Původní plovárna vybudovaná téměř ve středu historického města byla odjakživa srdcovou záležitostí místních obyvatel. Na letní radovánky v chráněném a slunném koutu Jevíčka vzpomínají generace pamětníků.
Koupaliště napájené čistou pramenitou vodou bylo zároveň koncipované jako sportovní areál s hřištěm a tenisovým kurtem, vyžití zde na houpačkách a kolotoči našly i děti. Dospělí si zase mohli zatančit v dřevěném altánu za tónů reprodukované hudby z gramofonu nebo si užít plavbu na lodičkách.
V roce 1949 plovárnu v rámci sportovních dnů navštívil atlet Emil Zátopek. Regionální historik František Továrek si k jeho návštěvě poznamenal, že čtyřnásobný olympijský vítěz ve vytrvalostním běhu v Jevíčku zaběhl jeden kilometr a o hřišti hovořil „jako o velkém a pěkném na tak malé město“.
Intenzivní zemědělská činnost se však v průběhu let negativně projevila na kvalitě vody oblíbené plovárny. Přestože v 80. letech byla kvůli pravidelnému zabahňování koupaliště vybudována sedimentační nádrž a dno přírodní nádrže bylo potaženo betonem, čistotu vody to nevyřešilo.
„Koupat se tam dá, ale zejména mladší lidé dnes vyhledávají čistší přírodní koupaliště v okolí. Dvakrát do roka nádrž vypouštíme, ale i tak je návštěvnost podstatně nižší, než byla před dvaceti lety. Lidé tam nechodí hlavně kvůli rychle se kazící vodě. Problém není v sinicích, ale v klasické rybniční vodě. Dnes mají lidé jiné nároky,“ řekl starosta Jevíčka Dušan Pávek o rekreačním areálu, jehož součástí je také víceúčelová hala s tělocvičnou, turistická ubytovna a restaurace.
Aby Tyršově plovárně s plochou okolo 3 tisíc metrů čtverečních nezůstalo věrných jen pár skalních příznivců, kterým občas zapáchající rybniční voda nevadí, zrodila se myšlenka využít stávající nádrž jako základ pro vytvoření koupacího biotopu pro asi 250 návštěvníků.
Biotop nemá být konkurencí k nedalekému akvaparku
„Kdybychom řekli, že Žlíbka neopravíme, tak to budou lidé vnímat negativně. Přiléhající sportovní areál je dosti využíván. Nechceme však budovat akvapark, který navštěvuje řada místních v sousedních Velkých Opatovicích. Podstatné zlepšení kvality vody chceme docílit stavbou biotopu, kde čištění neobstarává chemie, ale rostliny. Půjde o alternativu vůči klasickému akvaparku,“ dodal starosta.
V první řadě však město musí vyřešit pozemky. Část jich spravuje TJ Sokol, která už ve 30. letech obdržela od Vodního družstva v Jevíčku „právo na věčné časy“ užívat vody v nádrži pro sportovní účely.
„Vodní plochu se nám podařilo získat od místní organizace Sokol bezúplatným převodem. O dalších pozemcích pod tenisovými kurty, sportovní halou a zamýšlenou čisticí zónou biotopu jednáme s Českou obcí sokolskou. Tam to bezúplatně možné nebude. Rozhodnutí je na celostátní sokolské župě,“ řekl Dušan Pávek k vypracované studii biotopu, který by mohl světlo světa spatřit v příštích čtyřech letech.
Zásadní pro modernizaci areálu bude také nalezení vydatného zdroje vody, který by se pod zemí mohl nalézat.
Náklady na moderní plovárnu s brouzdalištěm, skluzavkou a skokanským můstkem zatím město nevyčíslilo. Odhad je něco kolem 20 až 30 milionů. „Myslím, že i kdyby město nezískalo žádnou dotaci, je schopné stavbu rozloženou do dvou let realizovat,“ dodal starosta města, které hospodaří s ročním rozpočtem 100 milionů korun.
Město s necelými třemi tisíci obyvateli v současné době za 37 milionů korun rekonstruuje bývalé kino Astra, které se ještě letos promění ve víceúčelové kulturní zařízení s kapacitou 150 lidí. Jevíčská radnice si na opravu vzala třicetimilionový úvěr na 20 let.
