Špičácký tunel se stavěl v letech 1874 až 1876 a je dlouhý 1747 metrů, při odstřelu zeminy se spotřebovalo 90 tun dynamitu. Po tři roky tady stovky dělníků připomínaly pracovité mravence. Většinou to byli cizinci z jižní Evropy, říkalo se jim barabové.
Přijeli si na Šumavu vydělat peníze, jenže mnozí z nich stavbu tunelu nepřežili. Zanechali ale za sebou 1747 metrů dlouhou díru kopcem, kterou i 137 let po dokončení jezdí vlaky z Plzně až do Bavorska. A teprve před šesti lety přišel špičácký tunel o primát nejdelšího železničního tunelu v Československu, potažmo v České republice.
Václav Nový ze Železné Rudy se v 70. letech minulého století podílel na opravách tunelu. "Dodnes zůstala v některých jeho částech skála tak, jak ji dělníci vylámali. Na stěnách zůstaly půlobloučky po ručních vrtácích, jak si tenkrát připravovali odstřely dynamitem. Když jsme v 70. letech otevřeli kraje vyzdívek nebo vylámaných částí, ještě jsme nacházeli staré nářadí dělníků. Zůstalo tam docela dost ručních vrtáků, takzvaných voškrtů. I když zub času se na nich za sto let také podepsal a korodovaly, vydržely. Byly z kvalitní oceli," vybavuje si po mnoha letech Václav Nový.
U tohoto tunelu byla unikátní nejen jeho délka a fakt, že jeho část je v oblouku, ale i způsob ražení. Dělníci ho razili na šesti místech najednou. Zdá se vám to nemožné?
Dvě místa jsou jasná - vjezdy do tunelu nad Brčálníkem a u nádraží na Špičáku. Ale kde jsou ta další čtyři místa? U dnešního hotelu Rixi a pak pod silnicí na Černé jezero, kde dělníci vyrubali dvě svislé šachty do skály. Ty vedly až do trasy tunelu, z každé šachty pak dělníci lámali a odstřelovali kámen už v budoucím tunelu. Šachtami pak nahoru vytahovali narubané kamenivo.
Nejdelší tunelAž do roku 2007 byl s 1747 metry železniční tunel šumavským Špičákem nejdelší v zemi. Před šesti lety ho o 11 metrů předstihl Březenský tunel u Chomutova. |
"Pod cestou na Černé jezero měli silničáři ještě v 50. letech minulého století drtičku kamene. Právě v ní končily kameny vytěžené při ražbě tunelu a pak je používali do silnic v okolí," přidává další zajímavost Václav Nový.
Když se v 70. letech minulého století tunel opravoval, bylo hlavním úkolem jej vysušit. "Někde sto let chyběly kanály na odvod vody, která do tunelu stékala. Pak se v kolejišti tvořily ledové kry. My jsme museli v těchto místech kanály dodatečně vylámat a svést do nich vodu ze stropu a stěn tunelu," dodal Nový.
Železniční tunel pod vrchem Chlum u Plzně se začne stavět v nejbližších dnech. Zatím padlo pár prvních stromů u Kyšic, na místo se chystají archeologové a firma Metrostav přebírá staveniště.
V příštím roce přivezou technici z Německa razicí štít o průměru deseti metrů a ten se začne zavrtávat pod povrch. Denně za sebou nechá průměrně dvacet metrů tunelu. Až budou oba tubusy na trati z Plzně do Rokycan hotové, bude opět v Plzeňském kraji k vidění nejdelší železniční tunel v zemi (více o stavbě tunelu pod Chlumem čtěte zde).
