výroby do vymezených průmyslových areálů, a to v oblastech Letňany– Čakovice–Kbely, Malešice–Hostivař–Hloubětín, Lhotka–Kunratice– Libuš, Jinonice–Stodůlky–Zličín a Modřany–Komořany.

Město před 30 lety produkovalo ročně více než 400 tisíc tun tuhého komunálního odpadu, většina končila na skládkách. To chtěl rozvojový projekt řešit spalovnami. O čistotu ovzduší se mělo postarat vyřazení spalování tuhých a kapalných paliv v centru do roku 2005 a na dalším území města o pět let později.

Zatímco vedení města se činilo v boji za lepší budoucnost Prahy, mládež se podle statistik ve velkoměstě oddávala rostoucí měrou alkoholu, drogám, zahálce, a dokonce pouliční kriminalitě. I na to plán rozvoje Prahy do roku 2005 myslel. „Spolu s vládou a Socialistickým svazem mládeže (SSM) budeme řešit zásadní otázky souvisejících s uplatněním mladé generace. Tak můžeme aktivně čelit i negativnímu jevu, jakým je vzrůstající kriminalita zejména mladistvých delikventů,“ sdělil primátor.

Vzestup a pád soudruha Z. H.

Na post muže číslo 1 na pražské radnici vystoupal Zdeněk Horčík v létě 1988. K moci ho vytáhl nový konzervativní šéf městského výboru KSČ Miroslav Štěpán. Ten byl v té době u moci pouhé čtyři měsíce. S novým Horčíkovým vedením padlo i těch pár opatrných politických reforem jeho předchůdce, technokrata Františka Štafy.

Seriál 30 let svobody v Praze

„Ten přinesl na pražskou radnici jisté uvolnění celkové atmosféry,“ popsali Štafu historici. Náležel k chráněncům federálního premiéra Lubomíra Štrougala, nikoli pražského partajního tajemníka Antonína Kapka, Štěpánova předchůdce. Na pražskou radnici Štafa přišel z funkce vedoucího Úřadu předsednictva vlády ČSSR. Štafovi náležel i jeden primát, stal se prvním inženýrem v čele metropole.

Za Štafova působení se v městské radě Národního výboru hl. m. Prahy ocitl nevídaně i jeden bezpartijní poslanec. Štafovo vedení plánovalo mimo jiné projekt pražského Hyde parku – místa, kde by bylo možné legálně vystoupit s opozičními názory. S umístěním Hyde parku se počítalo na Slovanském ostrově. Tento projekt za Horčíka též padl. Od ledna 1989 národní výbor protirežimní demonstrace nepovoloval, rozhodoval policejní obušek.

O primátorskou funkci přišel Horčík 8. prosince 1989, tehdy ho z postu odvolaly na mimořádném zasedání pražského národního výboru všechny poslanecké kluby. Na počátku roku 1990 ztratil též mandát poslance ČNR a s ním také související imunitu.

Záhy se ocitl před policejním vyšetřovatelem a čelil obvinění ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Podle kriminalistů zašantročil peníze z radničního fondu na pohoštění, občerstvení a dary. Za tento delikt bývalému politikovi hrozilo od šesti měsíců do tří let vězení. Podezření se však nepotvrdilo. „Šlo pouze o nesprávné použití finančních prostředků. Proto bylo trestní stíhání 17. září 1991 zastaveno,“ uvedl před 28 lety tehdejší federální prokurátor Ivan Gašparovič.

Autor:

Nejčtenější

Žena odešla na jógu a už se nevrátila, v Šáreckém údolí ji našli mrtvou

V Šáreckém údolí v Praze našli mrtvolu ženy ze Žižkova

V Šáreckém údolí v Praze našli odpoledne policisté mrtvolu ženy ze Žižkova, která byla od neděle pohřešovaná. Odjela...

Pětiletou Sofii vypátrali policisté na vídeňském letišti, únosce zadrželi

Ilustrační snímek

Pětiletou dívku, kterou v úterý unesli v Praze, policisté vypátrali. Dívka je zdravá a v pořádku. Policisté ji našli s...

Je neskutečný podrazák, zaútočil Pirát Ferjenčík na šéfa TOP 09 Pospíšila

Mikuláš Ferjenčík při vystoupení v Poslanecké sněmovně (30. října 2018)

Na lídra TOP 09 Jiřího Pospíšila zaútočil ostře poslanec za Piráty Mikuláš Ferjenčík. „Největší a řekl bych že jediný...

Jágr svítil jako před 20 lety. To sólo jsem předvedl pro kritiky, culil se

Jaromír Jágr oslavuje gól za Kladno v baráži proti Chomutovu.

Z hustého plnovousu, na bradce bělavém, mu stékal pot. V hokejové výstroji vypadal jako hřmotný vikingský bojovník, ale...

Chomutov v problémech, Jágr trefil Kladnu výhru. Pardubice také slaví

Jaromír Jágr se spoluhráči z Kladna slaví vítězství v baráži.

Kladno díky dvěma brankám Jaromíra Jágra porazilo v 7. kole baráže Chomutov 3:1 a odskočilo mu v tabulce o hokejovou...

Další z rubriky

Sběratelka zachraňuje staré kočárky, ten nejstarší ukovali kováři

Většinu kočárků, které Andrea Švarcová Fořtová nyní vystavuje v Muzeu Nové...

Andrea Švarcová Fořtová sbírá od roku 2007 kočárky. „Mám jich doma kolem sto padesáti. Velkých i dětských,“ říká...

Linku metra C čeká velikonoční výluka mezi Pražského povstání a Kačerovem

Ilustrační snímek

O prodlouženém velikonočním víkendu nebude jezdit část linky C pražského metra. Důvodem čtyřdenní výluky mezi stanicemi...

Dvě nehody za Prahou zablokovaly dálnici D1 směr Brno, tvořily se kolony

Hromadná nehoda zablokovala dálnici D1 směr Brno na 41. kilometru u Šternova....

Na dálnici D1 ve směru na Brno došlo několik desítek kilometrů za Prahou ke dvěma nehodám. První z nich se stala na...

Přibývá dětí s psychickými poruchami. Pomůžou rodiče, nebo školy?
Přibývá dětí s psychickými poruchami. Pomůžou rodiče, nebo školy?

Mezi nejčastější psychické onemocnění u dětí patří úzkost. Pokud se neléčí, může se rozvinout v depresi. Na tuto problematiku reaguje ministerstvo školství novinkou, která by se měla objevit ve školních osnovách.

Najdete na iDNES.cz