Najednou se v hlíně něco zalesklo. Žena, která se zrovna shýbala pro hříbek, zpozorněla. Předmět zvedla a užasla: držela malou minci, zjevně hodně starou.
A pod kamenem ležely další čtyři. A další...celkem 102 stříbrných denárů vyražených v římském impériu nejméně před 1 800 lety.
„V Moravskoslezském kraji jde o něco naprosto mimořádného. Například v Ostravě byl jeden takový denár nalezen u Slezskoostravského hradu v 19. století,“ poznamenal Roman Bertha, historik Ostravského muzea, kde mají poklad nyní v úschově.
Nálezkyně se zachovala vzorově
Nejvíce z nalezených denárů z druhého století zdobí vyražené portréty římských císařů Traina a Hadriana, kteří vládli v letech 98 až 138.
Jak se mince ocitly v zarostlém svahu u Bruntálu, nikdo neví. Zatím se jen odhaduje, že je někdo ukryl nebo ztratil někdy ve třetím až pátém století. Římské denáry totiž byly díky cennému kovu velmi dlouho v oběhu.
„Třeba je ztratil nějaký římský obchodník. Nebo je někdo schoval na horší časy, možností je hodně,“ poznamenal archeolog Ostravského muzea Zbyněk Moravec.
Část vzácného nálezu z Brunstálska.
Odborníci zvláště oceňují, že nálezkyně se nesnažila objev někde zpeněžit, ale hned ho nahlásila.
„Bohužel v poslední době se častěji setkáváme s případy, kdy někdo s detektorem kovů najde něco cenného a to nabídne na internetu,“ povzdychl si historik Bertha.
Právě kvůli těmto „zlatokopům“ nechtějí odborníci zveřejnit přesnější místo nálezu, byť už lokalitu prohledali a našli už jen další tři takové mince. Po odborném průzkumu pokladu rozhodne krajský úřad, coby majitel mincí, o jeho umístění. Nejspíše však skončí v bruntálském muzeu jako jedinečný exponát.
Nálezkyně chce zůstat v anonymitě, proto není známo, zda požádá o nálezné. Podle historiků na něj má právo, výše je ale odvislá od znaleckého posudku hodnoty objevu.
Žena se tak dosud vyjádřila jen při předávání mincí. „Po nálezu jsem dvě noci nespala, tížila mne odpovědnost a také jsem měla dojem, jako by z toho vyzařoval nějaký duch,“ řekla zpravodaji ostravské radnice.
