Přátelé Zeleného údolí, Stavy rachotí, Bez ženské a bez tabáku - to je jen namátkový výčet dobových seriálů, kterými se v tvorbě prosadila ostravská televize. Spojuje je osobnost herce Zdeňka Žáka, který patří snad k nejčastěji obsazovaným seriálových hercům až do současnosti. Málokdo ale ví, že ač rodilý Pražan, začínal na Ostravsku.
Profil: Zdeněk Žák
|
"Nastoupil jsem do Divadla Petra Bezruče hned po DAMU společně s Marií Logojdovou. Dodnes si pamatuju, že první hra, kterou jsem v Ostravě nastudoval, se jmenovala Přísní milenci v režii Otakara Koska," říká Zdeněk Žák, který se v regionu objevuje pravidelně na zájezdních představeních Divadla Bez zábradlí.
Bydlel v "kolchozníku" na náměstí
"V Ostravě jsem do té doby nikdy nebyl a táta mi řekl: Přijedeš do Ostravy, uvidíš nádraží, otočíš se na podpatku a pojedeš pryč," popisuje Žák první setkání s průmyslovým městem. "Přijel jsem na hlavní nádraží, tehdy bylo nově postavené, tedy ne tak špinavé. V pořádku jsem dojel do divadla, jenom mě po cestě zarazily ty divné nápisy jako: "Dnes čerstvé kobzole"," vzpomíná Žák.
Zvláštní pro něj byli i horníci. "Od uhelného prachu měli černě podmalované oči, schválně si je tak nechávali, aby bylo vidět, že jsou horníci. Jinak to bylo v pohodě," dodává herec.
Čtěte v neděliZážitky z ostravského dětství si připomene režisér Radim Špaček. |
Bydlel tehdy na náměstí Lidových milicí, dnes Masarykově, tedy přímo v centru města. "Mezi bývalým mléčným barem a lékárnou je vchod a ve třetím patře byl ,kolchoz‘, tak se tomu říkalo: pět místností a pět herců a hereček, co žili dohromady," vybavuje si.
 Zdeněk Žák (vlevo) s Miroslavem Horákem v inscenaci Antonína Máši Rváč.  Zdeněk Žák se ve společnosti žen vždy cítil příjemně.  Zdeněk Žák se často objevuje v televizních seriálech. |
Také připomíná, že už tehdy se o víkendech město dramaticky vylidňovalo. Téměř jako dnes. "Neděle a soboty, to byly takové dva životy. Ostrava se úplně vylidnila, kromě lidí, co měli na ten den lístky do divadla. Prázdné město, všichni vyrazili na chaty do Beskyd."
Ostravské stopySeriál zaznamenal u čtenářů iDNES.cz velký úspěch. Každý díl si přečte několik tisíc čtenářů, proto na ostravském webu vznikla speciální rubrika Ostravské stopy. Pohromadě tak jsou všechny vydané díly, namátkou s oblíbenou herečkou Simonou Stašovou nebo s legendárním režisérem Jiřím Krejčíkem, kterého v Ostravě chtěli zatknout kvůli údajné krádeži záclon. |
Další vzpomínka se váže ke známému obchodu se luxusním zbožím a populárním bonům. "Výborný byl Tuzex. Kousek od Ostravy je Prajzská, tam žili Němci, co museli narukovat k wehrmachtu a těm, co přežili, Německo vyplácelo renty, které dostávali v bonech. Prajzáci je prodávali pod cenou, vyměňovaly se za devizy, takže jakmile se v Ostravě člověk dostal k bonům, mohl si koupit džíny nebo lesklou bundu. Ty vypadaly tak, jako by na ně padala voda a kdo je měl, tak ten byl král," vypráví s úsměvem.
Po vojně zpátky do Ostravy
V Divadle Petra Bezruče byl rok a půl, pak narukoval na vojnu a zase se vrátil. "Tehdejší ředitel Vochoč mi dal nabídku do Státního divadla, takže jsem pak přešel a vydržel tam skoro dva roky, než jsme s Honzou Vlasákem přešli do Prahy. Ale ještě jsem jezdil asi dva roky dohrávat," pokračuje.
Pod vedením proslulého herce a režiséra Jana Kačera nastudoval Zdeněk Žák v Ostravě úspěšnou hru. "Když vyhořel Myron, tak se hrálo v Loutkovém divadle. Nastudovali jsme tam nádhernou inscenaci, kterou napsal Antonín Máša podle Turgeněva, jmenovala se Rváč. Honza Vlasák a já jsme hráli hlavní role, bylo to moc krásné představení," dodává herec.
