Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Covid je příležitost ke změně, říká šéf inovačního centra v Ostravě

  17:44
Firmám, které pracují s digitálními technologiemi, pomohla koronavirová krize v rozvoji, říká šéf Moravskoslezského inovačního centra Pavel Csank. Podle jeho slov se společnosti, které mají vlastní vývojová střediska, dokážou lépe prosadit. A to nejen u nás, ale i v celosvětovém měřítku.

Pavel Csank je šéfem Moravskoslezského inovačního centra v Ostravě. | foto: Adolf Horsinka

Už tři roky stojí Pavel Csank v čele Moravskoslezského inovačního centra (MSIC), založeného Moravskoslezským krajem, Ostravou, VŠB-TU Ostrava a Ostravskou a Slezskou univerzitou. Společnost, která navázala na Vědecko-technologický park Ostrava (VTPO) a jež vznikla za účelem podpory růstu a inovací ve firmách, se mu podařilo dostat z milionových ztrát.

V roce 2019 jste měli ztrátu 300 tisíc korun, přitom jste plánovali dostat se do zisku. Co se stalo?
Ta ztráta už není tak velká. Ještě stále bojujeme s některými starými, pro nás nevýhodnými smlouvami, které se v hospodaření projevují. Ale hospodářsky a hlavně strukturálně na tom jsme už úplně jinak, než tomu bylo před třemi roky.

Jak se projevil covid na životě firem, které podporujete?
Má to několik dimenzí. První dva měsíce, březen a duben, se všechno zastavilo, firmy hledaly záchytné body a řešily peníze, cashflow. V květnu se už situace změnila a postupně se zlepšuje. Majitelé firem za námi začali chodit častěji než před covidem a chtějí začít řešit mnohem více než dříve strategické věci. Inovace, vyšší řády změn, než je běžná operativa.

Majitelé firem, se kterými už spolupracujete, či nových?
Kvůli dědictví VTPO jsme často vnímáni jen prostřednictvím firem, které jsou v T-Parku. Ale to už dávno neplatí. Dnes máme přes 300 klientů a z nich je jen 72 v T-Parku. Většina z nich využívá naše služby, nemusí tady být fyzicky.

Mně šlo spíše o to, zda se na vás obracejí stálí zákazníci, nebo i nové firmy.
Zájem je z obou stran. Ze dvou třetin jde o firmy, které už nás znají. Ty teď přicházejí s tím, že je covid velkou příležitostí, jak něco změnit.

Co chtějí po vás?
Nemají třeba tolik lidí, kteří by uměli změny zavést. Tak je hledají u nás. A nové firmy se zase ptají, co jim vůbec můžeme nabídnout.

Proč právě po covidu?
Do příchodu pandemie byly firmy zavaleny operativou. Řešily hlavně výrobu, ekonomika byla přehřátá. Teď mají čas na změny. Svět se nečekaně změnil. A nikdo neví, na jak dlouho. To je klíčové.

Dotkly se ekonomické problémy i firem v T-Parku?
Samozřejmě, i takové případy jsme tady měli. Ale všechny podniky tu situaci přestály. Několik firem za námi přišlo s tím, že by potřebovaly posun splátek, odpuštění splátek a tak dále. To jsme řešili ve spolupráci s městem, které je spolumajitelem VTPO. Ale pak tady byly jiné firmy, které nám samy napsaly, že žádnou pomoc nepotřebují, že budou platit dál, abychom mohli pomáhat těm, jež to potřebují.

A naopak? Pomohl covid nějakým firmám v rozvoji?
Ano. I takových tady bylo několik. Šlo hlavně o firmy pracující s digitálními technologiemi. Ty ten rychlý jarní přechod z reálného do digitálního světa pocítily. Asi nejsilněji e-shopy, pak firmy, které se zabývají digitalizací ve výrobě. Na jaře totiž hodně společností přišlo na to, že nemusí mít lidi na jednom místě. Ale bylo by hodně nebezpečné vztahovat situaci u nás k celé ekonomice. Firmy, se kterými pracujeme, se vymykají průměru v Česku.

V čem?
V celé České republice je zhruba 400 tisíc firem. Z těch má pouze tři tisíce firem vlastní výzkum a vývoj. A nejen na ně, ale také na společnosti, které chtějí inovovat i přesto, že třeba nemají vlastní výzkum a vývoj, se zaměřujeme. Když použiji příměr z automobilové branže, tak motor ve většině automobilů zabírá jen malé místo. Ale je pro ně důležitý. A podobnou pozici v ekonomice mají i firmy, které mají vlastní vývojová střediska. Tyto firmy se dokážou prosadit ve světě, vyvážet své výrobky, umí díky tomu zajistit svým zaměstnancům třeba vyšší mzdy. A ti zaměstnanci pak mohou více utratit. U nás v regionu.

