Známá filmová herečka Anna Geislerová zavítala do Ostravy nedávno – představila tu svou knižní novinku s neobvyklým názvem P. S. Beseda, čtení a autogramiáda přilákala do Domu knihy spoustu lidí, kteří se těšili na setkání s českou filmovou hvězdou.
„Ostravu nevidím poprvé, mám ji ráda skrze Radka Pastrňáka a Richarda Kroczka, skrze jejich kapelu Buty. Vím, že se v Ostravě rozvíjí úžasná galerie v tovární hale, ale třeba ve Stodolní ulici jsem v životě nebyla,“ usmívala se rozpačitě Anna, které se neřekne jinak než Aňa.
„Natáčení Jízdy, to byl výjimečný zážitek“
Se členy populární ostravské kapely se seznámila během natáčení kultovní roadmovie Jízda. Režisér Jan Svěrák ji natočil v roce 1994.
Profil Anny GeislerovéJedna z nejobsazovanějších českých hereček, se narodila 17. dubna 1976 v Praze. Má dvě sestry – Lenku a Ester, která je rovněž herečka. Dva roky docházela na konzervatoř Jaroslava Ježka, studium ale nedokončila, rozhodla se stát modelkou. V roce 1999 získala Českého lva v kategorii nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli za film Návrat idiota. Za roli Elišky v dramatu Želary (2003) si odnesla Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli. Je známá z desítek dalších filmů, spolupracovala s Janem Hřebejkem, Bohdanem Slámou, Janem Švankmajerem. Zahrála si také v seriálu Ďáblova lest, který vznikl podle scénáře ostravského záhadologa Arnošta Vašíčka. Má tři děti, syny Bruna Fidélia a Maxe a dceru Stellu Ginger. Je vdaná za divadelního režiséra Zdeňka Janáčka. Před Vánoci jí vyšla knižní prvotina P. S. – sbírka fejetonů, které publikovala během pěti let v časopisu Elle. |
„Bylo to šílené, mám na Jízdu ty nejlepší vzpomínky, ale už je to přece jen více než dvacet let. Bylo to krásné natáčení, něco bylo podle scénáře, ale jinak jsme si vymýšleli. Pro všechny to byl výjimečný zážitek,“ vzpomínala herečka. „Pastrňáka jsem milovala, tenkrát to byl hoch jako lusk, kouzelný. Miluju jeho humor a komplikovanou povahu,“ přiznala Aňa Geislerová.
Naposledy se viděla se členy kapely Buty v létě na festivalu ve Zlíně. „Bylo to roztomilé setkání v hotelu s Marthou Issovou a ospalí Pastrňák s Kroczkem šli kolem. Okamžitě se zastavili a dali se s námi do řeči. Měli jsme podivný polohypnotický rozhovor, kdy jsme si povídali i usínali,“ smála se Geislerová.
S Ostravou ji ale Radek Pastrňák nestihl pořádně seznámit. „I teď jsem se při jízdě vlakem spletla a vystoupila jsem omylem v Ostravě-Svinově místo na hlavním nádraží. Takže jsem si prohlédla krásné historické nádraží ve Svinově,“ líčila herečka svůj zážitek z Ostravy.
S Ostravou pojí Aňu Geislerovou i její nezvyklá ukolébavka pro syna. „Mám ráda Jarka Nohavicu a vím, že složil i hymnu fotbalovému Baníku. Nevím proč, ale když jsme byli v porodnici s mým prvním synem, tak jsme mu zpívali fotbalovou hymnu Baníku. Stala se z ní ukolébavka,“ řekla herečka a vysvětlovala:
„Syn se jmenuje Bruno a nám připadalo podobné, když se řekne Bruníčku a Baníčku. Takže jsme mu zpívali od rána do večera: Bruníčku, my jsme s tebou, neopustíme tě, nikdy tě nezradíme, bo my ti věříme! Bruníčku, ty jsi s námi, Bruníčku, ty jsi v nás, počítej vždycky s námi, bo své fanoušky máš!“
V Ostravě má Aňa Geislerová i část své rodiny. „Žije tu bratranec mého muže. Je to zlatník a sběratel mušlí. Moje švagrová Kristýna Janáčková zase v Ostravě hrála divadlo,“ přibližovala herečka.
Fárat? Ani náhodou
Doly, které byly pro Ostravu tak dlouho typické, ale ráda nemá. „V životě bych nesfárala, mám totiž klaustrofobii. A také odmítám letět do vesmíru. Všem členům naší rodiny jsem to zakázala, do vesmíru nikdo nepoletí,“ prohlásila. „Mně se líbí doly až v okamžiku, kdy vím, že jsou mrtvé. Jimi poznamenaná krajina je hodně obrazotvorná, drsná a inspirativní.“
