Čtvrtek 1. června 2023, svátek má Laura
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 1. června 2023 Laura

Ostravica granica. Oblast Těšínska po Mnichovu zabraly polské jednotky

Seriál   5:10
Nejen Němci nebo Maďaři. Před osmdesáti lety využilo politicky příznivé situace a agónie prvorepublikového Československa i Polsko. Po Mnichovské dohodě vojenské jednotky severního souseda vstoupily na Těšínsko. Polská nadvláda na severovýchodě země trvala necelý rok.

Hraniční závora padla, po mostě přes hraniční řeku Olši vyrazila kolona polské armády. Během deseti dnů obsadila území tehdejších okresů Český Těšín a Fryštát (dnes Karviná), zabrala i Bohumín, Orlovou a postoupila téměř až k řece Ostravici, kterou ostatně zmiňovalo jedno z hesel části polské menšiny na Těšínsku. Ostravica granica, ozývalo se často.

Na první pohled postup polské armády připomínal wehrmacht obsazující ve stejných dnech po Mnichovském diktátu Sudety. Shoda byla časová, příliš se nelišily ani kulisy. Také na Těšínsku vítaly vojska tisíce nadšených lidí. Ale další tisíce lidí čekalo vyhnanství.

Na začátku sporu

Některé polské hlasy poukazují na smlouvu mezi Zemským Národním výborem pro Slezsko a Radou Narodowou Księstwa Cieszyńskiego z 5. listopadu 1918.

Jak uvádějí někteří Poláci, smlouva jasně rozdělila Těšínsko na základě převažující národnosti. Proto podle nich Polsko oprávněně zahrnulo sporný region do polských voleb a odvodů do polské armády. A následný zásah československé armády považují za jednoznačné porušení této smlouvy.

Jenže citace z úvodu dokumentu považuje smlouvu jen za dočasnou a velmi pravděpodobně polskou stranu neopravňovala k zásadním územním rozhodnutím...

Citace z úvodu smlouvy:
Dohoda nynější má povahu prozatímní a v ničem nepredikuje konečnému rozhraničení teritoriálnímu, které ponechává se v celku k rozhodnutí povolaným činitelům, tj. vládě polské ve Varšavě a vládě české v Praze.

Jedině za účelem udržení klidu a pořádku v čase přechodném, aby síly se netříštily na vzájemných sporech v záležitostech povahy místní a malicherné, vymezuje se okruh působnosti....

Zdroj: cieszyn.pl

„Podobnost německého a polského postupu, který vedl k anexi příhraničních oblastí, nebyla náhodná. Už v roce 1934 Polsko a Německo uzavřelo vzájemnou smlouvu a polská diplomacie se orientovala na koordinaci svých aktivit s diplomacií německou. Odpovídalo to tehdejším velmocenským snahám Polska, které zosobňoval zejména ministr zahraničí Józef Beck,“ přiblížil ředitel Muzea Těšínska Zbyšek Ondřeka.

O hranici rozhodly mocnosti

Česko-polské spory o území však začaly už o dvacet let dříve, kdy na konci 1. světové války vznikaly nové státy a vytyčovaly se hranice. Na západní část někdejšího těšínského knížectví si dělaly nároky Československo i Polsko. Obě strany měly argumenty. Čechoslováci poukazovali na to, že území bylo šest století dědičným územím českých králů, zůstalo součástí Rakouska-Uherska a musejí zachovat celistvost železnice Ostrava - Bohumín - Žilina - Košice na československém území.

Poláci v území jimi nazývaném Zaolzie (Záolší) zase odkazovali na to, že tam lidé polské národnosti mají většinu a ještě před českou državou bylo knížectví ve vlastnictví polských Piastovců.

Spor vygradoval v lednu 1919 sedmidenní válkou a postupem československých vojsk pod vedením generála Josefa Šnejdárka až k polskému Skočovu (podrobněji o válce zde). 

Pak už zasáhly mocnosti a problém se dostal na stůl mírové konferenci v Paříži. Ta nakonec hranici vedla po beskydském hřebeni a toku řeky Olše. Politici rozdělili i hlavní město regionu Těšín. Československu připadla západní průmyslovější část s nádražím.

