Vše podstatné se událo 29. října 2011 v Havířově, kdy notně opilý třiadvacetiletý horník Marek Šimon havaroval. Když ho policisté před převozem na záchytku přivedli na služebnu, byl sprostý, agresivní a nespolupracoval. Podle prvotní oficiální verze ho policisté na chodbě museli několikrát zklidňovat a vše údajně skončilo napadením policisty Tomáše Jastrzembského, který si poranil loket.
Opilec tak kromě podmínky a zákazu řízení za jízdu v opilosti, kdy nadýchal zhruba dvě promile, měl být popotahován i za napadení veřejné osoby. Jenže když se věc začala prověřovat a byl vyžádán záznam z kamery na chodbě policejní služebny, bylo jeho stíhání okamžitě zastaveno a "na kobereček" šli policisté.
"Právní vědomí policistů bylo zdeformováno. Vulgárnímu opilému muži se pomstili fyzickým napadením a když se jeden z nich zranil, tak ho ještě křivě obvinili. Ostatní pak z falešné solidarity vše dosvědčili," uvedl žalobce Alois Dlouhý.
Úmyslný trestný čin znamená odchod od policie
Na kamerovém záznamu, který však není veřejně k dispozici a u odvolacího soudu nebyl přehráván, je údajně patrné, jak Tomáš Jastrzembski Šimona, a to spoutaného i bez pout, několikrát udeřil, jednou i kopnul. Nakonec ho vzal do kravaty, přehodil přes sebe a když oba upadli, tak se zranil.
Ze zneužití pravomoci veřejné osoby a křivého obvinění tak byl obviněn právě Jastrzembski a Tomáš Nalevajka, který podle obžaloby muže také několikrát udeřil. Šimon také dostal několik ran kolenem do hrudníku. Oba loni v červenci dostali od Okresního soudu v Havířově podmínku a zákaz práce u policie.
Z křivého obvinění pak byli obžalováni Emanuel Watzslawik, David Čichoň a Vlastimil Hoško. Okresní soud jim také udělil podmínky, a to bez zákazu práce u policie, ale trest za úmyslný trestný čin by je stejně svlékl z uniformy.
Jastrzembski odešel od policie sám a odvolání proti původnímu rozsudku si podal pozdě. Odvolání zbylé čtveřice nyní posuzoval krajský soud.
Policista: Kdybych si něčeho protiprávního všiml, zakročil bych
Policisté odmítali, že by byl Šimon napaden, naopak sám byl velmi agresivní a naprosto nezvladatelný. "Plivnul mi na nohavici, tak jsem mu sklonil hlavu, aby v tom nemohl pokračovat. Nevěděl jsem, jestli užívá drogy, nebo není nakažen," uvedl například Nalevajka. Připustil jen, že o tomto donucovacím prostředku opomenul podle nařízení napsat úřední záznam a nahlásit.
Všichni také popisovali, že buď konečné napadení řidiče neviděli, nebo že spíše naopak opilý muž povalil policistu, který se pak jen zákonně bránil. "Kdybych si všiml protiprávního počínání policisty, zakročil bych a oznámil nadřízenému. Jenže chování kolegů mi přišlo standardní, od podezřelého stále hrozilo napadání," uvedl například Čichoň.
Samotný řidič si z noci takřka nic nepamatoval. Odvolacího soudu se nezúčastnil, dříve však jen připouštěl, že nadával a možná nějakého policistu povalil. Vzpomněl si také na to, že několik ran asi dostal. Ostatně když měl pod okem podlitinu, tak marně žádal ošetření.
Zbývá dovolání k Nejvyššímu soudu
Obhajoba se také soustředila na to, že kamerový záznam byl pořízen nestardanizovanou kamerou, záznam byl jen černobílý a hlavně bez zvuku, takže jeho posuzování bylo velmi subjektivní.
Policisté přitom o kameře na chodbě věděli. "Možná si mysleli, že z ní není pořizován záznam, nebo že bude brzy smazán. Nebo na to prostě jen v tu chvíli zapomněli," uvedl žalobce.
Soud nakonec odvolání policistů smetl ze stolu. Typ a zařazení kamery do systému považoval za nesouvisející s případem, záznam byl podle rozsudku průkazný, důkazy úplné a prvotní rozsudek spravedlivý. Rozsudek je tak pravomocný. Možné je jen dovolání k Nejvyššímu soudu, které však nemá odkladný účinek. Všichni tak u policie končí.
Obhájkyně vyjádření odmítla, stejně tak všichni policisté. "Neptejte se mě na nic," reagoval odsouzený Nalevajka.
