Do té doby tam chce Plzeňský kraj vytvořit základní síť cestiček. O tom, že je na co se dívat, se ve středu přesvědčili novináři, kteří se divočinou prošli.
Zřejmě na prvním místě v republice by zde měly později vzniknout i valy, v kterých budou průzory zakončené skly, přes které by lidé mohli z těsné blízkosti pozorovat či fotit třeba ptáky. Uvedl to vedoucí oddělení ochrany přírody Plzeňského kraje Jan Kroupar.
Během dvou let by zde měly vzniknout i povalové chodníčky nebo pozorovatelny podobné nižším rozhlednám.
Janovský mokřad na Plzeňsku |
Příběh Janovského mokřadu se začal psát ve chvíli, kdy v minulém roce místní ornitologové upozornili vedení Plzeňského kraje na to, že se do místa chystají bagry, aby mokřad vysušily. „Kdyby se to stalo, vzácní živočichové by zmizeli,“ vysvětlil ornitolog a referent úseku ochrany přírody Plzeňského kraje Jiří Vlček.
„Nejvzácnějším živočichem je jeřáb popelavý, který tu hnízdí třetím rokem. V kraji je jen na pár místech,“ uvedl Vlček, podle kterého není cenný jen jeden druh, ale celé společenství druhů, které tu žijí. Mezi ně patří i ptáci, kteří sem přilétají ze severních oblastí Evropy přezimovat.
„V mokřadech žije chřástal vodní, zastavil se tu chřástal kropenatý, slípka zelenonohá, z kachnovitých tu hnízdí kopřivky obecné, na tahu se tu zastavují zrzohlávka vrubozobá, téměř vyhynulý polák malý, čírka obecná, čírka modrá,“ vyjmenoval Vlček.
Dodal, že ze vzácných pěvců tu hnízdí slavík modráček středoevropský, cvrčilka zelená, říční a slavíková nebo několik druhů rákosníků.
Vedoucí odboru životního prostředí Plzeňského kraje Martin Plíhal uvedl, že kdyby ornitologové neupozornili na hrozící nebezpečí, byla by tu zřejmě časem i odpočívka kamionů, kterou mělo v plánu vybudovat Ředitelství silnic a dálnic, nakonec však kvůli upřednostnění ochrany přírody od myšlenky upustilo.
„Vše začalo před rokem, kdy město Plzeň zemědělskému investorovi prodalo nevyužité pozemky, které tu vlastnilo. Zemědělec tu chtěl hospodařit a pást hospodářská zvířata. Byla to otázka týdne dvou, kdy sem měly nastoupit bagry, které to tu měly vysušit, k čemuž by došlo velice rychle,“ popsal Plíhal. Kraj začal nakonec se zemědělcem jednat.
Zemědělec chtěl v oblasti pást zvířata
„Sdělili jsme mu, že jsou tu zvláště chránění živočichové a my nemůžeme dopustit, aby byla lokalita zničena. Svých 30 hektarů nám nakonec prodal,“ uvedl Plíhal. Dalšími vlastníky jsou město Plzeň, které do projektu vložilo lesy, obec Úherce a několik státních institucí jako třeba Lesy ČR.
Jde o první přírodní rezervaci, kterou kraj vyhlásil a má v ní nějakou majetkovou účast. Ve správě má kraj dalších 120 přírodních rezervací mimo Národní park Šumava. „Je to ale největší luční mokřadní přírodní rezervace, kterou kraj spravuje,“ upřesnil Plíhal.
O budoucnosti území nerozhodl jen člověk, ale i chráněný bobr evropský, který na zdejším Lučním potoce vytvořil bobří hráz, poté část území zaplavila voda a vznikly zde vzácné vodní plochy. To ale nebylo nic nového, protože až do roku 1874 zde byl velký rybník o velikosti 130 hektarů.
„Byl ale následně vypuštěn - hlavně asi kvůli střetu s důlní činností, která tu všude okolo probíhala. Voda se sem začala vracet až po jejím ukončení, a to i s pomocí bobra,“ připomněl Plíhal.
Bobrův úmysl je ale vodní hladinu dále zvyšovat. „Voda by se pak rozlila na další okolní majetky, což nechceme. Naším zájmem je, aby hladina byla trvalá, aby biotop byl stabilní,“ popsal Plíhal.
Proto kraj asi 15 metrů od bobří hráze hodlá vybudovat malou stálou hrázku. Tím činnost bobra nahradí. Navíc předejde tomu, aby bobří hráz někdo zboural, což už se stalo.
Velký podíl na mokřadu má bobr evropský
Ve středu ale byla hráz, středobod celého mokřadu, na svém místě. Pracovníci kraje ji opatřili provizorní úpravou, která udržuje vodní hladinu ve stejné výši. Do hráze je zabudovaná plastová trubka, kterou přebytečná voda vytéká do Lučního potoka. Její konec je opatřen klecí, aby ji bobr nemohl zlikvidovat.
Bobrův projekt Janovského mokřadu je součástí Regionální strategie adaptačních opatření neboli RESAO. „Cestou není budovat v České republice velké přehradní nádrže, řešením je oprava krajiny, abychom vybudovali síť různých opatření pro zadržení vody,“ uvedl náměstek hejtmanky pro životního prostředí Plzeňského kraje Josef Bernard.
Podle něj má být Janovský mokřad příkladem pro fyzické osoby či firmy, které by chtěly podobně postupovat. Kraj jim v tom hodlá finančně pomoci.
„RESAO bude projektem pro budoucí desítky let. Začneme tím, že si zmapujeme celé území kraje a řekneme prvních deset lokalit, kde bychom podobné projekty chtěli budovat,“ oznámil Bernard. RESAO je také přípravou na dotační politiku EU.
Díky budoucímu dotačnímu programovacímu období EU by totiž mělo do Česka přitéci 800 miliard korun, z toho třetina by měla být věnovaná na ochranu přírody. „Zejména na podobné krajinné prvky, jakým je Janovský mokřad,“ upozornil Bernard.
Podle něj nestačí dívat se v televizi na pořady Davida Attenborougha o záchraně moří či velryb. „Nesmíme si totiž v České republice myslet, že problém globálního oteplování je daleko od nás, že se nás netýká. Týká se nás a velmi intenzivně,“ dodal.
