V Boleváku je hladina asi o tři čtvrtiny metru níž, než by měla. Chybí tedy stovky tisíc metrů krychlových vody. Co všechno to obnáší, pociťují například jachtaři. Prostor pro ně se zmenšil, a navíc se do lodí hůř dostanou. Mola jsou daleko od vody a zároveň se na některých místech bortí zpevnění břehů.
Do hry se v poslední době dostal návrh přivést do Boleváku vodu z řeky. Jednalo by se o akční řešení, které je však spojené s rizikem. Tím hlavním je ohrožení kvality vody v rybníku. Aby se nebezpečí zmírnilo, měla by se voda odebírat až za čistírnou.
„Je to jedna z možností, která se jeví jako okamžité řešení problému nedostatku vody v Boleváku. Bude se dál prověřovat, jestli je to reálné,“ říká náměstek primátora Pavel Šindelář.
Rozhodnutí by mělo padnout v horizontu několika měsíců. Náměstek tvrdí, že druhou rychlou variantou je už jenom mimořádně deštivé počasí.
Fotogalerie |
Náměstek primátora pro životní prostředí Michal Vozobule bere nápad dovést vodu do rybníka z řeky s velkou rezervou. Zdůrazňuje, že v Boleváku se roky pracovalo, aby se voda v něm vyčistila, a dnes proto má výjimečnou kvalitu.
„Teď bychom tam ale mohli z řeky přivést vodu s léky nebo hormony, které v odpadních vodách jsou. To všechno by se mělo prověřit,“ konstatoval.
K nápadu dovést do Boleváku vodu z řeky má zásadní výhrady hydrobiolog Jindřich Duras. Ten je předsedou komise rady města pro životní prostředí. Nezamlouvá se mu možnost čerpat říční vodu před čistírnou, ani tu již vyčištěnou. Právě on je hlavní strůjcem toho, že se voda v Boleváku v posledních letech vyčistila a má mimořádnou kvalitu.
Duras upozorňuje, že voda před čistírnou má v sobě spoustu fosforu, který způsobuje bujení sinic. „Fosforu je v ní přibližně desetkrát víc než v rybníku. V přítocích a v přehradě Hracholusky se vyskytuje račí mor, který by naší nádhernou populaci chráněného raka říčního usmrtil,“ vysvětluje.
Vodu srovnatelné kvality dnes nemáme, říká hydrobiolog
Šéf komise životního prostředí uznává, že čistírna funguje výborně, ale ani vodu, která jí prošla, do Boleváku nechce.
„Ten rybník je s kvalitou vody už úplně jinde. I po vyčištění je ve vodě z Berounky hodně fosforu. Navíc má vysoký obsah solí. Jsou v ní zbytky antibiotik nebo domácí chemie a bakteriální znečistění. Tohle je to poslední, co bych chtěl pumpovat do Boleváku,“ říká Duras.
Tvrdí, že z jeho pohledu nemůže převážit argument, že čerpání z řeky v dohledné době vyřeší problém vysychání oblíbeného rybníka.
„Rychlá řešení mají svá rizika. My jsme si vyčištěním Boleváku vytvořili něco výjimečného. Nemáme dnes vodu srovnatelné kvality, kterou bychom tam mohli snadno pustit. Můžeme tam dodat říční vodu, ale obětujeme kvalitu a tomu bych se rád vyhnul,“ konstatoval Duras.
Problémem vysychajícího rybníka se zabývá už i Útvar koncepce a rozvoje města Plzně (ÚKR). „Pokud budeme chtít dlouhodobé koncepční řešení, pak se musíme postupně snažit vodu, která se v okolí ztrácí nebo je odváděná jinam, vrátit do povodí,“ říká ředitelka ÚKR Irena Vostracká.
Připomíná tak i projekt Voda pro Bolevák, se kterým před časem přišel Jindřich Duras. Ten by v okolí Boleveckých rybníků rád využíval vodu ze střech nebo zpevněných ploch, která zbytečně odtéká do kanalizace místo toho, aby se vsakovala do půdy.
„A teď se vede debata, jestli je reálné najít nějaké krátkodobější řešení. Pokud bude letos zase sucho a hladina klesne o dalších 80 centimetrů, problém se prohloubí. Hledáme odborníky k posouzení možností, které by připadaly v úvahu,“ vysvětluje Vostracká.
Ta připouští, že se krátkodobé a přijatelné řešení najít nepodaří. „Ale pokud ano, posuďme ho a prověřme, co všechno by s tím souviselo. A zároveň pracujme na tom koncepčním a dlouhodobém řešení,“ konstatovala.
Sucho odhalilo ostrov uprostřed Boleváku (26. 7. 2018)
