Unavení, ale šťastní. To se netýkalo jen hokejových mistrů z Třince, ale také jejich fanoušků. Provázeli své oblíbence po všech jedenadvacet utkání v play off, kdy museli zvládnout v každé sérii s Českými Budějovicemi, Spartou Praha i Dynamem Pardubice sedmizápasové série, občas navíc vyšperkované o prodloužení.
 |
V neděli večer se odhadem až tisícovka z nich shromáždila před plátnem na náměstí Svobody, kde se promítal rozhodující sedmý zápas finálové série.
Očekávání byla veliká. „Je neuvěřitelné, co ti naši kluci už dokázali. Se Spartou na pokraji vyřazení, srovnali dvě desetiny před koncem, otočili pak v sedmém mači ve 122. minutě, takže jako kdyby hráli dvě utkání,“ chválili fanoušci ještě před začátkem. „A teď honíme odpočaté Pardubičáky.“
Nervozita se pokračováním dlouho nerozhodnutého utkání stupňovala. Radost z prvního gólu, chvilkový smutek při pardubickém vyrovnání chvíli před koncem druhé třetiny i občasná zloba na rozhodčí nebo hráče soupeře.
„Jsme velicí fanoušci Ocelářů, jezdíme i na výjezdy. Dneska jsme ale nemohli do Pardubic, protože jsme byli se synem na turnaji v Novém Jičíně. Odmala jej vedeme k hokeji, který je pro nás vším. Z turnaje jsme jeli přímo tady na náměstí, abychom s ostatními fandili alespoň takto na dálku,“ vysvětlovali své nadšení pro hokej a zvláště třinecké Oceláře Beata a David Mariňákovi.
Tisíce fandů Dynama dorazily fandit na „Pernštýňák“. Odcházeli zklamaní |
Při prodloužení už se dala nervozita krájet. O to větší výbuch následoval v 84. minutě utkání, tedy ve druhém prodloužení, kdy rozhodl třinecký odchovanec David Cienciala. Góóóóóóó!!!!
Vzápětí následovalo skandování Mistři, mistři, mistři!!! A popáté za sebou, čímž Třinec vyrovnal národní rekord Vsetína z 90. let.
„Je neskutečné, co kluci dokázali, když play off dohrávali bez řady klíčových hráčů. Kdyby syn nešel ráno do školy, počkali bychom u Werk areny na hráče vracející se z Pardubic. Rozhodně je co slavit! Jsme nesmírně šťastní,“ jásali Mariňákovi.
