Ačkoli ve své době byl zvláště v odborných kruzích velmi známý a žádaný, poté co nevyhovoval nacistům ani komunistům, tak se na něj takřka zapomnělo. Až nyní ostravský historik Martin Strakoš zmapoval Kotasův život i dílo a sestavil o něm knihu s bohatou přílohou fotografií, plánů, skic i náčrtů.
„Karel Kotas byl architektem moderní společnosti. Aktivně působil v řadě spolků a chystal četné výstavy,“ uvedl Martin Strakoš.
Ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková považuje Strakošovu monografii o Kotasovi za výsledek skvělé badatelské práce. O Kotasově ostravské práci sice věděla, jen velmi málo se však dosud objevilo o jeho působení v ostatních městech. „A to považuji za největší přínos nové publikace,“ podotkla Goryczková.
Strakoš uvedl, že zdrojů pro získání informací není mnoho, putoval proto po archivech a také kontaktoval architektovy příbuzné.
Karel Kotas se narodil 20. ledna 1894 v Olomučanech nedaleko jihomoravského Blanska. Karel po základním vzdělání nastoupil do stavebního oddělení Vyšší průmyslové školy v Brně. „Tím byl už navždy dán směr jeho profesního života,“ poznamenal historik Strakoš.
Velká pochvala od Kotěry
Po maturitě Kotas zamířil do ateliéru architekta Františka Krásného ve Vídni, ale pak do jeho života poprvé zasahuje politika. „Vypukla 1. světová válka a Kotas slouží jako důstojník dělostřelectva, nejprve na východní a poté na italské frontě,“ přiblížil Strakoš.
Sotva Kotas v roce 1917 dostal dovolenku, přihlásil se na architekturu na Akademii výtvarného umění ve Vídni ke slovutnému Leopoldu Bauerovi.
Karel KotasNarodil se 20. ledna 1894 v obci Olomučany na Blanensku. Ve své kariéře architekta měl nejvíce zakázek v Ostravě, kde působil v letech 1925 až 1932. Dozoroval stavbu Nové radnice, navrhl např. objekty obchodního domu Brouk a Babka (Knihcentrum) nebo Moravskoslezské spořitelny (úřad Moravské Ostravy). Zemřel 20. dubna 1973 v Praze ve věku 79 let. |
Po konci války a vzniku Československa se přehlašuje do Akademie výtvarných umění v Praze k neméně slavnému Janu Kotěrovi.
Když tamtéž v roce 1921 skládá státní zkoušku, Kotěra píše: „Pan Kotas Karel věnoval se svému studiu při velkém nadání s neúnavnou energií a pílí. Jeví při práci bystré chápání a rychlé rozhodnutí a jest při tom veden svým smyslem pro konstruktivní a praktické provedení návrhu.“
Slova uznání od prestižního architekta však obživu nezajistilo, zvláště když se Kotas v roce 1923 oženil a o rok později se manželům narodil syn Jaroslav.
Na vlastní studio Kotas ještě nemohl pomýšlet, proto pracuje u jiných jako kreslič. Po působení v Blansku a v Brně nastoupil v roce 1925 na magistrát v Ostravě. Vyhrál totiž výběrové řízení na stavební dozor Nové radnice na dnešním Prokešově náměstí.
„Současně se podílí nebo samostatně tvoří další ostravské stavby,“ řekl Strakoš. Začalo tak velmi úspěšné období architekta Kotase, přičemž jeho tvorbu výrazně ovlivnily i dvě služební cesty do Itálie.
Spořitelny, vily i obchodní domy
V roce 1927 vyhrál architektonickou soutěž se svým funkcionalistickým návrhem Moravskoostravské spořitelny. „A to na velmi prestižním místě,“ upozornil Strakoš na objekt, který dosud zdobí nynější náměstí E. Beneše a dnes v něm působí úřad obvodu Moravská Ostrava a Přívoz.
A hned rok poté pracuje na návrhu budovy tehdy věhlasného obchodního domu Brouk a Babka na současném Smetanově náměstí, kde nyní sídlí jedno z největších knihkupectví. V tomto období se manželům narodila dcera Věra.
V roce 1931 už byl Kotas natolik pracovně zaneprázdněný, že ukončil svou dozorovou pozici při stavbě Nové radnice. „Jeho věhlas už zcela překročil hranice Ostravy,“ zmínil autor publikace Strakoš.
Kotas se stěhuje do Prahy, kde získal místo architekta italské pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurta. Hned začíná pracovat na architektonických návrzích moderních sídel pojišťovny.
Současně se Kotas začíná věnovat přestavbě lázní v Teplicích nad Bečvou na Přerovsku pro Ústřední sociální pojišťovnu v Praze.
Výčet jeho děl ve 30. letech minulého století by byl dlouhý, rozhodně nezapomínal ani na Ostravu.
Právě Karel Kotas je autorem například sídla italské pojišťovny v Zámecké ulici v centru Ostravy, později známém jako Předvoj. A on nakreslil a spočítal stavbu generálního ředitelství Severní dráhy Ferdinandovy na Prokešově náměstí, kde později desítky let působilo vedení těžební společnosti OKD.
Zájem Státní bezpečnosti
Kotas je dále autorem například domu Černého pivovaru na Karlově náměstí v Praze, rekreačního domu drážního generálního ředitele Ladislava Jerieho na Ostravici, dvojdomu italské pojišťovny v centru Prahy a vily s altánem podnikatele Karla Baziky v Bystřici pod Hostýnem. Pak však plnou silou Evropu začala decimovat 2. světová válka a Kotas jen paběrkuje.
A když po válce přichází chuť navázat na předešlou práci, dostávají se k moci komunisté, kteří preferují socialistický realismus a průmyslové stavby. Kotas proto navrhuje areál dřevokombinátu Bučina ve slovenském Zvolenu nebo projektuje papírny v jihočeském Štětí.
O Kotase se dokonce zajímá Státní bezpečnost, protože jeho dcera se provdala za tiskového atašé britské ambasády a osobně se zná s mnohými bývalými takzvanými kapitalisty.
V roce 1956 kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu odchází do důchodu a poslední záchvěv uznání přichází v roce 1969, kdy z rukou prezidenta Ludvíka Svobody přebírá vyznamenání Za vynikající práci.
Vše vystihuje Kotasův dopis své dceři z roku 1964. „Některá instituce si občas vzpomene na staré architekty s nějakou fuškou, která ani nestojí za to honění. Zatoulal jsem se kamsi, odkud není zatím východu,“ napsal namátkou.
Karel Kotas zemřel 24. dubna 1973 v Praze.