Jakým přínosem pro město či kraj jsou firmy, jimž se věnujete?
Nemáme přesná data, protože ta jsou zveřejňována vždy se zpožděním. Proto pracujeme s kvalifikovanými odhady. U firem, co se výkonů týče, jsou určitě zajímavé ty, které mají obrat od 2,5 milionu korun na jednoho zaměstnance. Ale to se liší podle jednotlivých oborů. Jiné to je v IT, jiné to je v hutnictví. Pak je zajímavé hledisko podíl na exportu. A v neposlední řadě i to, kolik ty firmy ze svého obratu vyplatí následně lidem.

Jaké máte rekordmany?
Máme tady i firmu s obratem deset milionů korun na zaměstnance. U firem s obratem nad čtyři miliony korun na zaměstnance už to je hodně dobré.

Proč vás tato čísla zajímají?
Tyto firmy umí dostat do regionu peníze. Ale ne vždy jsou velkým přínosem. Je to třeba o platech, kdy k nám může jít firma s tím, že tady sice udělá vývojové pracoviště, ale z toho, co dělá, tady zůstane hodně málo. Ty firmy si většinu prostředků různými způsoby zase stáhnou k sobě. Takových společností je u nás i v zemích Visegrádu hodně.

Na jaké společnosti cílíte?
Na ty, které u nás vytvoří mix globálních center služeb se startupy a středními firmami, jež mají inovační ambice. Lidé, kteří pracují v zahraničních korporátech, následně dokážou přenášet trénink, jejž tam získali, do dalších firem. I do startupů, pokud se třeba rozhodnou nějaký založit, nebo do malých firem. A nejen trénink, ale rovněž kontakty a další zkušenosti.

Kde chce za pět let MSIC být?
Našim klientům nabízíme na jedné straně služby, na druhé straně fyzickou infrastrukturu technologického parku. Principiálně je pro nás důležité, kolik firem využívá naše služby. A ne jednorázově, ale opakovaně. A na vyšší úrovni. Ty služby neposkytujeme jen firmám v parku, ale v rámci celého kraje. Díky tomu nejsme vázáni jen na místo.

S čím pomáháte nejčastěji?
S procesními změnami ve firmách, které zvyšují produktivitu. A pak s novými produkty a jejich prosazením na nových trzích. Obojí dělá asi čtyřicet procent našich služeb. Například s majitelem nebo vedením firmy probíráme jejich problémy, pak vybereme ten nejpalčivější a ten řešíme. Firmám nabízíme lidi, kteří řešení znají. Ve výsledku je to pro firmy levnější, než kdyby ho hledaly samy. My doporučujeme lidi, které známe, o jejichž kvalitách víme. Známe stovky firem, kde se můžeme zeptat. A následně máme i zpětnou vazbu, jak ta pomoc dopadla.

Jak se o vás firmy dozvídají?
Dalo by se hovořit o předělu mezi roky 2017 a 2018. Do poloviny roku 2018 jsme o sobě informovali, tlačili se do firem, vysvětlovali jsme jim, co děláme. Dnes už máme spíše problém najít dostatek expertů, kteří by naše služby zajišťovali. Zájem o naše služby je velký. Bohužel je historicky dáno, že budovy, které máme, nedisponují možnostmi, které bychom potřebovali.

Vy už se příliš rozšiřovat nemůžete, přitom se nedaleko odsud má stavět další průmyslová zóna, určená hlavně pro lehký průmysl a skladovací prostory. Není to škoda?
Pro nás je důležité, jestli jsou developeři schopni nabídnout flexibilní prostory, které se umí přizpůsobit potřebám firem. Pak je skoro jedno, zda jsou u nás, nebo v soukromém sektoru. A co se týče prostoru, stále máme kde růst. Vždy je to o spolupráci s majiteli. V řešení je například růst do výšky.

O jak velké plány jde?
Můžeme dosáhnout až zdvojnásobení současné kapacity. Můžeme jít do výšky, můžeme jít do hloubky, umíme využít prostory mezi jednotlivými budovami.

Čili vás nedostatek prostoru nebolí?
Ten nás nikdy nebolel, ten bolel spíše VTPO. My jsme v mnohém jiná firma. Například v tom, že víme, že inovace nevzniká tím, že se staví nové budovy. Na druhou stranu je potřeba mít laboratoře, mít kde testovat. I proto nyní chystáme projekt Smart District, o kterém se bavíme se všemi našimi akcionáři.

