Okresní soud v Šumperku pomocí videopřenosu z mírovské věznice rozhodoval o...

Okresní soud v Šumperku pomocí videopřenosu z mírovské věznice rozhodoval o podmínečném propuštění dvou vítkovských žhářů Václava Cojocaru (vpravo) a Iva Müllera (vlevo). | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Kauza žháři: proč soud žádosti vyhověl a co čeká další dva odsouzené

  • 18
Velké emoce vyvolalo podmínečné propuštění Václava Cojocaru a Iva Müllera, kteří se v roce 2009 podíleli na žhářském útoku na rodinný ve Vítkově na Opavsku, ve kterém žila romská rodina. Současně se objevily otázky a nejasnosti, přičemž na některé z nich se server iDNES.cz pokouší odpovědět.

Mohl soud rozhodnout jinak?
Podle zákona neměl senát Okresního soudu v Šumperku příliš na výběr. Propuštění z vězení ještě před uplynutím doby odsouzení je podmíněno minimální délkou odpykání trestu. Odsouzenému také pomůže, jestliže svým chováním za mřížemi prokázal polepšení, snaží se o možnou nápravu svého činu, tedy konkrétně splácet odškodnění. A roli hraje i to, zda lze očekávat, že dotyčný povede řádný život.

To vše oba odsouzení Václava Cojocaru a Ivo Müller splnili.

Oba mají z věznice desítky pochval za své chování a snažili se posílat rodině těžce popálené dívky pravidelné splátky, byť poměrně nízké. „Od Müllera jsem dostala i dopis, ve kterém se omlouval, litoval svého činu a psal hezky,“ připustila Anna Siváková, matka popálené Natálky.

Chce se zabít. Má sny, ale tělo ji bolí, říká matka žháři popálené Natálie

Soud měl navíc k dispozici znalecký posudek z oboru klinické psychologie, který ohledně dalšího života odsouzených na svobodě vyslovuje pozitivní prognózu.

„Soud má za to, že mu ve vyhovění žádosti nic nebrání,“ konstatoval proto soudce Lubomír Kozák.

Nelze zohlednit nesouhlas obětí nebo těžké následky jejich činu?
To podle tuzemské legislativy není možné. Pokud odsouzení splní už zmíněné podmínky, nelze mít další. Ostatně na to upozornil i státní zástupce Tomáš Horák.

„Problémem je morální aspekt. Je za nimi jeden zničený život, dívka má za sebou už sto operačních zákroků a je jasné, že do konce života nebude mít v pořádku své zdraví. Je to slabina systému, že nemůžeme přihlížet k tomu, za co byli odsouzeni,“ nastínil žalobce.

Pro iDNES.cz doplnil, že pochopitelně není proti propuštění na podmínku, ale spíše považuje za problematické, když se tak stane hned po první žádosti.

Hanba českého soudnictví, hodnotí Romové propuštění vítkovských žhářů

Proč si tedy státní zástupce vzal třídenní lhůtu na případnou stížnost?
Zdá se to nelogické. Státní zástupce nemá v podstatě jinou možnost, než s propuštěním souhlasit, ale vzal si lhůtu. Žalobce vysvětlil, že jde o formální náležitosti.

„Jiné to je u ročního odsouzení, jiné u tak závažného provinění a dlouhých trestů. Jde mi například o to, že si ponechávám čas pro případné nové skutečnosti, které by rozhodnutí mohly změnit,“ vysvětlil Horák. Navíc tak dává více času mírovské věznici pro administrativní vyřízení propuštění, než kdyby odsouzení opustili věznici hned v den verdiktu.

Je nějaká možnost, aby rodina Natálky verdikt změnila?
Taková možnost není. Nyní bude už záležet jen na obou propuštěných, aby se do vězení nevrátili a nemuseli si odsedět zbývajících více než šest let. Soudce jim stanovil sedmiletou zkušení dobu, tedy vůbec nejdelší možnou, ve které musejí prokázat své polepšení. Navíc se mají pravidelně hlásit probačnímu úředníkovi a dále splácet odškodnění.

Proč o žhářích rozhodoval Okresní soud v Šumperku?
O propuštění rozhoduje soud, kde je podána žádost, přičemž oba odsouzení jsou nyní ve věznici v Mírově, který leží v okrese Šumperk.

Budou propuštěni i zbývající dva žháři?
Není to vyloučeno. Jaromír Lukeš a David Vaculík byli odsouzeni na 22 let, takže mohou o podmínečné propuštění požádat na konci příštího roku. I oni samozřejmě musejí splnit nutné podmínky, což například v případě splácení odškodnění u nich údajně nebylo tak jednoznačné jako u Cojocaru s Müllerem.

Kde se bude o podmínce jednat, však není jasné. Odsouzení s tak vysokými tresty bývají ve věznicích v Mírově, ve Valdicích na Jičínsku a v Karviné. Podle informací MF DNES byli oba tito odsouzení ještě nedávno v Karviné.

Hrozí nějaké romské nepokoje?
Ačkoliv podle ostravského romského aktivisty Kumara Vishwanathana v řadách Romů vyvolalo propuštění žhářů překvapení, rozčarování a pobouření, protestní akce neočekává. „Převládá však pocit, že to není spravedlivé, když si neodpykají ani těch odsouzených dvacet let, přitom Natálka má následky doživotní,“ podotkl.

Podle něj je důležité, aby se nyní systém zaměřil na pomoc Natálčině rodině. „Nikoliv však finanční, Natálka potřebuje pomoc spíše psychickou. Už se z ní stala mladá žena, ale potřebuje pomoci se začleněním mezi vrstevníky,“ vysvětlil romský aktivista.

Soud podmínečně propustil dva žháře z Vítkova, matka Natálky je v šoku

Natálku například čeká přechod ze speciální školy ve Vítkově, kde je ve známém kolektivu a kde jí vycházejí velmi vstříc, do další školy nebo učiliště.

Navíc stále podstupuje bolestivé zákroky. „Například minulý rok musela na operaci kvůli kůži a má dalších několik desítek stehů. Je to hrozné,“ dodal Vishwanathan.

Upozornil, že vítkovský případ znamenal předěl, po kterém se velká většina veřejnosti odklonila od neonacistů, hrozný čin odsoudila, což se například projevilo i ve volbách. „Nyní přišel čas na další systémové změny, a to jak dlouhodobě pomoci obětem takových činů,“ zopakoval Vishwanathan.