Společnost se rozrostla na 156 zaměstnanců, obrat byl loni zhruba 1,1 miliardy korun.
Svoji cestu směřující k podnikání začal Jiří Soukup v roce 1990, kdy získal pracovní povolení pro německý trh, kde pracoval jako obkladač. Bývalý elektrikář, který pracoval jako dozorčí přepravy na plzeňském hlavním nádraží si totiž za minulého režimu přivydělával se skupinou kamarádů jako obkladač.
Tehdy se tomu říkalo melouch. „To se mi hodilo v Německu, kde jsem jako obkladač nejdříve pracoval sám, pak jsem přibral další dva a když jsem v Německu o 18 měsíců později končil, pracovalo tam se mnou 35 dalších obkladačů,“ vylíčil Jiří Soukup.
Protože tehdy byla německá marka za 27 korun, Soukup si u západních sousedů vydělal potřebný počáteční kapitál na založení firmy v Česku. Dostala název Keramika Soukup.
„Co jsme vydělali, to jsme investovali do nákupu zboží, tehdy naše malá firmička začínala v Puškinově ulici v Plzni,“ popsal Soukup.
Firma se zabývala nákupem a prodejem obkladů a dlažeb a realizací. „Tehdy jsme si také vzali úvěr s úrokem 27,5 procenta, zastavili jsme celý majetek, abychom mohli nakoupit zboží,“ líčí Soukup, který začal podnikat jen s manželkou.
Část zboží navrhují zaměstnanci sami
„Když jsem za komunistů četl detektivky od Ed McBaina, divil jsem se, jak to může toho detektiva bavit. Když jsem začal podnikat, zjistil jsem, že i mě práce strašně baví, že mě baví obchod, realizace, ne hned, ale až druhotně přišlo i ocenění v podobě financí,“ říká majitel firmy, kde 90 procent obratu tvoří prodej zboží, zbytek realizace.
Tam patří například obklady hotelů v Kataru nebo obklady lodi Queen Elizabeth, která za 2. světové války přepravovala vojáky a pak se z ní stala známá výletní loď.
Soukup zahájil podnikání tím, že převzal německý styl, kde centrála v Mnichově zásobovala celé Bavorsko. „Já jsem neměl kapitál, abych privatizoval nebo skupoval domy a v nich budoval prodejny. Vybírali jsme si tedy prodejce mezi rodinnými firmami, které námi dodané zboží prodávají,“ sdělil Soukup.
Takto firma zásobuje 650 partnerů po celém Česku a Slovensku. Má velkosklad, vzorkovnu a prodejnu v Plzni, supermoderní vzorkovnu v Praze, obchodní dům v Bratislavě a centrálu v Žilině, odkud zásobuje Slovensko.
Posledních zhruba šest let část zboží navrhují také sami zaměstnanci.
„Jezdí po výstavách po celé Evropě. Vymyslí zboží a pak si necháme tyto obklady, dlažby, vinylové a dřevěné podlahy vyrobit. Jedná se tedy o naše vlastní série, které máme v prodejnách jen my a naši partneři, tím se vyhneme cenové válce,“ vysvětlil Soukup.
Polovinu tvoří prodej výrobků firmy Rako
Z 50 procent tvoří prodeje Keramiky Soukup výrobky firmy Rako, dále prodává zboží i dalších evropských výrobců jako je největší výrobce na světě - italská firma Marazzi.
„Prodáváme hlavně zboží od Italů a Španělů, ale teď se trh mění. Hodně zboží odebíráme ze Slovinska či Chorvatska. Na Balkán totiž velcí výrobci přesouvají výrobu. Buď tím způsobem, že tam vznikají nové fabriky nebo ty zaniklé velké firmy koupily a výrobu tam oživily,“ uvedl Soukup.
A jak hodnotí podnikatelské prostředí v Česku? „Neříkám, že bylo a je ideální, ale nikdy jsem neřešil, jestli je tu hodně nebo málo administrativy nebo vysoký úrok úvěru. Chtěl jsem zkrátka podnikat, vše jsem se tedy snažil naučit a nekoukal jsem nalevo, napravo,“ říká podnikatel.
Ten má díky výhře v regionálním kole soutěže šanci stát se 3. března v Praze na Žofíně EY Podnikatelem roku České republiky nebo posléze vyhrát i mezinárodní kolo. V něm za 20 let existence soutěže nevyhrál nikdo z východní Evropy.
A co by Soukup, který firmu postupně předává synovi a dceři, poradil začínajícím podnikatelům? „Že je práce musí bavit a neměli by ji dělat s cílem, že během roku, dvou zbohatnou, takto to nefunguje,“ sdělil.
Je přesvědčený o tom, že čeští podnikatelé jsou schopní. „Objíždíme start-upy a zjišťujeme, že je spousta mladých podnikatelů, kteří v nejbližší době přijdou s nápady a budou je realizovat,“ uvedl. Soukup si prý představoval, že titul získají spíše nějací mladí kluci.
