Správa státních hmotných rezerv totiž zrušila tendr na hromadný nákup antigenních testů pro školy.
„V Plzeňském kraji máme zásoby testů zhruba do konce tohoto týdne,“ uvedla vedoucí odboru školství úřadu Plzeňského kraje Jaroslava Havlíčková.
„My máme v kraji spoustu malých obcí s malými školami, každá má jiného zřizovatele a nemají kapacitu na to, aby si ještě nakupovaly testy. Pro malé školy by to byl problém finanční i organizační,“ uvedla Havlíčková.
I plzeňský magistrát má pro své školy zásobu testů do tohoto pátku. Uvedla to vedoucí odboru školství Dagmar Škrlantová. „Ministerstvo školství přislíbilo dodávku testů i na týden od 10. do 14. května s tím, že půjde o další testy původně připravené pro testování státních institucí,“ sdělila Škrlantová.
Školám pomůžeme, aby měly čím testovat
Určitou zásobu testů podle ní mají i městské mateřské školky. „Pokud by i tak školám testy chyběly, zajistíme pro ně nabídku na nákup antigenních testů a vyjednáme pro ně množstevní slevu. Testy by si školy dokupovaly samy, ale předpokládáme, že půjde jen o malé, tedy doplňkové množství. Každopádně pomůžeme školám tak, aby se neocitly v situaci, že nemají čím testovat. Očekáváme ale od státu, že tyto případné výpadky v dodávkách zafinancuje a dodávky budou opět řádně obnoveny,“ dodala Škrlantová.
Havlíčková připomněla, že když se před časem o testování žáků ve školách rozhodlo, část rodičů byla nespokojená. „Teď, když se vše uklidnilo, by se mělo postupovat jednotně a s testy, které zajistí stát. To proto, aby se nové nespokojenosti předešlo,“ myslí si Havlíčková.
Část odborníků upozorňuje, že namísto antigenních testů by byly ve školách vhodnější PCR testy, které jsou přesnější. Ty využívá například Praha 9.
„Praha je v jiné situaci než my, protože má mnoho škol na jednom místě. My ale máme spoustu malých škol po celém kraji. Zajistit PCR testování v těchto místech není proto možné,“ uvedla Havlíčková.
Způsob odběru ovlivňuje výsledek testování
Primářka Oddělení klinické biochemie Stodské nemocnice Radka Fuchsová je přesvědčená o tom, že testování dětí ve školách dvakrát týdně má opodstatnění i v podobě antigenních testů. „Určitě je dobře, že se ve školách testuje. A to i přesto, že se používají antigenní testy, které mají objektivně menší citlivost než PCR testy,“ sdělila Fuchsová.
Odpověděla i na argument kritiků, že způsob odběru z kraje nosu u školáků snižuje citlivost antigenních testů. „Že způsob odběru ovlivňuje výsledek testování, to se týká všech testů. Když ale výrobce testů deklaruje, že pokud je dítě hodně infekční, testy ho odhalí, nemám důvod tomu nevěřit. Pokud to má firma vyzkoušené na stěru z nosu, věřila bych jí. Není dobré vše zpochybňovat,“ sdělila.
Měnit způsob odběru vzorků z kraje nosu na odběr z nosohltanu by podle lékařky mohlo být kontraproduktivní, protože část rodičů by se proti testování postavila a hrozilo by, že se testovat nebude vůbec a neodhalí se ani ta část dětí, kterou dnes testy posílají domů.
„I jedno dítě s velkou náloží viru může nakazit deset nebo dvacet dalších. Všechno má zkrátka něco pro a proti, nic není stoprocentní a my jsme u testování školáků našli kompromisní cestu, i když já osobně bych preferovala PCR testy. Našli jsme ale přijatelný kompromis mezi cenou, výkonem, proveditelností a epidemiologickým stavem populace,“ sdělila primářka.
Podle ní testování vytváří i psychologickou zábranu. „Protože když má dítě lidově řečeno nudli u nosu a rodiče mají podezření, že má i teplotu, tak mu ji raději změří a nechají ho doma, než by ho poslali do školy a vystavili ho stresu v podobě pozitivního výsledku testu na covid,“ přiblížila.
Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška má testování na školách smysl. Na zdravotnickém výboru Poslanecké sněmovny nedávno argumentoval tím, že od 12. dubna, kdy testování začalo, bylo v Česku zaznamenáno 2 998 pozitivních testů u dětí ve věku 5 až 11 let, přičemž zhruba třetina byla odhalena při testování ve školách.
