„Celý život se snažím dělat něco, co dává smysl. A v politice to lze určitě naplnit, vždyť když jsem nebyl líný a spoluprosadil průmyslovou zónu v Hrabové, tak díky tomu získalo práci mnoho tisíc lidí. Takže si nechci odříkat možnosti zase něco dokázat,“ vysvětluje Kajnar.
Dvakrát jsem vás za těch šest let potkal a připadal jste mi mnohem spokojenější než v politice.
Ani já jsem nečekal, že se do politiky vrátím, bylo to opravdu málo pravděpodobné. Odpočinul jsem si a pak spolupracoval s CzechInvestem, pro který jsem měl řadu jednání o situaci v regionu, díky čemuž jsem si uvědomil, že kraj sice funguje, ale ne tak, jak by měl. A zhruba ve stejné době za mnou přišel krajský předseda ČSSD Tomáš Hanzel s nabídkou, jestli bych nešel do čela kandidátky do krajských voleb. Tak jsem přijal.
Ve svém druhém volebním období primátora Ostravy jste mi přišel dost unavený a psychicky vyčerpaný...
Dá se říci, že jsem byl vyhořelý, protože tenkrát se ostravská sociální demokracie rozložila. Navíc mi neprošly některé věci, které jsem považoval za důležité. Nerad na tu dobu vzpomínám. Ale odpočinul jsem si a jsem přesvědčený, že budu kraji i straně prospěšný.
Petr Kajnar
|
Co jste těch šest let dělal?
Pro různé společnosti, například ČEZ, konzultační a poradenské služby. A věnoval se rodině.
Když se vrátím do ČSSD, tak si umíte představit spolupráci s lidmi, kteří vás v roce 2014 vyloučili ze strany? V Porubě pro zánik členství hlasovalo 101 lidí a pak to schválil okresní výbor...
Jsem přesvědčený, že většina z těch lidí, kteří tehdy pro můj odchod hlasovali, by to dnes označila za chybu. Protože ti, co proti mně byli nejvíce, tak se svými představami způsobu vedení ČSSD v Ostravě neuspěli, byl to debakl. Navíc někteří už v ČSSD nejsou. Ostatně to byla i má podmínka, protože ve svém věku už nemám tolik energie bojovat s někým uvnitř strany.
O kom nyní mluvíte?
Tak řekl bych, že nejvíce jsem překážel pánům Rykalovi a Palyzovi.
Jak se vám líbí vývoj kraje v posledních letech?
Protože jsem v posledních letech byl trochu stranou, tak se nyní bavím s mnoha odborníky o kraji. A musím říct, že se mi nelíbí, že se od Nošovic neudělal žádný opravdu strategický projekt. Doly na Karvinsku za pár let nebudou, ale my nemáme nic připravené. Jinak je kraj stabilizovaný. Jen tedy udělali chybu s orlovskou nemocnicí, kde se rozbilo jedno z nejlepších ortopedických oddělení v zemi. Myslím si také, že se mohlo více udělat se znečištěním ovzduší...
Předvolební rozhovoryJosef Babka (KSČM) Lukáš Curylo (KDU-ČSL) Jan Lipner (STAN + Zelení + NEZávislí) Vladimír Tancík (Starostové pro kraj) Petr Viktorýn (Trikolóra) |
Ale vždyť poslední zimy byly v tomto směru mnohem klidnější, než byly dříve, třeba zrovna za doby vašeho působení na ostravském magistrátu.
Bylo to lepší, ale díky kotlíkovým dotacím, na jejichž vzniku jsem se spolupodílel. A také díky tomu, že poslední zimy nebyly tak náchylné na inverzi, jinak by to podle mého názoru bylo podobné. A město tehdy bylo z nečinnosti obviňované neprávem, mělo totiž jen malou možnost něco ovlivnit, rozhodně o dost menší než kraj a zejména stát. Myslel jsem to však tak, že se nejedná s Poláky, kde se toho podle mých informací moc nezlepšilo. Kašlali tam na snížení limitů znečišťujících látek a pak při inverzi jejich smog máme u nás, to se už přece prokázalo. Musíme se tomu bránit.
Hodně se propírá i konec těžby uhlí...
To bude pochopitelně stěžejní věc dalších let. Upozorňuji, ať se neudělá stejná chyba, jako když se v 90. letech zavíraly ostravské doly. Tehdy stát areály dolů rozdrobil menším zájemcům, takže se z nich nedaly udělat průmyslové zóny pro někoho většího. To se nesmí opakovat. Také jsem přesvědčen o tom, že by se mělo nechat OKD do doby, než budou hotové projekty další zaměstnanosti horníků a dalších profesí. A za velmi důležité považuji i udržení Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Když jsme bojovali za její založení, bylo mi jasné, že po ní další univerzity půjdou, třeba Olomouc v tom byla hodně aktivní, a budou se snažit dokázat, jak jsme tady neschopní. Bohužel k tomu na Ostravské univerzitě dost přispěli, ale nyní musíme zabojovat a akreditaci zase získat.
Co stavba nové vědecké knihovny, takzvané Černé kostky? Je vám totiž připisován výrok, že v době internetu nejsou knihovny zapotřebí...
To jsem opravdu říkal. A víte, od koho jsem to převzal? Od profesora Vondráka, tehdy rektora VŠB, nyní hejtmana, dal jsem tehdy na něj.
Na to se ho jistě při rozhovoru zeptám, ale co si myslíte nyní?
Vědecká knihovna je už dlouho v nevyhovujících prostorách, takže souhlasím, pokud bude pomoc státu co největší a budeme moci knihovnu postavit třeba za 600 milionů korun. Nechtěl bych, aby se za ní dala miliarda a půl.
Co budete považovat za krajský volební úspěch ČSSD a s kým je možná koalice?
Tak buďme realisté. Ve straně se stala řada chyb, takže budu rád, když se dostaneme přes deset procent. A koalice je možná se všemi, kdo podpoří náš program. To pro mě není jen nějaký cár papíru.
Jenže mnoho vašich voličů nejspíše přeběhlo k hnutí ANO.
To je možné. Stejně ale jsem přesvědčen, že je zapotřebí silná levicová a silná pravicová strana. ČSSD prošla krizí, ve které odešli lidé, kteří pochopili, že strana není rychlým výtahem k moci. A zůstali ti, co mají opravdové sociálnědemokratické myšlení. A zatímco hnutí ANO podle mého mínění tady za deset let nebude, tak ČSSD určitě ano.
