Vzpomenete si na to, co se v dubnu 2009 stalo?
Denně. Cítili jsme jen, že je obrovské horko. A že hoříme. Jedna ze dvou zápalných skleněných lahví, které nám neonacisté hodili do domu, nám vlétla přímo do postele, kde jsme spali. Natálka ležela uprostřed mezi námi. Nebyla ve své postýlce, kterou jsme měli taky u postele. Benzín ji polil nejvíc a způsobil jí z nás všech největší popáleniny. Nikdy nezapomenu, jak byla spálená. Jako černý uhel.
Ona bude celý život už jen trpět. Kdežto oni se z vězení vrátí ve středních letech a můžou začít nový normální život. My už nikdy nic takového nezažijeme.