Atmosféra zhoustla ve druhé polovině 30. let

Poláci cítili křivdu. Stěžovali si kromě jiného například na to, že se československá vojska dopouštěla násilností a vražd na bezbranných lidech a vzdávajících se vojácích, například ve Stonavě na Karvinsku. 

Následujících více než deset let se však situace uklidnila. Alespoň zdánlivě.

Vzájemné vztahy se opětovně zhoršily ve druhé polovině 30. let. „Polská menšina na Těšínsku se stala vhodným nástrojem nátlaku polské diplomacie na Československo. Přibývalo stížností i požadavků, podobně jako tomu bylo v Sudetech. Polský tisk účelově líčil poměry údajně utlačované polské menšiny na Těšínsku jako nesnesitelné. I když ne všechny kroky československých úřadů vůči menšinám byly šťastné, československé zákony polské menšině zaručovaly nesrovnatelně lepší menšinová práva, než jaká měly tehdy polské menšiny v jiných státech. Svědčí o tom počet polských menšinových škol, rozvoj polského tisku, kultury i spolkové činnosti. Nařčení z útisku polské menšiny byla zcela nepravdivá a účelová,“ přiblížil Ondřeka.

Československo ultimátum přijalo

Na později anektovaném území získaly polské strany 27 tisíc voličských hlasů Ale české měly 55 tisíc hlasů a německé 11 tisíc hlasů. Pokud jde o území anektované Polskem v roce 1938, podle sčítání z roku 1930 tam žilo celkem 216 tisíc lidí. Z toho bylo 120 tisíc Čechů (55,8%), 76 tisíc Poláků (35,3%) a 17 tisíc Němců (7,9%).

Další šanci polští nacionalisté - nebo vlastenci, záleží na úhlu pohledu - vycítili v době, kdy se razantně zvýšil tlak hitlerovského Německa na získání Sudet.

Třicátého září 1938 poslala polská vláda Československu ultimátum žádající zohlednění zájmů polské menšiny na Těšínsku, a to včetně změny hranic. A Československo den po Mnichovském diktátu ultimátum přijalo, vojenská obrana nebyla myslitelná.

Rozdělení Těšínska na české (světlá část) a polské území v roce 1920 i v současnosti.

Těšínsko po polském záboru českého území v říjnu 1938.

Polsko obsadilo jak obce s převahou polského obyvatelstva, například obce na Jablunkovsku, ale také místa, kde byli lidé polské národnosti ve menšině, například v Českém Těšíně, Petřvaldu, Bohumíně, Orlové nebo v Dobraticích či na Morávce. Polská armáda obsadila i ryze slovenské obce na Kysucích a nádraží v Čadci.

„Polsko ovládlo například celý úsek důležité železnice z Bohumína přes Český Těšín až do Čadce i navazující úseky dalších železničních tratí. To odhaluje záměry polské diplomacie, která se ve třicátých letech vůbec netajila cílem dosáhnout vytoužené společné polsko-maďarské hranice. Skutečným cílem záboru zjevně nebylo řešení postavení polské menšiny v Československu, ale především zajištění strategicky mnohem výhodnější jižní polské hranice.“ zmínil ředitel Ondřeka.

Za dva měsíce „zmizely“ všechny české školy

Jak Poláci žehrali na ústrky z české strany, tak po jejich vstupu začala okamžitá a razantní polonizace, která postihla i německou a židovskou menšinu na Těšínsku. Jedinou úřední řečí se stala polština, nepolští vedoucí pracovníci museli opustit místa.

Do polských rukou přešlo sedmnáct dolů, pět koksoven a celá řada dalších průmyslových podniků. Posledním z nich byla třinecká huť, která se stala nejmodernějším a nejvýznamnějším hutním podnikem v celém Polsku.

Drtivě dopadla nová vláda i na školství.

„Zatímco 1. září 1938 existovalo například v okrese Český Těšín 138 škol s 15 855 žáky, z toho 72 škol českých s 8 860 žáky, 59 polských s 5 632 žáky a 7 německých s 1 363 žáky, 1. listopadu 1938 už nezbyla jediná česká škola. Čeští i němečtí učitelé museli v drtivé většině anektované území opustit i s rodinami, na jejich místa byli dosazeni Poláci. Jen na území těšínského okresu se jednalo o 1 009 nových polských učitelů,“ přiblížil ředitel Muzea Těšínska.

