„Ne vždy poznáme, proč je pacient v bezvědomí nebo proč je dušný. Pacienta s bolestí břicha vezeme na chirurgii, tam udělají vyšetření, zjistí, že k nim nepatří, a nechají ho převézt třeba na internu nebo kardiologii,“ říká ředitel Záchranné služby Pardubického kraje Pavel Svoboda.
V nemocnicích by měl fungovat centrální příjem, kde má lékař všechny potřebné diagnostické přístroje, provede vyšetření, určí diagnózu a pošle pacienta na správné oddělení. Je to výhodnější pro chod nemocnice a zajistí tak pacientovi rychlejší a účinnější pomoc.
„Ani v jedné nemocnici není centrální příjem, což dlouhodobě není obhajitelné,“ řekl Roman Línek, náměstek hejtmana odpovědný za zdravotnictví.
Právě vybudování centrálních příjmů je podle vedení kraje hlavní úkol nemocnic v příštích letech.
„Zatímco náklady na centrální příjmy v jednotlivých menších nemocnicích se odhadují na desítky milionů korun, protože v nich lze uzpůsobit stávající prostory, v Orlickoústecké nemocnici, což je pavilónová nemocnice, se pohybujeme kolem částky 200 milionů korun,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.
Nejdražší ovšem má být toto oddělení v Pardubicích - za půl miliardy až miliardu korun. Intenzivní a nejdražší akutní péče by se díky němu soustředila do jednoho monobloku. „Když mám říct časový horizont všech centrálních příjmů, tak rok 2020 je podle mne realistický,“ řekl hejtman.
Zatím není jasné, kdo to zaplatí
Zatím ale není jasné, kdo takovou investici zaplatí. Vedení kraje přiznává, že od Unie se peníze získat pravděpodobně už nepodaří. Ale kde je tedy vzít?
Kraj zatím každý rok dával nemocnicím sto až dvě stě milionů korun ročně, kterými zachraňovaly své ztrátové hospodaření.
Pokud politici chtějí vidět budoucnost v hodně růžových barvách, tak po spojení nemocnic do jedné firmy se nemocnicím bude dařit lépe a peníze od kraje budou moci použít nikoliv na provoz, nýbrž na postupné budování centrálních příjmů. Druhou možností je, že si hejtmanství na důležité investice v nemocnicích půjčí. Tam ovšem naráží na fakt, že bojuje s vysokým zadlužením, které nyní dosahuje dvou miliard. Hejtman nedávno slíbil, že do dvou let by mělo klesnout na 1,6 miliardy korun.
Náměstek hejtmana Roman Línek připouští, že způsob financování není jasný. „Ale musíme být na tuto investici připraveni,“ dodal.
Otázkou je, zda by nešlo už dnes lepší organizací práce urgentní příjmy vytvořit. Šéf záchranářů Pavel Svoboda si to myslí. „Měla by se také odehrát odborná diskuse. Můžeme zjistit, že by stačily tři příjmové nemocnice,“ řekl.
Jak funguje centrální příjem? V hradecké fakultní nemocnici je v provozu takzvané emergency od roku 2008. Na jedno místo se transportují téměř všichni pacienti, což je pro záchranáře výhodnější, než když se rozhoduje o umístění pacienta podle charakteru příznaků na jednotlivé pavilony. Systém předávání pacientů mezi záchrannou službou a nemocnicemi Pardubického kraje je už přežitý. Centrální příjem se může stát i jediným místem pro příjem všech pacientů vyžadujících akutní péči nemocnice.
