„Pacientům, návštěvníkům, zdravotníkům, studentům i veřejnosti chceme při různých příležitostech připomínat význam nemocnice, která má 682 lůžek a téměř dva tisíce zaměstnanců, i její historii. Pokud seženeme historické stejnokroje a lékařské vybavení, při oslavách 100. výročí vzniku republiky postavíme v centru města, nebo na Slezskoostravském hradě, polní špitál,“ nastínila personální náměstkyně ředitele Městské nemocnice Ostrava Kateřina Kyselá.
Zastupující ředitel ostravského archivu Antonín Barcuch řekl, že město postavilo nemocnici až poté, co polovinu obyvatel zdecimovaly morové rány.
„Otevřená hnojiště. Močůvka tekoucí ulicemi bez kanalizace. Přeplněné byty, do kterých se stěhovali za prací lidé z Haliče... To vše přispívalo v 17. a 18. století k šíření moru. Od roku 1623 do roku 1715 se epidemie vyskytla v Ostravě třikrát a následky byly katastrofální,“ líčí Barcuch, podle kterého v té době chyběli ve městě lékaři i ranhojiči.
První zpráva o ostravském felčarovi je z roku 1686, o první lékárně až z roku 1779 – v té době stál městský špitál v dnešní Kostelní ulici, ale žádný doktor medicíny tam tehdy nepracoval. Prvním lékařem byl František Wlczek až v roce 1842.
„Město potřebovalo nemocnici, ale chyběly peníze. Firmy přispět nechtěly. Až opavský rodák, kaplan Kašpar Pittler, jenž žil v Ostravě, založil v roce 1823 nadaci, které odkázal majetek. Přidali se další lidé. Díky tomu město v květnu 1848 otevřelo svou nemocnici s 24 lůžky,“ říká náměstek primátora Michal Mariánek.
