„Budou tam bydlet lidé, kteří už získali azyl a vstoupili do Státního integračního programu,“ vysvětlila iDNES.cz Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra. V integračních bytech mohou lidé pod mezinárodní ochranou bydlet nejdéle rok a půl. Za ubytování budou muset platit.
„Ministerstvo vnitra rozhodně nechystá rozsáhlejší spolupráci se společností RPG byty. Nicméně na základě výsledků jednání s několika firmami jsme jednorázově uzavřeli pronájem 20 bytů, a to pouze na 18 měsíců, právě s touto společností,“ uvedla Malá.
Uprchlická krizeŽENY: Na kamiony v Calais naskakují i těhotné BĚLÁ: Proč se bouří uprchlíci v českém táboře? PSYCHOLOG: Za strach z uprchlíků může i komunismus DŽUNGLE: Tábor se postupně mění v městečko VERBEŽ A SVOLOČ: Jak Češi diskutují o migrantech NIGER: Z pašeráků lidí jsou boháči PERSKÝ ZÁLIV: Šejkové uprchlíky nechtějí, peníze posílají PRŮZKUM: Tři Češi proti na jednoho pro KOMENTÁŘ: Proč se bojíme uprchlíků? DOHODA: Evropa si rozdělí 40 tisíc uprchlíků REPORTÁŽ: Calais je pro někoho peklo, pro jiné ráj |
Obyvatelé pronajatých bytů by za normálních okolností mířili do havířovského integračního střediska, tam je však pouze 151 lůžek a všechna jsou obsazená. Integrační střediska jsou v Česku celkem čtyři, kromě Havířova ještě v Jaroměři, v Brně a v Ústí nad Labem. Slouží především k osvojení českého jazyka a získání samostatného bydlení a zaměstnání.
Náměstek havířovského primátora Eduard Heczko (KSČM) řekl, že proti této aktivitě město nic nemá. „S azylanty máme zkušenosti, protože u nás funguje pobytové středisko. V minulosti dokonce město ve třech případech azylantům byt samo přidělilo. Vždy to ale byli političtí uprchlíci,“ řekl. Obavy ale má, aby se další byty ve větší míře neobsazovaly ekonomickými migranty, kteří nyní přicházejí do Evropy.
Deset bytů zatím stačí
Petr Handl, mluvčí společnosti RPG Byty, která spravuje někdejší hornické byty, potvrdil, že Správa uprchlických zařízení ČR si od nich v Havířově na Karvinsku byty pronajala. Podle jeho informací potřebuje správa uvolnit kapacitu ve svém zařízení, které ve městě provozuje.
„Správa uprchlických zařízení je pro nás partner jako jakýkoliv jiný subjekt. Z jejich strany nám bylo řečeno, že v tuto chvíli je počet deseti bytů dostačující. Pokud by dospěli k názoru, že potřebují bytů více, jednalo by se maximálně ještě o dalších deset,“ řekl Handl. Podle něj společnost rozhodně nepřipravuje nějaké hromadné stěhování uprchlíků do svého bytového fondu, a to ani v Havířově, ani jinde v regionu.
Handl připomněl, že společnost v posledních letech spolupracuje se zhruba 14 neziskovými organizacemi i některými sociálními odbory radnic, kterým nyní takto pronajímá zhruba 700 bytů pro lidi, kteří se ocitli v tíživé sociální situaci. Jedná se například o matky samoživitelky nebo lidi bez zaměstnání, kteří například absolvují rekvalifikační kurz. Ke spolupráci si vybírá osvědčené organizace, které s klienty dále pracují v rámci různých resocializačních programů.
Do bytů v Havířově by se měli stěhovat lidé, kteří prošli azylovým řízením, získali povolení k pobytu na území Česka. V zemi tedy již strávili minimálně 90 dnů, což je právě lhůta daná úřadům na vyřízení azylové žádosti. Po příchodu do Česka uprchlík stráví dva až tři týdny v přijímacím zařízení. Zde jej čeká několik procedur, například zdravotní prohlídka. Po opuštění přijímacího zařízení může požádat o umístění do pobytového tábora, popřípadě jít k příbuzným. Zde pak čeká na rozhodnutí, zda mu bude udělen azyl.
