Ke zvyšování počtu mladých lidí bez vzdělání přispívá také sociální situace rodin. Rodiče, kteří mají exekuce, jsou totiž rádi, že děti pracují a finančně se podílejí na řešení jejich dluhů.
Podle odborníků na zaměstnanost a vzdělávání je nutné přesvědčit mladé, že vzdělání je nutnost. Chtějí také finančně motivovat střední školy, aby nabízely vhodné kurzy.
„Podíl obyvatel bez vzdělání je v Evropské unii těsně pod deseti procenty. V Česku byl sice výrazně nižší, ale v posledních letech je dynamika zvyšování tohoto podílu riziková, takže se blížíme k průměru EU,“ popsal ředitel Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje Filip Uhlík.
Připomněl, že mladí odcházejí do práce i ze studia, takže u některých oborů středních škol a učilišť je odliv víc než čtvrtinový. I tito lidé s vidinou přísunu peněz totiž končí v montovnách lačných po nekvalifikované pracovní síle.
„Tito mladí lidé budou mít obrovský problém po odchodu firem, popřípadě po restrukturalizaci a snížení počtu pracovních pozic. Budou jedni z prvních, kteří budou firmy opouštět. Bude jim třeba 23 let a budou se muset začít vzdělávat. A na to naše školství není připravené,“ uvedl náměstek plzeňského hejtmana pro regionální rozvoj, fondy EU a informatiku Ivo Grüner.
Inspirací pro Česko by podle Uhlíka mohl být přístup našich sousedů. V Německu, kde už se pokles ekonomiky projevuje snižováním počtu pracovních míst v automobilovém průmyslu, považují za řešení masivní podporu dalšího vzdělávání.
Problém nemusí mít jen Češi bez vzdělání, ale i cizinci
„Kvůli tomu byl dokonce v Německu přijat nový zákon, který platí od ledna letošního roku. Umožňuje třeba uvolňování lidí z práce kvůli vzdělávání nebo financování nabídky různých žádaných oborů,“ vysvětlil Uhlík.
Podle náměstkyně plzeňského hejtmana pro školství a cestovní ruch Ivany Bartošové je třeba finančně podpořit i firmy, aby spolupracovaly na vzdělávání zaměstnanců. „Musí existovat finanční pobídky státu, které zatím k mání nejsou. Navíc naše školy nejsou ochotné organizovat večerní nebo dálkové vzdělávání, protože ani ony na to nedostanou peníze. Přitom by to bylo výborné,“ sdělila.
Problém podle Grünera nemusí mít jen Češi bez vzdělání, ale i cizinci. „Při krizi v roce 2009 bylo v kraji 40 tisíc agenturních zaměstnanců hlavně ze zemí mimo EU a najednou pro ně nebyla práce. Plzeňský kraj tehdy zaplatil autobusy a tito lidé se vraceli na Slovensko či na Ukrajinu,“ popsal Grüner.
Tato praxe už nebude možná, protože 70 procent pracujících cizinců dnes tvoří lidé z EU, hlavně Rumuni a Bulhaři, kteří v Česku budou moci zůstat. I jim by tedy podle Bartošové mohly vzdělávací kurzy sloužit.
Bude to v českém zájmu, protože jinak by čerpali sociální dávky, na které mají právo jak Češi, tak lidé z EU.
Developer Panattoni chce v Plzni vybudovat centrum průmyslu 4.0:
2. listopadu 2019 |