Po válce měl hlavní slovo Stalin

Polská nadvláda nad západní částí Těšínska skončila jedenáct měsíců po vstupu vojsk, když nacistické Německo napadlo Polsko, čímž začala 2. světová válka. A Hitler přičlenil Těšínsko k Říši. Poláci vytvořili v regionu silný protinacistický odboj, který nacisté krutě potírali.

Národnostní problém opětovně vyvstal po válce, kdy se Polsko domnívalo, že mu Těšínsko zůstane a odkazovalo na dohodu z přelomu září a října 1938. S tím československá vláda nesouhlasila. Dohodu označila za vynucenou a dožadovala se obnovení předmnichovských hranic.

Opět hrozila československo-polská válka. Nakonec direktivně rozhodl Stalin, který si nepřál ve svém zájmovém území problémy. A rozhodl o návratu hranic před říjen 1938, když však ještě předtím Československo přišlo o Podkarpatskou Rus.

Mobilizace a Mnichov 1938

Vše právně uzavřela smlouva z roku 1947 a obě strany stvrdily neměnnost hranic o jedenáct let později.

Novodobé incidenty: zamazané cedule a počmáraný památníček

V srpnu 1968 při okupaci Československa pěti socialistickými armádami polské tanky zamířily do východních Čech, Těšínsko obsadili Rusové. Nebylo žádoucí, aby polsky hovořící vojáci oživili vzpomínky na rok 1938.

V posledních letech se objevilo jen pár incidentů. V roce 2010 někdo zamazával polské části dvojjazyčných nápisů na cedulích ulic a dalších míst, nově vytvořený památníček na generála Šnejdárka na Jablunkovsku pak někdo počmáral.

„ Pro dnešní polskou i českou diplomacii jsou státní hranice na Těšínsku uzavřenou kapitolou a mezi oběma zeměmi panují opravdu dobré vzájemné vztahy, které těšínská historie již dávno nezatěžuje. Přispělo k tomu i nedávné prohlášení polského prezidenta Lecha Kaczyńského, který podíl Polska na teritoriálním okleštění ČSR označil veřejně nejen za chybu, ale za hřích, k němuž se dnes Polsko dokáže přiznat. Ani mezi českými a polskými historiky v zásadě nepanují neshody co do popisu tehdejších událostí. Rozdíly se pochopitelně objevují v interpretaci,“ zmiňuje Ondřeka.

Upozornil, že jinak je tomu ale u laiků a zvláště u některých polských publicistů, kteří se i po letech polskou okupaci Těšínska a severního Slovenska snaží obhajovat. „Co někdy o Těšínsku píše polská publicistika, naštěstí Češi, ani Slováci, většinou nečtou.“ zakončil ředitel Muzea Těšínska.

Autor:


Seriál Přelomové osmičky představuje zajímavé historické události, které se udály v letech končících číslem osm. Od tragického porušení příměří v lednu 1968 ve Vietnamu přes vyhlášení mobilizace v Československu v květnu 1938 až třeba po oblet Měsíce Apollem 8 v roce 1968.

Vzpoura místo jásotu. Klid v Uničově musely před sto lety jistit kulomety

Historická fotografie zachycující listopadovou manifestaci na náměstí v...

VIDEO Vznik Československa na podzim 1918 zdaleka ne všude obyvatelé nové republiky slavili. V řadě měst...

Kamarád na něj namířil kulomet. Pak utíkal z pohraničí

Jaroslav Pavlů na archivním snímku se svými rodiči. Jako dítě musel utíkat z...

Před Němci utíkal jen se školní taškou, několika hračkami, s kladívkem a kleštěmi. Jaroslav Pavlů z...

Useknutí prstu i láska na lodi. Historici zmapovali příběhy předků z války

Julius Princ v první světové válce bojoval na italské frontě. V roce 1917 padl...

Není obvyklé, aby do historické výstavy vkládali autoři své osobní příběhy. Přesto letos udělali...

OBRAZEM: Připomeňte si nejvýraznější okamžiky oslav 100 let republiky

Oslavy vzniku Československa na Václavském náměstí (28. října 2018)

VIDEO Republika si o tomto víkendu připomínala sté výročí svého vzniku. Ať už vojenskou přehlídkou,...

