„Nejtragičtější jsou pak případy, kdy pes pokouše celou rodinu nebo někoho ve zkratu napadne venku,“ upozornila Gabriela Kunčická, která dělá výcvikáře v kynologickém oddílu při Sportovním klubu policie Frýdek-Místek.
Ten funguje v sadech Bedřicha Smetany už dlouhá léta. Dříve se tady cvičila výhradně služební plemena, ale od roku 2009 jsou zdejší cvičitelé velice aktivní a věnují se všem majitelům psů, kteří mají zájem o výcvik.
Vycvičit se totiž dá úplně každý pes. „Od těch nejmenších, kteří nikomu nic neudělají, když budou skákat, až po ty, kteří by mohli v takovém případě někoho vyvrátit,“ podotkla Gabriela Kunčická a dodala, že na zdejší cvičák lidé chodí většinou s tím, že se svým psem už mají nějaký problém.
Pes by neměl skákat, jak se mu zachce
„A ten rozeznáme už ve chvíli, kdy se s nimi vítáme. Bývá to zřejmé na první pohled,“ řekla. Spousta lidí při pořízení štěňat dlouho toleruje, když si skáčou, jak chtějí. Jenže když potom vyrostou, stává se, že při skákání někoho povalí nebo něco poškrábou. „To už je problém. Jeden z nejčastějších, které lidé dělají při výchově psa. Rozhodně vypadá lépe, když pes sedí nebo chodí kolem nás, když si s někým podáváme ruku, než když skáče, jak se mu zachce,“ řekla Kunčická.
V těchto případech pes dává najevo svou dominanci. „Chce být středem pozornosti,“ upozornila. „Měli jsme tady třeba pána, který nechápal, že je psovi nadřazený. Jeho pes vždycky skákal, jak chtěl, a vůbec nereagoval na jeho povely. Jenže za námi přišel dost pozdě. Takový problém musí člověk začít řešit hned v zárodku,“ objasnila.
Jeden ze základních principů při výchově psa je podle Gabriely Kunčické vyslovovat jeho jméno pozitivně, aby na něj pes vždycky dobře zareagoval. „Když jej totiž oslovíte škaredě, tak se na vás bude dívat nedůvěřivě. Bude se bát, jestli zrovna nedostane vyhubováno za to, že udělal něco špatně,“ vysvětlila. „Proto je třeba psa hezky oslovit a až poté mu dát patřičný povel, který může být klidně důrazný, když si to situace žádá,“ dodala.
Poslušnost by neměla končit s odchodem z cvičáku
Cvičitelé pomáhají zájemcům učit jejich psy nejen přímo v areálu cvičáku, ale chodí s nimi pak i do okolí, protože někdy se lidé diví, že je psi poslouchají právě jen tam.
„Nedaleko máme i vlakové nádraží, kde se psi dostanou do úplně jiného prostředí. Najednou se ocitnou v podchodu, kde je i výtah a eskalátor. Když se dostanou na nástupiště, vidí kolem čekající cestující či přijíždějící a odjíždějící vlaky. Takto se socializují,“ řekla.
Kynologické cvičiště cvičí také psy pro canisterapii, s nimiž se pak musí dostávat i do prostředí, ve kterém pomáhají handicapovaným lidem. „V těchto případech si psi musí zvyknout také na věci, které dotyční používají ve svém běžném životě. Ať už je to mikrovlnka, vysavač, výtah a mnoho dalšího,“ vyjmenovala.
„Pes musí umět vyhodnotit, kdy má zakročit“
Pokud jde o sportovní kynologii, zaměřují se ve Frýdku-Místku na mondioring, což je speciální obrana, při které musí pes umět sám vyhodnotit, kdy má zaútočit, aniž by dostal jediný povel. „V praxi to vypadá tak, že figurant mluví s psovodem, simulují nějakou běžnou denní situaci a náhle na psovoda zaútočí. Pes musí umět vyhodnotit, kdy má zakročit,“ přiblížila Kunčická.
„Figurant je přitom oblečený do speciálního obleku, takzvaného ringa, takže pes jej může zakousnout do kterékoli části těla. Nemusí to být jen do ruky, jak je tomu při obraně ve sportovní kynologii,“ doplnila.
Frýdecko-místecký cvičák se těší veliké oblibě lidí nejen z města, ale celého okolí. „Lidé už vědí, že tady mohou přijít skutečně s jakýmkoli psem. Ať už jej chtějí vychovat, vycvičit, nebo vyloženě připravit na různé zkoušky. Každý z nich má jiné ambice,“ uzavřela Gabriela Kunčická.
