Chvaletická elektrárna už investovala přes čtyři miliardy korun do obnovy tří ze čtyř bloků a nyní pokračuje v modernizaci i toho posledního. Existují přitom pochybnosti, zda tato technologie splní požadavky nové směrnice BREF/BAT platné od roku 2021.
Právě proto se elektrárna, patřící do impéria miliardáře Pavla Tykače, nyní snaží u pardubického krajského úřadu získat výjimku, která by jí umožnila po roce 2020 posílat do vzduchu více oxidů dusíku a rtuti, než budou nařizovat nová pravidla.
Správní ředitel společnosti Seven.EC Marcel Dlask MF DNES potvrdil, že technologie SNCR je instalována už na třech blocích. „Nyní ji budeme instalovat i na bloku jedna,“ uvedl.
Tradiční kritik Tykačovy firmy, organizace Greenpeace, pokračování modernizace kritizuje. Tvrdí, že elektrárna mohla a měla použít jinou technologii, která by splnění nových limitů umožnila.
„Využívají všechny možnosti zákona k tomu, aby snížili náklady a provozovatel ušetřil na lidském zdraví,“ uvedl vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský.
Dlask namítá, že zavádět nyní novou technologii by byl ekonomický nesmysl a navíc není podle něj jasné, zda nakonec limity týkající se oxidů dusíku elektrárna nesplní.
„Žádáme o výjimku, protože nevíme, zda v roce 2021 budeme mít dostatečně vyladěné kotle a spalování. Budeme dělat vše pro to, abychom limity BRET/BAT v co nejbližší době splnili,“ uvedl s tím, že o výjimku podle jeho názoru budou žádat i ostatní elektrárny v Česku.
Vlastníci elektráren v Unii nemají teď úplně nejjednodušší život. Někteří investovali miliardy do modernizace, aby plnili emisní limity, které měly v Česku platit od poloviny roku 2020, jenže mezitím vstoupila do hry přísnější pravidla.
Původně limity oxidů dusíku neměly překročit hranici 200 miligramů na metr krychlový, nyní už je schváleno od roku 2021 jako limit 175 miligramů. A elektrárny se nově nevejdou ani do limitů pro zbytkovou rtuť.
Greenpeace: Elektrárna věděla, že se limity mohou zvednout
Chvaletická elektrárna namítá, že modernizaci zahájila ještě před schválením přísnějších pravidel. A že k dosažení nově požadovaných limitů oxidů dusíku by byla nutná další investice ve výši 1,4 miliardy korun, přičemž dopad na životní prostředí bude takřka neměřitelný.
Podle Greenpeace ale firma věděla, jaké podstupuje riziko. „Vsadili si na to, že se emise nezvýší, teď pláčou, že se zvýšily. Bylo to jejich riziko, do kterého šli, a teď čelí následkům,“ uvedl Rovenský.
Povolení na první část obnovy chvaletické elektrárny úřady vydaly v roce 2016 bez toho, aby požadovaly posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Podle některých ekologů tak omezily možnost lidí se ke stavbě vyjádřit. Městský soud v Praze ale letos v březnu dospěl k závěru, že úřady nepochybily.
Organizace Greenpeace ve čtvrtek na tiskové konferenci v Pardubicích oznámila, že udělení výjimky pro elektrárnu bude znamenat 169 předčasných úmrtí za deset let ve srovnání se stavem, kdy by ji nedostala a musela by instalovat účinnější filtry.
Tvrdí to na základě studie zpracované Greenpeace Global Air Pollution Unit. Odhad zahrnul vliv elektrárny na zdraví obyvatel nejen v Česku, ale i Polsku, Německu, Rakousku či Itálii. Elektrárna to odmítá. „Cucáte si čísla z prstu,“ řekl Marcel Dlask, který se tiskové konference také zúčastnil.
