Je otázka, jestli pardubický daňový poplatník dokáže zaplatit všechny nároky sportovních klubů a jejich zázemí. V plánu je oprava atletického stadionu na Dukle zhruba za miliardu, rekonstrukce Letního stadionu za půl miliardy, masivní investici bude brzy potřebovat i plochodrážní stadion ve Svítkově.
Nyní navíc Městský rozvojový fond zvažuje další modernizaci hokejové arény, která také může vyjít na více než stovku milionů.
ČTK to řekl místopředseda představenstva Rozvojového fondu Pardubice Jiří Komárek, který je pověřený řízením firmy stoprocentně vlastněné městem.
„Uvažovali jsme o umístění třetí ledové plochy na parkovišti u arény. Ale na více než dva roky ho zabere modernizace Letního stadionu, který stojí vedle. Jednáme i o variantě vybudovat ledovou plochu v přízemí parkovacího domu, který tam město možná postaví. V Pardubicích chybí kluziště pro školy a veřejnost,“ řekl Komárek.
Umístění třetí ledové plochy na parkoviště však zatím nemá politickou podporu. Fond také letos připravuje žádost o dvacetiprocentní dotaci na modernizaci chlazení, které pak bude podle firmy výkonnější a spotřebuje méně čpavku. Náklady odhaduje fond na 60 milionů.
Fond je podle Komárka v dobré finanční kondici, aby si mohl vzít úvěr. Další z plánů - přestavba severní části arény - by umožnil rozšířit arénu o tělocvičnu. Sportovci se zatím rozcvičují například na parkovišti.
„I malá hala potřebuje modernizaci, aby byla samostatná, aby tam byla plnohodnotná restaurace, víc kabin. Ale je to otázka peněz, tak 150 milionů,“ řekl Komárek.
Opozice: Prioritou by měla být doprava
Podle lídra opozičních Pardubáků zatím plán na dostavbu arény radnice oficiálně nepředložila.
„Věřím, že tělocvična by se u arény hodila. Problém je v tom, že v plánu už máme mnoho investic, a je otázka, jestli to město rozpočtově utáhne a také zda se jedná o věci, které většina lidí z Pardubic bere jako prioritu. Ty jsou totiž myslím někde jinde, hlavně v dopravě,“ uvedl František Brendl.
První nezastřešená ledová plocha v Pardubicích vznikla v roce 1947. V roce 1960 město dokončilo zastřešení zimního stadionu. Zásadnější přestavby, včetně vybudování západní tribuny, se budova dočkala v roce 2001, kdy také kromě hokeje nebo krasobruslení začala nabízet pronájmy pro míčové sporty či koncerty. Do multifunkčního zázemí město investovalo i v roce 2007.
První etapa stála téměř 380 milionů, druhá kolem 140 milionů. Fond má v současnosti úvěry od banky a půjčky od města téměř splaceny, poslední platby uhradí v roce 2020.
Jednou z motivací více než půlmiliardové investice bylo pořádání mistrovství světa v hokeji hráčů do dvaceti let. Během přestaveb se změnila kapacita hlediště, ta aktuální je 10 194 míst k sezení a stání.
Aréna je sportovcům k dispozici 16 hodin denně. Zhruba z 50 procent ji využívají kluby ledních sportů, jako je mužský a ženský hokej, krasobruslení a sledge hokej.
Polovinu času v roce ji zase využívají basketbalisté nebo pořadatelé kulturních akcí. Fond nedávno investoval do nové palubové podlahy, kterou dřív zaměstnanci montovali kolem 8,5 hodiny, zatímco nyní ji položí za polovinu času.
„Někdy se nás ptají, co bychom dělali, kdybychom neměli v Pardubicích vrcholový hokej. Věřím, že i tak bychom byli v plusu. Ušetřili bychom za energie na výrobu ledu. Hrála by se tu liga basketu, mohli bychom plánovat kulturní akce i dva roky dopředu,“ řekl Komárek, který brzy ve funkci skončí.
Náklady na provoz arény jsou aktuálně kolem 30 milionů ročně. Loňské výnosy byly asi 29 milionů. Na případné ztráty a plánované investice dává město fondu takzvané vyrovnávací platby. Od hokejového klubu fond dostává nájemné 14,8 milionu korun za rok.
„Když jsem před lety nastoupil do funkce, měl klub vůči fondu závazek 12 milionů po splatnosti. Požádali jsme město, aby zasáhlo a klubu pomohlo. Za loňský a předloňský rok nám klub nedluží ani korunu. Jak město podporuje klub, kolik mu dává peněz, je jeho věc,“ řekl Komárek.
V aréně pracuje šestadvacet stálých zaměstnanců, při pořádání zápasů či koncertů si fond najímá brigádníky.
