Soudce Lubomír Kozák u obou žádostí uvedl, že splnily formální podmínky, odsouzení mají za sebou dvě třetiny trestu, v jejich prospěch svědčilo i dobré chování za mřížemi a snaha splácet škodu, kterou soudy vyčíslily na 17 milionů korun.
„Je dána pozitivní prognóza, že povedou řádný život,“ konstatoval soudce.
Oběma mužům uložil sedmiletou zkušební dobu a dohled probačního úředníka. Žalobce v obou případech souhlasil, z formálních důvodů si však ponechal lhůtu pro případné odvolání, rozhodnutí soudu tak zatím není pravomocné.
Dva ze žhářů, kteří útočili ve Vítkově, žádají o propuštění z vězení |
Na verdikt už reagovala matka Natálky Anna Siváková. „Proboha, jsem v šoku, to snad není pravda. Je mi z toho zle. Vůbec nevím, jak to řeknu Natálce,“ povzdychla si.
Uvedla, že dívka stále trpí velkými psychickými problémy a musí docházet na bolestivé úpravy kůže. „Měli si odsedět celý trest, protože my to utrpení máme do konce života. Nelíbí se mi to, že se dostávají tak brzy na svobodu, a zkusím protestovat, i když to asi k ničemu nebude,“ konstatovala smutně.
Cojocaru: Byl jsem mladý a naivní hlupák
Müller se znovu omluvil a uvedl, že chce žít řádným životem. „Ublížil jsem spoustě lidí na těle i na duši. Měl jsem spoustu let na to, abych si vše uvědomil. Jsem teď lepší člověk a věci vidím jinak,“ řekl.
Oba propuštění také odmítli, že by je ještě podobně jako před lety oslovoval extremismus. „Kdybych se potkal před čtrnácti lety, tak bych si nafackoval. Byl jsem mladý a blbý kluk,“ vyznal se Müller. „Byl jsem mladý a naivní hlupák, nedokázal jsem říct ne. Moje přemýšlení je teď někde jinde. Mám to teď úplně jinak postavené,“ přidal se nyní 35letý Cojocaru.
Obhájce Ladislav Myšák po jednání soudu uvedl, že o propuštění bylo podle něj rozhodnuto na základě prokázaného stavu. „Soud rozhodl podle důkazů, které hovořily ve prospěch mých klientů. Ve věznici se chovali řádně, proběhla jejich úspěšná resocializace. V rámci svých možností platili poškozeným odškodné. Věřím, že na svobodě budou společnosti prospěšnější než ve vězení,“ řekl Myšák.
Podmínečné propuštění navrhoval i státní zástupce Tomáš Horák. Poukázal na skutečnost, že oba odsouzení mají desítky pochval z věznice, podle znalce je také u obou předpoklad, že povedou řádný život a další výkon trestu by nepřispěl k jejich resocializaci. „Jako státní zástupce musím říct, že splnili všechny podmínky, aby mohli být propuštěni,“ řekl Horák.
Státní zástupce má tři dny na odvolání. V pondělí nabude rozsudek právní moci. V úterý tak podle Myšáka už mohou být oba pachatelé propuštěni na svobodu.
Natálka se na veřejnosti objevila až po sedmi letech od žhářského útoku:
3. října 2016 |
Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové je rozhodnutí soudu o podmíněném propuštění nepřiměřené. Chce se také více informovat o tom, zda byly dostatečně zohledněny zájmy poškozené a zda se státní zástupce proti rozhodnutí o podmíněném propuštění plánuje odvolat.
Zároveň kritizovala, že se poškozená rodina o verdiktu dozvěděla až z médií. „Tento nešťastný případ ukazuje na potřebnost systémových změn na straně ochrany práv obětí trestných činů,“ napsala na Twitteru Laurenčíková.
Soudní jednání sledovali na dálku
Jednání soud naplánoval odděleně, první žádostí se zabýval od 9:30, o půl hodiny později přišel na řadu druhý odsouzený.
Ani jeden z odsouzených jednání nebyl přítomen. „Vazební zasedání se koná prostřednictvím videokonference s věznicí, tedy odsouzení nebudou fyzicky v jednací síni, ale budou se nacházet ve videokonferenční místnosti Věznice Mírov,“ přiblížil mluvčí soudu René Braun.
Žháři ve Vítkově útočili před deseti lety, Natálka musela na sto operací |
Soud umístil jednání do nejmenší jednací síně a k dispozici bylo jen nemnoho vstupenek. Část novinářů a také rodinní příslušníci proto zůstali na chodbě.
Cojocaru a Müller byli ke dvacetiletým trestům za pokus o několikanásobnou rasově motivovanou vraždu pravomocně odsouzeni Vrchní soudem v Olomouci 18. března 2011, Müllerovi tehdy vrchní soud trest snížil z 22 na 20 let. Pomohlo mu, že projevil lítost a policii pomohl celý čin rozkrýt. Spolu s nimi byli odsouzeni David Vaculík a Jaromír Lukeš, kteří dostali 22 let.
Žádost Cojocaru a Müller podali na konci loňského roku, kdy jim uplynula doba dvou třetin trestu, po které si mohou o podmínečné propuštění zažádat. Ačkoliv první rozsudek v tomto případu padl v říjnu 2010 a pravomocný v březnu 2011, do lhůty se započítává i pobyt ve vazbě po dopadení pachatelů v srpnu 2009. Odseděli si tedy necelých čtrnáct let.
Soudce si před jednáním nechal vypracovat posudek z oboru klinické psychologie.
Nejhorší zranění měla malá holčička
Podle obžaloby čtyři mladíci na dům obývaný početnou romskou rodinou zaútočili v noci na 19. dubna 2009, soud při pozdějším rozsudku poukázal i na to, že celou akci zřejmě zorganizovali kvůli výročí narození nacistického vůdce Adolfa Hitlera.
Do oken hodili zápalné láhve, dům začal okamžitě hořet. Tři lidé byli zraněni, nejvážněji tehdy ani ne dvouletá Natálie. Dítě mělo popáleniny na osmdesáti procentech těla a přišlo o tři prsty na rukou. Podle znalců všichni čtyři odsouzení patřili k aktivním moravskoslezským neonacistům, kteří propadli této ideologii a hlásili se k rasismu.
Případ tehdy vzbudil mimořádnou pozornost, šlo o jednu z nejsledovanějších novodobých kauz.
