„Nákaza je už hodně rozšířená, každým dnem přibývají další postižená zařízení. I když se dá říci, že nikdy není pozdě, mělo být toto opatření realizováno dříve. Už zhruba dva měsíce je totiž zřejmé, že roste podíl covid pozitivních nad 65 let a s tím jsou spojena častější úmrtí v této věkové skupině,“ sdělil vedoucí protiepidemického oddělení Krajské hygienické stanice v Plzni Petr Pazdiora.
Podle toho, jestli zařízení nesla tíhu nákazy nebo ne, se liší názory na povinnost testovat každých pět dnů. Ředitelka Domova poklidného stáří Vejprnice Markéta Zahálková uvedla, že když Ministerstvo zdravotnictví testy nařídilo, byla k akci skeptická.
„Říkala jsem si, že by se měli testovat jen zaměstnanci, když klienti nikam nechodí. Ale po otestování všech 54 klientů antigenními testy, které začalo v úterý, se ukázalo, že dva klienti jsou pozitivní. V té chvíli jsem si uvědomila, že je dobré testovat nejen zaměstnance. Klienti totiž jezdí k lékaři a zřejmě odtud si nemoc přinesli,“ přiblížila Zahálková.
Příznivcem plošného testování je i ředitelka krajského Centra sociálních služeb Tachov Lucie Báčová. Zařízení bylo totiž v uplynulých týdnech zasaženo velmi razantně, protože více než polovina klientů a dvě třetiny zaměstnanců covidem prošli. Nakazili se od návštěv, někteří senioři přijeli pozitivní z nemocnice.
O to větší radost má ředitelka z výsledku antigenního testování. Všichni jsou totiž negativní. „Jsem ráda, že stát k testování přistoupil, i když mělo přijít dříve,“ sdělila. Podle ní se po otestování ulevilo personálu, ale hlavně pookřáli senioři.
„Mají totiž jistotu, že jsou negativní, proto se usmívají a jsou rádi, že ta hrůza, kdy byli raději v izolaci na pokojích, aby se nenakazili, je pryč,“ přiblížila ředitelka.
Čínské testy domov neochránily
A proč se v domově testovali všichni včetně těch, kteří covid už prodělali a dá se u nich předpokládat, že mají protilátky?
„To je pravda, ale zároveň by ještě mohli šířit virus, to se ale neprokázalo,“ shrnula Báčová.
V domově už týdny před zavlečením nákazy testovali s pomocí čínských testů na protilátky. Ty jsou ale velmi nepřesné a domov tedy neochránily.
Odpůrcem plošného testování je naopak Vladimír Chuchler, ředitel Městském ústavu sociálních služeb v Plzni, kde už dva měsíce sami testují s pomocí přístrojů za 20 tisíc korun s diagnostikou PCR.
„Jde o klasický výtěr z nosohltanu, do půl hodiny je výsledek. Ten je navíc přesný, nikdy se totiž nestalo, že by se následný kontrolní PCR test předepsaný hygieniky lišil,“ sdělil ředitel.
A jaké jsou výsledky antigenního testování, které má za sebou 207 lidí z 650 klientů a zaměstnanců? „Jen dva jsou pozitivní. Navíc se jednalo o případ, kdy pracovnice neoznámila rizikový kontakt,“ sdělil Chuchler, který je pro cílené a ne plošné testování, jak to nařizuje ministerstvo.
Někteří senioři s demencí testy odmítají
„Je to nepříjemné a někteří senioři s demencí či Alzheimerovou chorobou to s křikem odmítají. Máme tu mentálně postiženou mládež, u té je také těžké výtěr udělat. Po třetím testu, když někomu ukážeme tyčinku na výtěr, raději skočí z okna,“ odhadl s nadsázkou ředitel.
Cílené testování znamená podle něj prověřovat lidi s příznaky a po rizikovém kontaktu.
„Testujeme lidi s příznaky a všechny ostatní, kteří s nimi přišli do styku, tedy zaměstnance a uživatele. Třeba zaměstnankyně řekne, že její manžel měl rizikový kontakt, otestujeme tedy ji a všechny její kontakty v domově. Po sedmi dnech po rizikovém kontaktu jdou na první test a po dalších sedmi následuje druhý test. Tím pokryjeme 14denní inkubační dobu koronaviru. Víme, že když mají dva za sebou jdoucí negativní testy, tak je můžeme pustit mezi ostatní. Takto to děláme dva měsíce, velmi se nám to osvědčilo,“ popsal Chuchler.
Hodně lidí je podle něj sice v karanténě nebo v izolaci, ale nákaza se nešíří. „Testování je dobrá věc, ale proč to dělat takto násilně a plošně?“ ptá se.