Nejdřív obilí, pak razítka a bodáky. Jak probíhal převrat 28. října 1918

Sejmutí rakouské orlice z jednoho z pražských domů (28. října 1918)

Převrat 28. října 1918 proběhl bleskově a až překvapivě klidně. Klíčovou roli v tom měli jeho...

  • Nejčtenější

Podnikatel staví v chráněné části Beskyd chatu bez povolení, na louce má skládku

Kolářova chata, ještě před časem jedna z nejstarších svého druhu v Beskydech, se opakovaně dostává do centra pozornosti...

Pardubice míří do baráže. Zlín zvládl zápas s Baníkem a poslal Brno ke dnu

Fotbalisté Zlína učinili další krok k odvrácení přímého sestupu z české nejvyšší soutěže. Ve čtvrtém kole nadstavbové...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na nových dálnicích u Frýdku-Místku se objevily trhliny, část obchvatu zbourají

Ještě není zcela dokončen a už se opravuje. Kvůli vážným závadám se ani ne po roce provozu zavřela pro řidiče část...

Finále okradené o 7 sekund, televizní diváci o finiš. Padly tresty i omluva

Dvojitá krádež ve finále basketbalové ligy. V nedělní druhé zlaté bitvě v Opavě zmizelo v infarktové koncovce kvůli...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Muž v Ostravě onanoval na tramvajové zastávce, natočily jej městské kamery

Policie v Ostravě vypátrala muže, který se na tramvajové zastávce obnažoval a údajně také onanoval. Všimli si ho...

Priske exkluzivně. O titulu, datech, jazykové bariéře i manželce v Iráku

Premium Když se zadívá na velké esko ve sparťanském znaku, vrátí se na chvíli do dětství. „Nevím, jak vy, ale já jako kluk...

Pád „letadla“ za 2,3 miliardy. Podvodem vylákali peníze i ze známých sportovců

Premium Klientům slibovali zisk třicet procent. Místo toho nakupovali luxusní auta, zlaté cihly a nemovitosti. Společnost JO...

VELKÝ TEST ELEKTROKOL 2023: Horská kola s pevným rámem

Premium Hardtaily, tedy modely elektrokol s přední odpruženou vidlicí, mají výsadní postavení jako skutečný univerzál. Stále...

Proti reformě se bouřili i horníci, zakročili i milicionáři s puškami

Ke krádeži za bílého dne i největší zlodějině 20. století, přestože zde existují silní konkurenti jako například...

Studie zjistila pohyby beskydské Kněhyně za 250 let, pomůže předvídat sesuvy

Detailním studiem letokruhů tamních smrků v kombinaci s analýzou terénu a meteorologických záznamů se ostravským vědcům...

Oblíbené i obávané. Pocitová mapa Ostravy ukáže, jak lokality působí na lidi

Do 9. června mají lidé možnost vyznačit v elektronické pocitové mapě, kde se v Ostravě cítí nejlépe, které lokality by...

Klíčová svědkyně v kauze Slunečnice si vzala život, soudní proces to neovlivní

Do objasňování údajného týrání a ponižování seniorů v sociálním Domě Slunečnice v Ostravě nepřímo zasáhla tragédie....

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Kráska opustila armádu, aby se stala nejpřitažlivější řidičkou kamionu

Osmadvacetiletá Nicolle z Velké Británie si říká Trucker Baddie a je řidičkou kamionu. Dříve pracovala pro armádu, ale...

Sharon Stone se v 65 letech ukázala v plavkách. Sklízí obdiv i kritiku

Sharon Stone oslavila v březnu pětašedesáté narozeniny. Hollywoodská hvězda je pyšná na svou postavu a na Instagramu se...

Podávám na Taťánu Kuchařovou žalobu za pomluvu, oznámil Brzobohatý

Ondřej Gregor Brzobohatý (40) oznámil, že se rozhodl podat žalobu za pomluvu na svou exmanželku Taťánu Kuchařovou (35)....

Jsme na prahu epidemie srdečního selhání, vyléčit se nedá, říká kardiolog

Premium Zatímco infarkt zná každý, povědomí o srdečním selhání je malé. Často se mylně zaměňuje právě za infarkt či zástavu...

Dívčí idol z Terminátora je k nepoznání. Na rande s ex ukázal nové zuby

Edward Furlong (45) v roce 1991 zakusil, jak chutná sláva. V pouhých třinácti letech se tehdy objevil po boku Arnolda...