"Bůh zaplať za to, že se podařila obnova hradu nastartovat alespoň na počátku 21. století, poněvadž v jeho druhé polovině by si již Brandýšťáci mohli o zřícenině jen vykládat. Prožívám nadšení a uspokojení z provedené práce, doufám, že bude pokračovat tímto způsobem i dál," řekl předseda Sdružení pro záchranu hradu Brandýs Michal Slánička.
Za pozitivní považuje hlavně záchranu takzvaného střepu zdiva, který byl označen za nezachranitelný. Původně měl být buď rozebrán, anebo se mělo počkat na to, až se sám zřítí. "Oceňuji, že město se začalo starat o kulturní památku jako o vlastní," řekl předseda sdružení.
Tomuto spolku se podařilo postupně vytvořit skupinu lidí od historiků, archeologů a památkářů až po projektanty a vlastní členy sdružení, která dokázala s lety neudržovaným hradem pohnout.
"Je to kvalitní, nejlépe nastavený tým za posledních sto let, kdy se tvrdilo, že hrad už nelze zachránit. Zlomili jsme prokletí hradu a řekli jsme si, že to není žádná ´mission impossible´, nemožná mise, ba naopak, že je hrad možné zachránit," dodal Michal Slánička.
Opravám předcházelo unikátní fotogrammetrické zaměření, které zachytilo členitý objekt do nejmenších detailů. Virtuální 3D model se stal zcela nenahraditelným podkladem pro návrh obnovy.
"Jako jediné možné řešení zabezpečení torza se ukázalo navrátit ho do stavu z počátku 20. století, kdy se ještě jednalo o stabilní poměrně masivní konstrukci," uvedl projektant Miloš Kudrnovský. Na projektu se podíleli i pracovníci ateliéru Girsa At.
Při obnově stavebníci používali vizuálně shodný kámen, zdící malta svým složením napodobuje tehdejší materiály včetně příměsí dřevěného uhlí a drcených cihel.
"Na obou lících zdiva byly rovněž imitovány zbytky hrubých omítek chránících samotné zdivo, a to v rozsahu zachyceném dobovou ikonografií. Torzo zdiva tak bylo staticky zajištěno, aniž by se narušilo celkové emotivní působení této zříceniny," dodal Miloš Kudrnovský.
Letošní úpravy romantické zříceniny stály brandýskou radnici přes jeden milion korun.
