Hned po opuštění věznice se Ladislav Myšák snažil propuštěným zajistit soukromí. Z nápravného zařízení odjeli skryti v jeho voze.
„Už v den propuštění se přihlásili na probační a mediační službě a na úřadu práce, jak jim to nařídil soud. Doporučil jsem jim, ať tam nejdou osobně, aby nebyli viděni na veřejnosti a nepřidělávali případně práci policii, ale ať to řeší raději telefonicky,“ popsal advokát, který i stručně shrnul další plány obou propuštěných. „Chtějí si najít práci, platit daně a také platit, jak to bude v jejich možnostech, způsobenou škodu.“
Václav Cojocaru a Ivo Müller strávili ve vězení více než třináct let z dvacetiletého trestu za pokus o několikanásobnou rasově motivovanou vraždu. O propuštění se sedmiletou podmínkou rozhodl minulý týden šumperský soud, na možnost potenciálního propuštění se podle Ladislava Myšáka připravovali předem. „I když nikdo nemohl tušit, jak ten soud nakonec dopadne,“ podotkl.
Propuštění předcházely i vycházky
„Za to patří velký dík vězeňské službě, jak se toho profesionálně zhostila, myslím, že je na to připravila po všech stránkách. Byly jim například umožněny první vycházky po městě a také nejvyšší možná forma odměny za dobré chování – dočasné přerušení trestu,“ informoval Myšák, který nerozumí tomu, proč kolem propuštění jeho klientů vzniklo tolik napětí.
„Jedna věc je, že je dnes ve společnosti úplně jiná situace než před dvaceti lety, že už po Chánově nebo jinde nepochodují holé lebky, jak to bylo kdysi. Oba propuštění navíc nikdy nezpochybňovali svou vinu ani svůj závazek vůči poškozeným. Jsou si plně vědomi toho, co udělali, jaký to byl čin,“ přiblížil advokát.
Připomněl, že právě postoj odsouzených byl důvodem, proč se jejich případem zabýval. „Když mne kdysi oslovili rodiče Václava Cojocaru, abych jeho věc přijal, nebyly pro mne rozhodující peníze, ale to, jak se on sám k celé věci staví. A když jsem viděl, že toho opravdu lituje, že si je vědom, že udělal něco opravdu strašného, co už nemůže vzít zpět, tak jsem souhlasil,“ sdělil Myšák.
„Druhá věc je, že spousta lidí dnes komentuje rozhodnutí Okresního soudu v Šumperku. Ale ten jednal přesně v liteře zákona, co jiného bychom od soudů chtěli, než aby se řídily odbornou a právní stránkou,“ řekl advokát.
Soud podmínečně propustil dva žháře z Vítkova, matka Natálky je v šoku |
Václav Cojocaru by se měl vrátit ke své rodině do Petrova nad Desnou. „Nevnímám, že by to bylo v obci nějaké velké téma. Nás v obci o něčem takovém soud či policie neinformovali,“ uvedl starosta Petrova nad Desnou Radoslav Matoušek. „Osobně doufám, že tak dlouhý trest vedl k nápravě, na druhou stranu chápu i pocity poškozené rodiny. Domnívám se, ale že ta by se cítila stejně, i kdyby odsouzené propustili až po odpykání celého trestu,“ podotkl Matoušek.
Rodina Václava Cojocaru se však sama dříve stala terčem útoku. V roce 2010 někdo zapálil zahradní chatku právě v Petrově nad Desnou, která patřila jeho matce. Podle vyšetřovatelů to pachatel udělal úmyslně.
Rodina obviněného z útoku ve Vítkově se sama stala obětí žháře |
Starosta Horního Benešova na Bruntálsku Pavel Kőnig, odkud do vězení odcházel Ivo Müller, si nemyslí, že se propuštěný do města vrátí. „Nepředpokládám, že se něco takového bude dít,“ řekl Kőnig pro Českou televizi.
Nakolik bude úspěšný návrat propuštěných do běžného života, se nedá předpovědět. „Platí však, že návrat odsouzených z výkonu trestu je vždy zásadní změna jak pro samotné odsouzené, tak například pro jejich rodinu, pokud ji mají. K úspěšnému začlenění zpět do běžného života pomáhá samozřejmě nejvíce pomoc, vstřícný přístup a přijetí zmiňované rodiny, ale také celé společnosti,“ nastínil mluvčí Probační a mediační služby Martin Bačkovský.
Zbývající mohou být volní příští rok
Cojocaru a Müller byli ke dvacetiletým trestům za pokus o několikanásobnou rasově motivovanou vraždu pravomocně odsouzeni Vrchní soudem v Olomouci 18. března 2011, Müllerovi tehdy vrchní soud trest snížil z 22 na 20 let. Pomohlo mu, že projevil lítost a policii pomohl celý čin rozkrýt. Spolu s nimi byli odsouzeni David Vaculík a Jaromír Lukeš, kteří dostali 22 let.
Žádost Cojocaru a Müller podali na konci loňského roku, kdy jim uplynula doba dvou třetin trestu, po které si mohou o podmínečné propuštění zažádat. Ačkoliv první rozsudek v tomto případu padl v říjnu 2010 a pravomocný v březnu 2011, do lhůty se započítává i pobyt ve vazbě po dopadení pachatelů v srpnu 2009.
Za mřížemi věznice zůstávají i nadále zbývající dva odsouzení David Vaculík a Jaromír Lukeš, kterým dvě třetiny trestu uplynou, až si odpykají za mřížemi 14,5 let. Nejdříve by tak mohli podat žádost o podmínečné propuštění v první polovině příštího roku.
