Zástupci města, ale například i plzeňští otužilci, proto žádali lidi, aby ptáky nekrmili.
"Připadalo mi to šílené. V kiosku pod Bílou Horou se nabízelo krmení pro labutě za pouhých třicet korun. Přitom kdekdo ví, že se v Boleváku labutě krmit nemají kvůli cerkáriím," kroutil hlavou Jaromír Mašek z Bílé Hory.
Sám se v Boleváku často koupe a cerkárie ho loni napadly. "Na začátku jsem nevěděl, co to je a myslel, že jsem snad někdy chytil blechy a pokousaly mě," líčil.
Šéf správců městských lesů a rybníků Richard Havelka se o krmení pro labutě dozvěděl ve čtvrtek ráno od Pavla Vituje, zástupce plzeňských otužilců. Ti při své novoroční akci v Boleváku upozorňovali právě na to, že se labutě krmit nemají.
Richard Havelka přiznal, že jej zpráva rozčílila. "S provozovatelem si na tohle téma vážně promluvím," prohlásil.
Může využít skutečnost, že pozemek má provozovatel občerstvení pronajatý od města, které Havelka zastupuje.
Správce rybníků pokládá prodej krmení pro labutě u rybníku za naprosto nepochopitelnou záležitost. "Právě lidem, kteří tam prodávají občerstvení, má jít o to, kolik lidí se bude v Boleváku koupat," uvedl.
Loňská zpráva o tom, že se v Boleváku rozmohly obtížné cerkárie, mnoho lidí nasměrovala k ostatním rybníkům bolevecké soustavy.
Havelka upozornil, že přímo před stánkem s občerstvením a krmením pro labutě je umístěna jedna z informačních tabulí, která problematiku cerkárií vysvětluje.
"Klíč k řešení je, aby tam vodní ptáci měli co nejméně potravy. Provozovatel kiosku na tabuli vidí a v létě jsme mu vysvětlovali, aby ve svém vlastním zájmu poučoval lidi, že nemají labutě a kachny krmit," sdělil Havelka.
Cerkárie se loni v Boleváku rozmnožily, protože po vyčištění vody se v ní rozbujely rostliny, které přilákaly mnoho vodních ptáků.
Loni na rybníku bylo kolem 80 labutí, letos jich je zatím dvacet až třicet. Správci rybníku s parazity bojují sekáním rostlin, na nichž žijí plži. Ti totiž cerkárie dočasně hostí.
