V objektu označeném číslem 7 byla kdysi přádelna, v níž pracovalo kolem 200 lidí, především žen. Protože továrna neměla po revoluci odbyt, začala ekonomicky upadat, až zkrachovala.
O záchranu se pokusil Slezan v roce 2004, kdy společně s německou firmou vytvořil společnost Svetex. I ta ale v roce 2011 definitivně ukončila výrobu. Od té doby budova chátrá. Její stav se výrazně zhoršil loni, kdy začal odtávat sníh, a do objektu zateklo. To narušilo jeho statiku.
Další obchoďák? Někdo se zbláznil, píšou lidé
"Na základě posudku statika byly dvě možnosti. Buď se budova kompletně zrekonstruuje, anebo zbourá," sdělil právník správy nemovitostí Slezanu Luděk Korč s tím, že nakonec zvítězila druhá varianta.
U budovy Slezanu na Těšínské ulici se objevil plakát, který informuje o demolici historické budovy.
Informace o bourání čtyřpodlažní budovy vzbudila na Facebooku bouřlivou nesouhlasnou diskusi, zvláště pak poté, co se na něm objevila informace firmy Demoz Trade, podle níž objekt zdemoluje, sanuje a následně připraví staveniště pro obchodní centrum.
Tato informace zvedla mnohé občany Frýdku-Místku ze židlí. Neumí si totiž představit, že ve městě, které se "pyšní" největším počtem marketů na jednoho obyvatele v republice, by se stavěl další obchoďák. "Někdo se asi zbláznil," reagoval na Facebooku Lukáš B. z Frýdku-Místku.
Primátor: My to neovlivníme
Další diskutéři začali okamžitě vinit magistrát, přestože objekty nepatří městu. "Pakliže to není majetek města, tak by město mělo nějak kontrolovat, co by tam mělo vyrůst, ať se tam nepostaví zase nějaký paskvil," napsal další z diskutérů.
Primátor města Michal Pobucký reagoval tím, že město může ovlivnit pouze územní plán, ale i to je podle něj dlouhá cesta. "Zásah do soukromého majetku je dnes téměř nemožný, dá se pouze vyvlastnit u liniových staveb, jako jsou dálnice. Budoucí výstavba musí být v souladu s územním plánem, což je asi tak jediné, co město může ovlivnit," napsal Pobucký.
Jeho vysvětlení vyvolalo další reakce. "Takže město nemůže udělat prakticky nic. No, to tady bude za chvíli víc obchodů než lidí," zareagoval Tomáš T. z Frýdku-Místku. Další pak přišli s nápadem, aby se město pokusilo vzhledem k ojedinělé historické architektuře budovy apelovat na památkáře.
"Doba, kdy město mohlo nařizovat někomu, co má kde postavit a jak se má chovat, naštěstí skončila rokem 89. Pokud se někomu stýská, tak na Kubě nebo v Severní Koreji to stále funguje. Město jednalo se stávajícím majitelem, a protože tady není formát typu pana Světlíka, tak to dopadne demolicí. Dělat komukoliv naschvály tím, že mu z toho uděláme národní kulturní památku, je hodno dětí na písečku," pravil náměstek primátora Karel Deutscher.
Všechno je prý jinak
Lidé na Facebooku vyčítají vedení Frýdku-Místku, že je o demolici neinformovalo a že se nesnažilo jí zabránit. Dokonce připomínají, že budova byla navržena na kulturní památku, město a kraj to však zamítly.
Stop spekulacím o stavbě dalšího obchodního centra ve Frýdku-Místku udělal Luděk Korč. "Zatím nikdo netuší, co na místě Slezanu 7 bude. O tom, že by tady mělo vyrůst obchodní centrum, jsem ještě neslyšel. Budova se bourá na návrh statika, protože při dalším větším dešti by mohla spadnout a někoho zranit," vysvětlil Korč.
Dodal, že budovy Slezanu jsou momentálně v konkurzu, ale protože správce konkurzní podstaty už uspokojil všechny věřitele, dá v nejbližší době návrh soudu na ukončení konkurzu. "Majetek pak předá zpět akcionářům," doplnil Luděk Korč s tím, že jejich jména nezná.
Zástupce firmy Demoz Trade jeho slova potvrdil. Řekl, že informace vyvěšená na webových stránkách společnosti je v sekci reference a týká se demolice, kterou společnost prováděla před lety na místě, kde už řádku let stojí Penny Market. "To asi někdo špatně pochopil," vysvětlil zástupce likvidátorské firmy ze Slezské Ostravy.
Co bude v budoucnu stát na pozemcích po bývalém Slezanu v Nádražní ulici, je tedy zatím nejasné.
Z historieSoukenická tradice byla na Frýdecku i Místecku velmi zakořeněna. Této skutečnosti využil v roce 1832 židovský podnikatel z Haliče Josef Munk, který založil první frýdeckou textilku. O něco později jej ve Frýdku následovali podnikatelé Filip Landsberger, který kolem nádraží vybudoval přímo textilní impérium, a firma Neumann. V Místku pak o něco později vybudovali své textilky firmy Lemberger a menší podnikatelé jako Johann Eltzer, Herliczka, Czajanek či Žaar. Jejich firmy tvořily v době končícího Rakousko-Uherska čtvrté největší textilní centrum v monarchii. Z frýdecko-místeckých textilek se vyvážely látky do Uherska, Rakouska, ale i dál, například do Indie, severní Afriky nebo do Anglie. Výstavba textilek způsobila velký rozmach obou měst. zdroj: Jan P. Štěpánek |
