Radní Hynek Brýdl požadoval, aby byly zveřejněny nejen odměny volených funkcionářů, ale i platy a odměny na radnici zaměstnaných úředníků. Jeho návrh ovšem rada na svém posledním zasedání většinou jednoho hlasu zamítla.
Podle Brýdla jsou odměny volených funkcionářů stále zahaleny řadou mýtů, což je třeba změnit. Tento postoj vedení města je přitom opakem uznání z loňského roku, kdy radnici ocenila nadace Otevřená společnost. Lanškrounský úřad vyhodnotila jako nejlepší v celé zemi v informovanosti občanů o práci městské rady.
Radní Brýdl se odkazoval také na povolební koaliční jednání a závazek, co nejvíce a nejotevřeněji informovat veřejnost o činnosti radnice.
"Úřad není soukromá firma, nakládá se tu s veřejnými penězi. Utajování platů úředníků může na jedné straně vést k určitému rovnostářství, které svádí k průměrnosti, či naopak k neopodstatněnému zvýhodňování určitého okruhu úředníků. Netvrdím, že tyhle nešvary na lanškrounském úřadu jsou, veřejná kontrola ale může zabránit jejich vzniku," řekl Brýdl.
Radní se opírá o výnos Nejvyššího správního soudu
Radního mrzí, že někteří členové koalice v čele s paní starostkou hledají způsob, jak informace tajit, místo zveřejňovat. Výnos Nejvyššího správního soudu (NSS) zní podle něj jasně.
"Nerozumím tomu, zvlášť když jsme v koaličním prohlášení společně deklarovali otevřenost. Dá se říci, že přístup členů rady z ODS a TOP 09 považuji za porušení koaliční smlouvy," uvedl Brýdl.
Jeho slova ale vyvrací právník městského úřadu Jaroslav Kužel. Ten se odvolává na to, že Brýdlem zmiňovaný verdikt NSS se týkal pouze odměn funkcionářů na magistrátu ve Zlíně.
"My se řídíme metodickým pokynem, který vypracovalo ministerstvo vnitra společně s Úřadem pro ochranu osobních údajů," řekl právník. Pokyn podle něj rozděluje lidi pracující na radnici do tří kategorií. "V té první jsou zařazeni volení funkcionáři, jejichž odměny by se zveřejňovat měly. Nikoli ovšem na internetu, ale pouze na požádání podle směrnic pro poskytování informací," uvedl Kužel.
Do druhé kategorie jsou zařazeni zaměstnaní úředníci, kteří rozhodují o veřejných zakázkách. "V tomto případě se ale musí individuálně posoudit míra práva veřejnosti na informace a práva na ochranu osobnosti. V takovém případě záleží na rozhodnutí rady," upřesnil. Do třetí kategorie pak spadají běžní úředníci, u nichž se podle metodiky platy zveřejňovat nemají.
"U ostatních řadových zaměstnanců je tato praxe běžná jako u každého jiného zaměstnance kterékoli jiné firmy," dodal právník lanškrounské radnice Jaroslav Kužel.
