Vy schválíte jižní variantu R35, my vám dáme peníze na dálniční přivaděče pro Ústí nad Orlicí, Lanškroun a obchvaty měst. Tak by se velmi zjednodušeně dal popsat obchod, který provedli představitelé Pardubického kraje s ministerstvem dopravy v květnu roku 2006.
Obě strany (náměstek hejtmana Roman Línek a ministr Milan Šimonovský) jej stvrdily podepsáním memoranda o spolupráci při přípravě a realizaci rychlostní silnice R35.
Spor o silnici R35Před deseti lety zažíval Pardubický kraj ostrý spor mezi zastánci výstavby severni trasy rychlostní silnice R35 a varianty jižní. Severní trasa měla fungovat i jako obchvat pro Českou Třebovou a stáhnout dopravu z okresu, kde chybí kvalitní rychlé silnice. Po protestech především lidí z menších obcí na trase severní varianty se v roce 2006 váhy přiklonily na stranu jihu. Ministerstvo dopravy za to slíbilo, že součástí stavby R35 budou i přivaděče na Orlickoústecko. To se s největší pravděpodobností nesplní. |
Střih. Píše se rok 2014, jižní varianta je schválena, práce na ní se rozjely, první část silnice by se měla začít stavět z Opatovic nad Labem k Vysokému Mýtu už příští rok.
A přivaděče z Orlickoústecka? V loni schválené dopravní strategii vlády nejsou. V České Třebové přitom kvůli novému překladišti narostl počet projíždějících kamionů, na které si stěžují lidé žijící u silnic.
Proč s námi nepočítají? Přivaděč mít musíme
"Průmyslová oblast Česká Třebová a Ústí nad Orlicí musí mít přivaděč. Ale vůbec mne nepřekvapuje, že se někdo zase snaží s touto akcí nepočítat," uvedl starosta České Třebové Jaroslav Zedník.
"V memorandu bylo uvedeno, že budou postaveny, ale nebylo tam napsáno, kdo je postaví," řekla Hana Jarolímová, vedoucí úseku výstavby pardubické pobočky Ředitelství silnic a dálnic.
V plánech Ředitelství silnic a dálnic je příprava stavby R35, obchvatu Chrudimi, Svitav, Sezemic, ale Orlickoústecko vyšlo zatím naprázdno. Starostové Orlickoústecka se zpočátku nemohli shodnout, kudy klíčový přivaděč z oblasti Ústí nad Orlicí - Česká Třebová vést.
"Dohodli jsme se, že jakýkoliv přivaděč přes hřeben v nadmořské výšce 600 metrů by nebyl dobrý. V zimě by to bylo neprůjezdné," řekl Zedník.
Starostové tak přišli s kompromisem. Přivaděčem by se měl stát nový obchvat České Třebové, který se napojí na obchvat Opatova. Na bezmála patnáctikilometrovou stavbu už existuje vyhledávací studie společnosti Sudop ve třech variantách.
Ovšem v plánech se o stavbě mluví jako o obchvatu, nikoliv přivaděči R35 a rozhodně také není součástí dokumentace k financování rychlostní silnice R35, jak memorandum původně slibovalo.
"Musíme zase objíždět ministerstvo a ŘSD. Region musí vytvořit tlak na to, aby se s námi počítalo,“ uvedl Zedník.
"Myslím si, že Česká Třebová napojení zvlášť kvůli překladišti opravdu potřebuje," souhlasí místostarosta Svitav Pavel Čížek.
Určitá část memoranda byla splněna. Stojí obchvat Opatova, ŘSD má peníze na přípravu stavby obchvatu Svitav. Plány pamatují na přivaděč na Choceň.
Ale slíbené stavby pro Orlickoústecko - modernizace silnice I/43 do Lanškrouna i přivaděč pro Žamberk jsou na tom podobně jako obchvat České Třebové. Měly by se jednou stavět, ale v dohledné době se s tím nepočítá.
Starosta Žamberka Jiří Dytrt se nad tím nepohoršuje. Podle něj je logické nyní napřít síly na vybudování silnice R35 a přivaděče řešit až poté.
Jaký mělo tedy memorandum, které završilo letitý boj mezi zastánci severní a jižní varianty, smysl? "Nevím. Moc bychom si přáli přivaděč. Ale podepisovat memorandum o něčem, na co pak nejsou peníze?" říká Dytrt.
Jeden účel dohoda vlády a kraje splnila. Memorandum pomohlo protlačit zastupitelstvem kraje jižní variantu R35. Náměstek hejtmana Roman Línek si navíc myslí, že nejde o bezcenný dokument. "Tento závazek obsahovalo usnesení vlády, které nikdo nezrušil. Můžeme s tím dál argumentovat," uvedl Línek.
