Nastal čas, kdy se představitelé obcí prokousávají padesátistránkovou metodikou a podávají ministerstvu spravedlnosti oznámení veřejných funkcionářů podle zákona o střetu zájmů. Nově se totiž týká širšího okruhu lidí, kteří zastávají veřejné funkce. I těch, kteří se jim věnují ve volném čase a pracují za minimální odměnu.
Podle zástupců obcí a dobrovolných svazků obcí nutnost podávání oznámení i na této úrovni podvrací komunální politiku a je velmi pravděpodobné, že se spousta lidí nebude o práci v nových zastupitelstvech v příštích volbách ucházet.
„Dopad zákona zjistíme až před nejbližšími komunálními volbami. Ale k našemu prohlášení se připojily přibližně dva tisíce obcí a jejich zástupci v drtivé většině říkají, že jestliže se zákon nezmění, tak kandidovat nebudou. Z průzkumu sdružení samospráv vyplynulo, že 50 procent starostů nehodlá kandidovat v dalších volbách. Takže dopady budou pro samosprávy tristní,“ řekl starosta Dolní Čermné a předseda Dobrovolného svazku obcí Mikroregion Severo-Lanškrounsko Petr Helekal.
Tento svazek obcí zaslal na konci října poslancům a senátorům prohlášení, v němž požaduje, aby byli z působnosti zákona vyloučeni takzvaní veřejní funkcionáři nepolitici, kteří nejsou pro výkon své funkce dlouhodobě uvolněni.
Registr se stane výkladní skříní pro zloděje
„Aby se na veřejnosti se svými majetky svlékali do naha, je na ně od státu neúměrný požadavek. Rovněž chceme prosadit, aby na data o majetku veřejných funkcionářů mohli nahlížet pouze ti lidé, kteří o to předem jmenovitě požádají - ne anonymně, jak je tomu dosud. Jinak se stane centrální registr oznámení jakousi výkladní skříní pro zloděje, protože v něm starostové, místostarostové a radní upozorní na veškerý svůj majetek, nemovitý i movitý ve vyšší hodnotě,“ řekla Lenka Bártlová, manažerka uvedeného svazku obcí.
„Anonymní podávání podnětů na veřejné funkcionáře nás vrací před rok 1989,“ doplnil ji Petr Helekal.
Podle Lenky Bártlové to navíc někteří voliči mohou vidět i tak, že kdokoli si během svého života nějaký majetek nastřádal, je již dost bohatý na to, aby byl opět zvolen. „Bohužel závist v obcích je a někteří budou takto přemýšlet. Na malé obci funguje politika jinak,“ dodala Lenka Bártlová.
Krajští radní v pondělí odhlasovali podnět pro novelizaci tohoto zákona. „Stát přece čerpá informace z živnostenského rejstříku, z daňového přiznání, z katastru nemovitostí, vyplňujeme údaje, které stát už stejně má, což mně přijde trapné a hloupé,“ řekl hejtman Martin Netolický, který se rovněž obává menšího zájmu o vstup lidí do komunální politiky.
„Jestliže byl již dříve problém sestavit kandidátní listiny, po těchto změnách máme obavy, že v řadě obcí nebude možné kandidátku do zastupitelstva sestavit. Pak bude ustaven správce obce, ale tolik správců obcí ministerstvo vnitra v záloze nemá. Chci vidět, jak bude v případě většího počtu takových případů zajištěna správa a údržba obcí,“ řekl hejtman.
Podle aktivistů má zákon sloužit občanům, ne funkcionářům
K výzvě mikroregionu na Lanškrounsku se v pondělí připojili i radní v Poličce. „Má naši podporu, rozhodně si nemyslím, aby každý občan v zemi měl posuzovat ostatní, jaké mají celoživotní úspory, to mně připadá hodně za hranou. Vyvolává to jen závist a zlobu, když se někdo chová skromně, šetří, nejezdí na drahé dovolené a někdo mu závidí úspory, tak to je špatně. A taky už dnes slyším kolem sebe, jak spousta lidí zvažuje účast v komunálních volbách,“ řekl poličský starosta a poslanec Jaroslav Martinů.
Zákon o střetu zájmůKdyž odcházející radní Pardubického kraje a dřívější šéf odborů Jaroslav Dušek před třemi lety majetkové přiznání neodevzdal, spis s jeho přestupkem putoval republikou, řešily ho tři úřady a dvě ministerstva a výsledkem bylo, že mezitím uplynula roční lhůta pro projednání a už mu nemohla být uložena pokuta. Poslanci a senátoři odsouhlasili později na obranu proti této praxi speciální zákon o střetu zájmů, ale ten vzbuzuje kritiku zvláště od chvíle, kdy se se vstupním majetkovým přiznáním seznamují v posledních týdnech funkcionáři na úrovni obcí a měst. Podle zákona jsou majetková přiznání politiků a případně dalších veřejných funkcionářů odevzdávána elektronicky prostřednictvím centrálně vedené webové stránky. Jsou vyplňována s údaji ke dni nástupu do funkce. Uvádí definici střetu zájmů, která v současném znění zákona chyběla a upřesňuje, kdo má povinnost předkládat majetkové přiznání. Zákon stále není dostatečně vymahatelný - jeho případné porušování i nadále budou řešit pouze přestupkové komise obecních úřadů v místě trvalého pobytu veřejného funkcionáře. Ty bude upozorňovat ministerstvo spravedlnosti, pokud na centrální stránce narazí na nějaká pochybení. |
Jedním z většiny poslanců, kteří pro zákon v této podobě zvedli ruku, je poslanec a ministr za ČSSD Jan Chvojka. Ten chce zatím vyčkat do doby, až se skutečný dopad zákona na komunální politiku ukáže naplno. „Pokud by se ukázalo, že aplikace zákona má na ochotu lidí angažovat se ve vedení obcí zásadně negativní vliv, tak bych se přimlouval za změnu zákona. Znát majetkové poměry člena vlády je přece jen něco jiného, než vědět detaily o hypotéce zastupitele malé obce,“ uvedl Jan Chvojka, který má v končící vládě na starosti lidská práva.
Za zněním zákona si stojí i platforma Rekonstrukce státu a skupina Oživení, která se na jeho vzniku podílela. „To že s ním veřejní funkcionáři nesouhlasí je přirozená věc, nechtějí být pod větší veřejnou kontrolou. Novelizaci má smysl otevírat teprve až se zjistí, zda stávající úprava způsobuje problém v demokratické místní správě. Neviděl jsem zatím žádný empirický důkaz, že by měl být kvůli tomuto zákonu menší počet kandidátů v komunálních volbách. Zákon je dělaný pro občany a nikoli pro veřejné funkcionáře. To, že se jim nelíbí je zcela přirozené stejně jako se nelíbí podnikatelům elektronická evidence tržeb,“ řekl mluvčí skupiny Oživení Martin Kameník.