Oč by mělo jít?
Máme tady prostor zahrnující park, vysokou školu, fakultní nemocnici i část Poruby. To jsou možnosti, které můžeme využít. Dnes inovační firmy hledají, jak zkoušet své produkty v reálném prostředí, jak je testovat ve skutečném životě. A my tady máme místo, kde by toto všechno mohlo probíhat. I o tom se dnes jedná. I to je možná budoucnost MSIC.

Takže stavět nebudete?
Možná budeme, možná ne. Náš hlavní cíl je vytváření podmínek. A proč bychom měli stavět my, když to třeba soukromý sektor umí lépe? Česká republika už mnoho let čerpá peníze z Evropské unie ve formě dotací. A s nadsázkou mohu říct, že jsme kvůli tomu zlenivěli. Mnoho lidí čerpá dotace i na úkor toho, aby byli efektivnější. Bohužel to je vidět. A neplatí to jen o České republice.

Kde je vaše současná pozice?
Hodně se řeší, do jaké míry máme být katalyzátorem z veřejných peněz a do jaké míry máme být čistě komerční subjekt.

A co katalyzátor, který si na sebe vydělá?
V roce 2017 bylo skoro 100 procent tržeb z výnosů z nájemného. Dnes už je to jinak, část našich tržeb už pochází ze segmentu služeb. Naším cílem je mít nájemné, služby a komerční výnosy ve vyrovnané pozici. Chceme stát na třech stejně silných nohách.

  • Nejčtenější

Pardubice - Třinec 6:3. Domácí si k první výhře pomohli drtivým finišem

17. dubna 2024  17:40,  aktualizováno  22:44

Je vyrovnáno. Hokejisté Pardubic dosáhli na své první vítězství v letošním finále extraligového...

Pardubice - Třinec 1:2. Obhájci se vezou na vítězné vlně, znovu zářil Kacetl

16. dubna 2024  17:30,  aktualizováno  21:35

Třinečtí hokejisté navázali na povedené výsledky z posledních zápasů a úspěšně vstoupili i do...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Třinec - Pardubice 4:3. Obhájci získali druhý bod, zářili slovenští střelci

20. dubna 2024  16:30,  aktualizováno  19:53

Obhájci extraligového titulu si berou zpět vedení ve finálové sérii. Hokejisté Třince zvládli...

Zadina nařkl Antoše z ovlivňování finále: Špiní Pardubice, tlačí na rozhodčí

21. dubna 2024  21:31

I přes výhru měl ke spokojenosti daleko. Pardubický kouč Marek Zadina se po skončení čtvrtého...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Den před žhářským útokem viděl, jak si Natálka hraje. Pak dívku fotil popálenou

17. dubna 2024

Seriál Z fotografie z Popáleninového centra Fakultní nemocnice v Ostravě bolela duše a snad se nenašel...

Ostrava sestřelila mistra v prodloužení a má mečbol. Nymburk slaví postup

23. dubna 2024  20:58,  aktualizováno  21:18

Nymburští basketbalisté suverénně zvítězili na palubovce Olomoucka 107:72 a čtvrtfinálovou sérii...

Stop do konce sezony. Rozhodčí pykají za přehlédnutí vyloučeného hráče

23. dubna 2024  17:05

Rozhodčí i komisař pondělního třetího čtvrtfinále mezi basketbalisty Ostravy a Opavy dostali za...

Za otravu manžela upálení, za klení šatlava. Výstava připomíná dávné právo

23. dubna 2024  16:25

Do světa šibenic, popravčích špalků a mučíren zve nová výstava Muzea Bílovec na Novojičínsku....

Pošli peníze pro hladové děti, máš 5 sekund, vydírali muže kvůli erotickému videu

23. dubna 2024  14:15

Policisté na Ostravsku vyšetřují případ, kdy se obětí internetových vyděračů stal invalidní...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Manželé Babišovi se rozcházejí, přejí si zachovat rodinnou harmonii

Podnikatel, předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš (69) s manželkou Monikou (49) v pátek oznámili, že se...

Sexy Sandra Nováková pózovala pro Playboy. Focení schválil manžel

Herečka Sandra Nováková už několikrát při natáčení dokázala, že s odhalováním nemá problém. V minulosti přitom tvrdila,...

Charlotte spí na Hlaváku mezi feťáky, dluží spoustě lidí, říká matka Štikové

Charlotte Štiková (27) před rokem oznámila, že zhubla šedesát kilo. Na aktuálních fotkách, které sdílela na Instagramu...

Herečka Hunter Schaferová potvrdila románek se španělskou zpěvačkou

Americká herečka Hunter Schaferová potvrdila domněnky mnoha jejích fanoušků. A to sice, že před pěti lety opravdu...

Největší mýty o zubní hygieně, kvůli kterým si můžete zničit chrup

Možná si myslíte, že se v péči o zuby orientujete dost dobře, přesto v této oblasti stále ještě existuje spousta...